Minimální mzda

Co je minimální mzda a proč ji potřebujeme? 

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Jinak řečeno: Zaměstnavatel vám nemůže zaplatit méně, než kolik činí minimální mzda. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce. 

Mezinárodní organizace práce (ILO), která je klíčovou globální institucí zabývající se pracovním právem, vnímá minimální mzdu jako prostředek k ochraně pracovníků před chudobou a vykořisťováním. ILO zdůrazňuje, že minimální mzda by měla být stanovena na úrovni, která zajistí základní životní potřeby pracujících a jejich rodin, aniž by to zároveň negativně ovlivnilo zaměstnanost nebo konkurenceschopnost. Dle ILO může být minimální mzda také jedním z prvků politiky zaměřené na překonání chudoby a snížení nerovností, včetně těch mezi muži a ženami. 

Odborové organizace, jako například Evropská odborová konfederace (ETUC), považují minimální mzdu za základní nástroj boje proti chudobě mezi pracujícími a za prostředek k zajištění spravedlivého podílu na ekonomickém růstu. Odbory dlouhodobě zdůrazňují, že minimální mzda musí být dostatečně vysoká, aby zabránila tzv. „pracující chudobě“ – tedy situaci, kdy zaměstnanci, ačkoli pracují na plný úvazek, nedosahují důstojného příjmu. Podle odborů má minimální mzda také pozitivní dopad na ekonomiku tím, že podporuje spotřebu a snižuje sociální nerovnosti. 

Organizace zaměřené na lidská práva, jako je kupříkladu Amnesty International, rovněž upozorňují na minimální mzdu jako na klíčový prvek pro zajištění práva na spravedlivou odměnu za práci. Právo na důstojnou mzdu, která umožní pracujícím a jejich rodinám žít v přiměřených podmínkách, je považováno za součást základních lidských práv. 

Celkově je minimální mzda vnímána jako nástroj sociální spravedlnosti, který slouží nejen k ochraně pracovníků před zneužíváním, ale i k podpoře inkluzivního ekonomického růstu. Mezinárodní organizace a odbory proto trvají na tom, aby minimální mzda byla stanovována spravedlivě, transparentně a v konzultaci s relevantními aktéry, včetně zaměstnanců, zaměstnavatelů a dalších zúčastněných stran. 

Je minimální mzda v Česku dostatečná k pokrytí základních životních nákladů?

Minimální mzda v Česku činí letos 20 800 Kč. Tato částka platí pro standardní čtyřicetihodinový úvazek a dá se také vyjádřit jako minimální hodinová sazba, která nemůže být nižší, než 124,40 Kč.

Tato částka v mnohých místech v ČR nestačí na pokrytí základních životních nákladů. Lidé, kteří pobírají minimální mzdu, jsou tak nezřídka odkázáni na sociální dávky. 

Pokud člověk bydlí v nájmu, platí majiteli bytu částku, která často odpovídá minimální mzdě, nebo ji dokonce překračuje. Další tisíce v rodinném rozpočtu jdou na energie. K tomu přičtěme jídlo, oblečení či kroužky pro děti, léky, návštěvu u zubaře… O takových radostech jako je nákup knížky, návštěva kina či sportovní kurz se lidem (nejen) s minimální mzdou může jen zdát. 

Víte, že… 

…na pracovišti lze v kolektivní smlouvě dohodnout minimální mzdu vyšší, než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě?

Kolektivní smlouvu mohou uzavírat pouze odborové organizace. 

Jak se vypočítává minimální mzda?

Od roku 2024 se výše minimální mzdy v Česku určuje novým způsobem – prostřednictvím takzvaného valorizačního mechanismu, který byl zaveden novelou zákoníku práce (§111 zákona č. 230/2024 Sb.). Podle tohoto mechanismu se minimální mzda vypočítává jako určitý podíl z průměrné mzdy v národním hospodářství podle vzorce průměrná mzda × vládou stanovený koeficient, který platí vždy na dvouleté období.

Tento koeficient však neurčuje vláda sama – musí ho vždy projednat v Radě hospodářské a sociální dohody, tedy na tripartitě, kde zasedají zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Odbory zpravidla prosazují vyšší koeficient, aby minimální mzda rostla rychleji a lidem skutečně zajistila důstojné živobytí, zatímco zaměstnavatelé naopak tlačí na koeficient nižší, kvůli obavám ze zvyšujících se nákladů. Výsledný koeficient se stanovuje vždy na dvouleté období a na jeho základě se automaticky dopočítává nová výše minimální mzdy. Tento systém má přinést předvídatelnost, méně politizace a navázání minimální mzdy na reálný vývoj ekonomiky. Pro rok 2026 byl stanoven koeficient 0,434. Výsledná výše minimální mzdy tak bude záviset na výši průměrné mzdy vynásobené tímto koeficientem.

Co to jsou zaručené mzdy a platy?

Zaručené mzdy byly do konce roku 2024 systémem, který rozděloval pracovní pozice do osmi skupin podle náročnosti práce a ke každé skupině přiřazoval minimální výši mzdy, jež musela být vyšší než samotná minimální mzda. V roce 2024 ale vláda proti vůli odborů rozhodla, že od roku 2025 zaručené mzdy v podnikatelské sféře zcela zaniknou. V praxi to znamená, že v soukromém sektoru je dnes jedinou platnou spodní hranicí odměňování minimální mzda – tedy 20 800 Kč měsíčně, resp. 124,40 Kč na hodinu. Zaměstnavatelé už nejsou povinni držet se osmistupňové tabulky.

Jiná situace ale panuje ve veřejném sektoru – tedy u státních zaměstnanců, pracovníků ve školství, kultuře, sociálních službách atd. Zde zůstávají tzv. zaručené platy, které se odvíjejí od tabulek platových tříd a stupňů. Tyto tabulky zohledňují kvalifikační náročnost a délku započitatelné praxe a určují, kolik musí zaměstnanec minimálně pobírat. Například v roce 2025 se zaručený plat pohybuje od 20 800 Kč u nejnižší skupiny prací (např. pomocná administrativa) až po více než 33 000 Kč u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v náročných profesích.

V souvislosti s tím odbory varují, že pokud vláda platové tabulky od roku 2026 nevalorizuje, bude od 1. ledna příštího roku více než třetina platových tarifů pod minimální mzdou a tři čtvrtiny platových tarifů pod předpokládanými nejnižšími úrovněmi zaručeného platu, jehož výši definuje zákoník práce.

Shrnuto: v soukromé sféře existuje jen minimální mzda, v té veřejné stále platí tabulkový systém zaručených platů.

Jak si stojíme v mezinárodním srovnání?

Z okolních zemí není institut minimální mzdy zaveden v Rakousku, v ostatních zemích minimální mzda je stanovena. 

Na Slovensku je minimální mzda srovnatelná s českou. Letos její výše činí 816 eur, tedy cca 20 100 Kč měsíčně. , 

V Německu je minimální mzda stanovena na celostátní úrovni a doplňuje ji sektorová minimální mzda pro určité odvětví nebo profesní skupiny. Celostátní minimální mzda (Mindestlohn) je stanovena na hodinu. Letos se jedná o 12,82 eura (cca 316 Kč) hrubého za hodinu. Měsíčně je to při plném úvazku přes 50 500 Kč.

I v Polsku – zemi, ve které jsou životní náklady nižší než u nás – je minimální mzda vyšší. Od 1. ledna 2025 činí 4666 zlotých (cca 27 060 Kč). Výše české minimální mzdy bude tak na 77 % polské minimální mzdy. Přitom, jak nás pravidelně informují média, jsou ceny naprosté většiny potravin v Polsku mnohem nižší než u nás. 

Aktuality k minimální mzdě:

Načíst další