531. plenární zasedání EHSV - leden 2018

  • Zveřejněno: 19.04.2018

Evropský hospodářský a sociální výbor na svém 531. plenárním zasedání v Bruselu ve dnech 17. – 18. ledna 2018

  • schválil 12 stanovisek;
  • vedl diskusi o dohodě o financování opatření v oblasti klimatu, které se zúčastnil pan Miguel Arias Ca ete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiky, pan Pierre Larrouturou, zemědělský inženýr a ekonom, pan Jean Jouzel, klimatolog vyznamenaný v roce 2002 zlatou medailí Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS), místopředseda vědecké komise Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) v letech 2002 až 2015;
  • a vedl diskusi o prezentaci priorit bulharského předsednictví Rady EU, které se zúčastnila paní Zornitsa Roussinova, náměstkyně bulharského ministra práce a sociálních věcí.

530. plenární zasedání EHSV - prosinec 2017

  • Zveřejněno: 19.04.2018

Evropský hospodářský a sociální výbor na svém 530. plenárním zasedání v Bruselu ve dnech 6. – 7. prosince 2017

  • schválil 18 stanovisek;
  • vedl diskusi o příspěvku občanské společnosti k vypracování komplexní politiky EU v oblasti potravin, které se zúčastnil pan Vytenis Andriukaitis, evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin;
  • a předal Cenu EHSV pro občanskou společnost.

529. plenární zasedání EHSV - říjen 2017

  • Zveřejněno: 19.04.2018

Evropský hospodářský a sociální výbor na svém 529. plenárním zasedání v Bruselu ve dnech 18. – 19. října 2017

  • schválil 32 stanovisek;
  • zřídil studijní skupinu k jednacímu řádu EHSV;
  • vyslechl prezentaci pracovního programu Evropské komise na rok 2018 a příspěvku Evropského hospodářského a sociálního výboru, kterou přednesl pan Frans Timmermans, první místopředseda Evropské komise odpovědný za zlepšování právní úpravy, interinstitucionální vztahy, právní stát a Listinu základních práv.

528. plenární zasedání EHSV - září 2017

  • Zveřejněno: 19.04.2018

Evropský hospodářský a sociální výbor na svém 528. plenárním zasedání v Bruselu ve dnech 20. – 21. září 2017

  • schválil 10 stanovisek;
  • vedl diskusi o stavu Evropské unie, které se zúčastnil 
    pan Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, a pan Karl-Heinz Lambertz, předseda Evropského výboru regionů;
  • vyslechl prezentaci evropské občanské iniciativy „Zakažte glyfosát“, které se zúčastnili pan Herman van Bekkem, zástupce nizozemské pobočky Greenpeace a pan David Schwartz, koordinátor kampaně v Bruselu.

 

Mezinárodní den žen: Za férovější sladění práce a mateřství

  • Zveřejněno: 08.03.2018

Již třetím rokem vede ČMKOS rozsáhlou kampaň proti levné práci v České republice. Její výsledky jsou povzbuzující, jelikož se podařilo dosáhnout výrazného zvýšení minimální mzdy, nastolil se trend zvyšování platů ve veřejné sféře, zejména pedagogů, zlepšily se podmínky pro kolektivní vyjednávání vyšších mezd. Kampaň pokračuje, zejména současná ekonomická situace je pro ni příznivá. Ve svém úsilí o zvýšení výdělků a odstraňování jejich rozdílů pokračuje i Evropská odborová konfederace (EOK), jíž je ČMKOS aktivním členem.

Jedním z cílů kampaně ČMKOS je snížit, ba nejlépe odstranit, rozdíl v odměňování žen ve srovnání s muži. Tato propast ve mzdách a platech stále přetrvává po celé Evropě, přičemž jednou z nejhlubších je v ČR, kde tento rozdíl činí v průměru 22%. Příčin nižších příjmů žen je celá řada, jsou propojené a pevně zakořeněné: stereotypní nahlížení na roli žen jak na pracovištích, tak v rodinném životě, feminizace některých odvětví atd. Velkým problém je slaďováním pracovního, rodinného a soukromého života.

Ve spojitosti s letošním Mezinárodním dnem žen chtějí evropské odbory zviditelnit a zesílit podporu přijetí návrhu směrnice, který předložila Evropská komise a jejímž cílem je zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Navrhovaná konkrétní opatření se zaměřují na uplatňování zásady rovnosti příležitostí mezi ženami a muži na trhu práce a rovného zacházení na pracovišti. Rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů na trhu práce jsou nejvíce patrné v případě rodičů a osob s pečovatelskými povinnostmi, což se znatelně promítá do rozdílného odměňování žen a mužů. Tyto rozdíly ovlivňují výši důchodů žen a mužů, a je známo, že se podílejí na vyšším riziku chudoby žen ve stáří. Návrh směrnice je důležitým počinem z hlediska evropského práva, neboť se zabývá placenou otcovskou dovolenou, nepřenosnou částí rodičovské dovolené, umožněním péče o děti a závislé členy rodiny, možnostmi flexibilních pracovních podmínek. EOK zdůrazňuje, že nová práva by umožnila, že řada žen v EU by se nemusela vzdát zaměstnání, pokud si to nepřejí nebo nemohou. Snížily by se výdaje na péči, které jsou spojeny se zdravotními a sociálními službami, a zaměstnaným otcům by bylo umožněno, aby měli podíl na péči a přispěli k praktickému prosazování rovnosti žen a mužů.

ČMKOS podporuje přijetí směrnice v rámci kampaně EOK. Kromě toho ČMKOS přichází s návrhem na indexaci mezd rodičů na rodičovské v souladu s růstem mezd v podniku, což by bylo konkrétním krokem ke snižování rozdílu v odměňování a snížení ztráty v příjmech pečujícího rodiče. ČMKOS v této souvislosti rovněž soudí, že je nutné, aby byly podle školského zákona vytvořeny podmínky, které umožní umístit bez problémů již dvouleté děti do mateřských škol, budou-li to rodiče potřebovat.

Světový den důstojné práce 2017

  • Zveřejněno: 06.10.2017

Odborové organizace ze všech kontinentů si každý rok 7. října připomínají Světový den důstojné práce.

Důstojná práce musí být na prioritou všech - pracujících, zaměstnavatelů i vlád.

Důstojná práce je základem důstojného života, příležitostí k obživě a přispěním komunitě.

Pracující se organizují prostřednictvím odborových organizací s cílem dosažení důstojné práce: přijatelné pracovní doby, spravedlivé mzdy, nemocenské, placené dovolené atd. Žádnou z těchto věcí zaměstnanci nezískali, pokud si je nevymohli společnou organizací a mobilizací. V některých zemí je nezískali doposud a v jiných jsou jim postupně odebírány.

Nepřítelem důstojné práce je, a vždy byla, korporátní nenasytnost. Nadměrné zisky lze získat pouze na úkor pracujících a v posledních letech zisky rostly, zatímco mzdy, jako podíl na celkovém bohatství, klesaly. V Evropě od poloviny sedmdesátých let se mzdy, jako procento roční tvorby bohatství, neustále snižují - z téměř 73% až na dnešních 63%: pokles o cca 10 procentních bodů.