Poslední číslo v roce 2020 přineslo tradičně pohled na strategii státního rozpočtu na rok 2021, predikci inflace a záměry Národního plánu obnovy. Jde o tři zásadní témata, která napoví, jaký ekonomický vývoj můžeme v příštím roce očekávat. Pokud jde o státní rozpočet na rok 2021, analýza odhaluje, kde je deficit nesystémově prohlubován a proč má posloužit k nepodloženému bezprecedentnímu snižování daní.

Přejeme vám klidné a pohodové svátky a do nového roku zdraví, spoustu osobních i pracovních úspěchů!

 

(tisková zpráva) Německé předsednictví Rady dosáhlo dohody s vyjednávacím týmem Evropského parlamentu k nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro propuštěné pracující (EGF). Fond je nastaven tak, aby poskytoval pomoc propuštěným pracujícím v případě rozsáhlých restrukturalizací, zejména v důsledku globalizace, kterými jsou např. změny ve vzorcích světového obchodu, obchodní spory, důležité změny v obchodních vztazích EU nebo složení vnitřního trhu, finanční nebo hospodářské krize, přechod na nízkouhlíkové hospodářství nebo v důsledku digitalizace nebo automatizace.

Evropský odborový institut zveřejnil přehlednou publikaci Zkracování pracovní doby: proč a jak.

Po desítkách let postupného zkracování pracovní doby vidíme v posledních několika letech náznaky opačného trendu. V reakci na tento vývoj se odborové hnutí vrátilo ke svému historickému cíli a jeho představitelé opět začali volat po zkracování pracovní doby. Cílem této příručky je přispět k této debatě a zaměřit se na důvody, proč by zkrácení pracovní doby mohlo být žádoucí, a také na související organizační aspekty. Efektivita zkrácení pracovní doby se pochopitelně odvíjí od toho, jakým způsobem je takový krok proveden. Existuje řada různých možností, které jsou v této publikaci popisovány za pomoci reálných experimentů ukazujících její efektivitu. Přehled důvodů pro zkracování pracovní doby, různé způsoby jejího provedení a posouzení pěti krátkých případových studií představují základ pro velmi potřebnou diskuzi na téma, jak zkrátit pracovní dobu udržitelným způsobem.

Předseda ČMKOS Josef Středula spolu s makroekonomy Martinem Fassmannem a Tomášem Pavelkou byli hlavními aktéry on-line konference ČMKOS k velmi ožehavému tématu. Účastníkům z virtuálního studia Hotelu Olšanka populární argumentační formou přiblížili makroekonomické dilema dnešních dnů, které se bytostně týká budoucího postavení a příjmů českých zaměstnanců.