První výzvu k zahájení jednání o valorizaci platů pro rok 2027 zaslal předseda OSSOO Pavel Bednář premiérovi Andreji Babišovi už 2. dubna. Vystoupil přitom jménem odborových svazů příspěvkové a rozpočtové sféry sdružených v ČMKOS (tzv. RoPo svazy). Cílem bylo otevřít včasnou diskusi o odměňování zaměstnanců státní a veřejné sféry v příštím roce.
Když vláda jednání nezahájila, následovala 4. června další společná výzva. Tentokrát se pod ni podepsali předsedové všech 13 dotčených odborových svazů a připojil se také předseda ČMKOS Josef Středula.
Odbory upozorňovaly, že další odkládání jednání není přijatelné. Platy ve veřejném sektoru stále nesmazaly propad způsobený vysokou inflací předchozích let a řada platových tarifů se navíc nachází pod úrovní minimální mzdy a zaručeného platu.
Místo termínu jednání přišla odpověď premiéra
Ani další výzva ale k zahájení vyjednávání nevedla. Premiér Andrej Babiš odborům neposkytl konkrétní termín schůzky. Ve své odpovědi mimo jiné obhajoval personální redukce ve státní správě, označil letošní devítiprocentní valorizaci tarifů za maximum, které bylo možné uskutečnit, a zaměstnance vyzval, aby své představy o dalším růstu platů posuzovali „velmi zodpovědně“.
OSSOO takovou reakci odmítl. „Jistota zaměstnání navíc nemůže nahrazovat důstojný plat. Nájem, energie ani potraviny se neplatí stabilitou pracovního poměru,“ reagoval odborový svaz.
Za problém odbory považují především další odkládání samotného jednání. Premiér odkázal odboráře na ministra práce a sociálních věcí a uvedl, že případný termín jednání s předsedou vlády by mohl být hledán až v září.
To je podle odborů pozdě. V době, kdy už budou zásadní parametry státního rozpočtu na rok 2027 prakticky rozhodnuty, by se prostor pro skutečné vyjednávání o platech výrazně zmenšil.
Odbory znovu urgovaly vládu
RoPo svazy proto pod vedením OSSOO pokračovaly ve společném tlaku na vládu. Společně s ČMKOS prostřednictvím otevřeného dopisu znovu požádaly premiéra o stanovení konkrétního termínu jednání o platech pro rok 2027.
Odbory přitom nepožadují, aby vláda automaticky přijala jejich představy. Požadují především skutečný sociální dialog v době, kdy ještě lze výslednou podobu rozpočtu a objem prostředků na platy zaměstnanců veřejného sektoru ovlivnit.
Nyní přichází první signál, že by se situace mohla změnit. Na poslední urgenci reagovala ministryně financí Alena Schillerová, která deklarovala připravenost jednat s odbory a hledat dohodu.
„Jednání o rozpočtu na rok 2027 teprve začínají a platy ve veřejné sféře budou jeho součástí. Jsme samozřejmě připraveni vedle jednání na vládní úrovni naslouchat i zástupcům odborů a vést s nimi debatu. Vycházet budeme jednak z reálných možností rozpočtu, ale také ze skutečnosti, že na rozdíl od minulé vlády si práce lidí ve veřejném sektoru vážíme, a věřím, že nalezneme spravedlivý kompromis,“ uvedla Schillerová pro ČTK.
Pro odbory je to důležitý posun, konkrétní výsledek ale přinese až samotné jednání. RoPo svazy a ČMKOS proto budou usilovat o to, aby bylo zahájeno co nejdříve a aby se otázka platů zaměstnanců veřejného sektoru stala součástí přípravy státního rozpočtu na rok 2027.
Co jsou RoPo svazy?
RoPo svazy je používané označení pro odborové svazy působící v rozpočtové a příspěvkové sféře. Zastupují zaměstnance státní správy a veřejných služeb – například úřadů, školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a dalších veřejných institucí. Při společných jednáních o platech a dalších otázkách týkajících se veřejného sektoru postupují tyto odborové svazy koordinovaně. Mluvčím RoPo svazů je předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací je Pavel Bednář.