EOK: Rezoluce o silných sociálních politikách a sociální ochraně pro řešení zranitelností v EU

Přijato na zasedání výkonného výboru ve dnech 10.–11. prosince 2024.

Přetrvávající problémy

EU se nadále potýká s řadou významných sociálních problémů, které jsou nepřijatelné pro společnost, která usiluje o dobrý život a konkurenceschopnou ekonomiku. Jejich přetrvávání poškozuje evropský sociální model i úspěšný přechod k digitálnější, ekologičtější a konkurenceschopnější Evropě. 

Vysoká míra chudoby, rostoucí nerovnosti, sociální rozdíly, sociální segregace a vyloučení a velké rozdíly v úrovni mezd v rámci EU představují  nebezpečné slabiny EU. Představují ostudu pro jednu z nejbohatších částí světa a připravují společnost a hospodářství EU o lidský kapitál pro střednědobý a dlouhodobý růst sociálně tržního hospodářství, který je o to důležitější v době transformace a demografického poklesu. 

Doporučené politiky založených na empirických zjištěních obsažených ve Zprávě o budoucnosti sociálního státu a sociální ochrany v  EU nebyly zohledněny. K veřejným výdajům na zajištění důstojného stárnutí se přistupuje pouze jako k nákladům. Finanční prostředky na sociální ochranu osob zasažených klimatickou a digitální transformací jsou zatím nedostatečné. Dávky sociální podpory jsou nadále nedostačující a nedostupné. Zpráva proto objasňuje ekonomické náklady neřešených sociálních zranitelností, které zároveň souvisí s hlavními hrozbami pro udržitelnost vysoce inkluzivních a účinných systémů sociální ochrany. 

Politika úsporných opatření nadále podrývá veřejné výdaje a investice do veřejných služeb, zejména do oblasti sociální politiky a sociálního zabezpečení, a má dopad na pracující a jejich komunity – obzvláště na ženy a některé skupiny. A tak zatímco silnější sociální státy hrají zásadní roli pro zvyšování odolnosti EU vůči budoucím mimořádným událostem a probíhající transformaci, úsporná opatření vedou ke snížení růstu a znemožňují dosažení mnoha sociálních a hospodářských cílů EU, jako například rovnost žen a mužů. Škrty ve veřejných výdajích na odpovídající dávky sociálního zabezpečení, péči, vzdělávání a výzkum a další veřejné služby – obsažených v množství národních plánů pro oživení a odolnost – zbavují lidi jejich práv a EU zdravé, vzdělané, kvalifikované a talentované pracovní síly. 

Výzva k akci

EOK znovu vyzývá k vytvoření komplexního souboru strategií, který se bude vyznačovat celkovým přístupem zaměřeným na lidi, jasnou politickou vůlí, smysluplnými finančními zdroji, koordinací a monitorováním ve spolupráci se sociálními partnery, konkrétně: 

1. Opětovné spuštění akčního plánu k úplnému provedení zásad uvedených v kapitole III Evropského pilíře sociálních práv (EPSR): vyzýváme ke společnému hodnocení, aktualizovaným cílům, přísným a monitorovaným průběžným cílům, novým stěžejním iniciativám posilujícím genderový, mládežnický a nadnárodní rozměr. Sociální dialog, kolektivní vyjednávání a zapojení sociálních partnerů musí být integrovanou metodikou provádění, sledování a hodnocení pokroku. 
2. Silné ukotvení sociální ochrany ve světě práce: budoucnost sociální ochrany a zabezpečení v EU se nepochybně týká „lidí“ (jak plyne ze koncepce mandátů pro nové eurokomisaře), ale z velké části je určována „pracujícími“, a to z hlediska  sociální spravedlnosti, očekávání, přiměřenosti a fiskální udržitelnosti. Sociální odvody a daně související s prací představují základní rysy přerozdělování v rámci celé společnosti, které posilují   plošnou, odpovídající a solidární sociální politiku státu. Musí mít oporu ve vysoce kvalitních a všeobecných veřejných službách a musí být spočívat na vysoké účasti na trhu práce, zejména mladých lidí a žen, redukci nejistého postavení v práci, nedobrovolných a marginálních částečných úvazcích, hospodářské obnově skýtající množství pracovních míst, rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a na spravedlivých pracovních podmínkách, mzdách a odvodech. 
3. Robustní agenda veřejných služeb, o který se budou opírat všechny možné iniciativy a strategie,  včetně sociálních politik, vzdělávání, péče, veřejné správy, průmyslu, rozšíření, sociální, hospodářské a územní soudržnosti atd. Žádná z nich nebude úspěšně realizována bez adekvátně financovaných a personálně vybavených veřejných služeb (například inspektorů práce nebo finančního úřadu). Komise se musí chopit doporučení Lettovy zprávy pro vznik akčního plánu pro služby obecného zájmu v souvislosti s prováděním Evropského pilíře sociálních práv, přičemž EOK se zavázala přispívat k agendě veřejných služeb, včetně politik sociální ochrany. Důležitou roli mohou hrát i orgány veřejné správy jako zaměstnavatelé. Kromě toho, robustní agenda veřejných služeb je také feministickou agendou. Veřejné správy sociálního zabezpečení budou muset vynaložit značné úsilí, aby byla plně zajištěna práva pracujících v nadnárodním rozměru a aby bylo zaručeno, že nejvyšší standardy práv na sociální ochranu budou stejně dostupné pro pracující, občany a obyvatele kdekoli v EU. 
4.  Odpovídající fiskální zdroje pro sociální politiku a sociální ochranu založené na potřebách a odmítnutí úsporných opatření, spolu s účinnou přerozdělovací politikou a zejména spravedlivějším zdaněním. Pocit nespravedlnosti mezi zaměstnanci – hlavním jádrem daňových poplatníků – musí být v zájmu sociální a demokratické stability zvrácen. Výjimky ve zdanění a odvodech jako pobídky k zaměstnanosti jsou krátkozraké politiky, které brzdí jakékoli přerozdělování bohatství, zejména pokud jsou uplatňovány na dobu neurčitou, bez sociálních podmínek, bez ohledu na národní kolektivní smlouvy či zdraví a bezpečnost pracujících. Důchody jsou stále častěji vnímány jako soukromé produkty nebo investiční nástroje na finančním trhu, ve skutečnosti jsou ale celoživotním spořením zaměřeným, které má zajistit důstojný odpočinek ve stáří . Systémy musí zajistit, aby byly odpovídající. Jak bylo prokázáno, toho lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím veřejných, inkluzivních a kolektivně spravovaných důchodů se zapojením odborů do jejich řízení. Veřejné sociální zabezpečení musí být zachováno a musí si zachovat svou ústřední roli, kterou mohou doplňovat, ale nikoliv nahradit, soukromé kapitálové systémy. 

Prioritní požadavky na novou Evropskou komisi

Významný pokrok při provádění Doporučení o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (RASP). Celkové odborové hodnocení dosavadního provádění vyzývá k revizi vnitrostátních systémů tak, aby více zohledňovaly práva a potřeby, k většímu tlaku ze strany EK, k většímu monitorování a zapojení sociálních partnerů.

Zajištění důstojného stárnutí pro stále starší populaci, postupné ukončení nákladového přístupu ke stárnutí v Paktu o stabilitě a růstu. Veřejné výdaje a investice se musí vyvíjet v souladu s rostoucími požadavky závislých a starších osob. Penzijní systémy musí usilovat o dostatečnost a udržení statusu nad rámec pouhé ochrany před chudobou. Vysoce kvalitní veřejná péče o děti, zdravotní, sociální a dlouhodobá péče a plné prosazování ustanovení o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem jsou práva a potřeby, nikoli zboží, a musí být zajištěny prostřednictvím investic do zaměstnanců a formalizovány a chráněny kolektivními smlouvami. Mezigenerační solidarita musí být zakotvena v investicích do vzdělávání, vytváření kvalitních pracovních míst, kvalifikace a inovací, které vytvářejí pracovní příležitosti pro mladé lidi v demografickém kontextu, kdy všichni mohou žít déle a zdravěji. Součástí naléhavé revitalizace našich společností musí být humánnější přístup k migrační politice, který je nezbytný nejen pro fiskální udržitelnost sociální ochrany. 

Strategie boje proti chudobě, kterou správně oznámila předsedkyně Evropské komise a která již dlouho chyběla, se musí řídit vodítky EOK, po kterých volá od spuštění Akčního plánu Evropského pilíře sociálních práv.

Právo na přiměřené, důstojné a cenově dostupné bydlení, zakotvené ve strategii, která bude vypracována na základě sociálního dialogu, jak Evropskému parlamentu sdělil kandidát na komisaře. 

Masivní a včasné investice do sociální ochrany a veřejných služeb, dobře koordinované ve všech oblastech intervence s cílem maximalizovat potenciál veřejných služeb jako společenských a makroekonomických stabilizátorů a posilovačů. Veřejné vysoce kvalitní vzdělání, otevřené a cenově dostupné pro všechny během celého životního cyklu od nejútlejšího věku až po univerzitu; Veřejná sociální, dětská, zdravotní a dlouhodobá péče musí být chráněna před nedostatečným financováním, postupným outsourcingem a privatizací (zejména pokud se tak neděje při důsledném monitoringu a s přísnými sociálními podmínkami při zadávání veřejných zakázek), které brání přístupu nejzranitelnějším osobám a zvyšují polarizaci bohatství a zisků. 

Veřejné výdaje na sociální ochranu a sociální začleňování, které jsou pro účely Paktu o stabilitě a růstu považovány za investici, a jsou tak vyňaty z pravidel evropských fiskálních a rozpočtových omezení. 

Komise musí poskytnout prognózy a důkazy podložené informace o částkách potřebných k zajištění trvalé vzestupné konvergence při provádění zásad kapitoly III Evropského pilíře, včetně posouzení (na základě potřeb) zranitelných míst, která je třeba řešit, dopadu nákladově efektivních rozhodnutí a distribučního dopadu; musí poskytnout také odhadované náklady vzniklé nedostatkem investic do veřejných služeb a sociální ochrany, aby byla přijata nezbytná opatření. 

zdroj: ETUC