549. plenární zasedání EHSV - leden 2020

  • Zveřejněno: 03.12.2020

Evropský hospodářský a sociální výbor na svém 549. plenárním zasedání v Bruselu ve dnech 22. – 23. ledna 2020

  • schválil 2 stanoviska a
  • vedl debatu o prioritách chorvatského předsednictví EU s ministrem pro zahraniční a evropské věci Chorvatské republiky Gordanen Grlićem Radmanem;
  • vyslechl prezentaci evropské občanské iniciativy Konec doby klecové, které se zúčastnila paní Olga Kikou, vedoucí pro evropské záležitosti organizace Compassion in World Farming“;
  • vedl debatu na téma Od COP25 k Zelené dohodě pro Evropu, jíž se zúčastnili pan Virginijus Sinkevičius, komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov; pan Ovais Sarmad, zástupce výkonného tajemníka UNFCCC; pan Enrico Giovannini, mluvčí Italské aliance pro udržitelný rozvoj (ASviS) a paní Semia Cherif, hlavní koordinátorka a autorka pro síť MedECC, Tunisko;
  • slavnostně se rozloučil se členy a delegáty ze Spojeného království za účasti pana Toma Jenkinse, bývalého předsedy Evropského hospodářského a sociálního výboru a paní Madeleina Kay, aktivistky.

548. plenární zasedání EHSV - prosinec 2019

  • Zveřejněno: 03.12.2020

Evropský hospodářský a sociální výbor na svém 548. plenárním zasedání v Bruselu ve dnech 11. – 12. prosince 2019

  • schválil 11 stanovisek a
  • vedl diskusi na téma „Od rozvoje k partnerství“, které se zúčastnili Jutta Urpilainen, evropská komisařka pro mezinárodní partnerství , Vera Songwe, zástupkyně generálního tajemníka OSN a výkonná tajemnice Ekonomické komise pro Afriku (ECA), Isabelle A. J. Durant, zástupkyně generálního tajemníka Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), Abozer Elmana Elligai, předseda Hospodářské, sociální a kulturní rady Africké unie (ECOSOCC), Mikolaj Dowgielewicz, stálý zástupce Evropské investiční banky (EIB) při Evropské unii v Bruselu, platforma AU-EU Youth Cooperation Hub;
  • slavnostně předal ceny pro občanskou společnost za rok 2019 nazvané „Více žen v evropské společnosti a ekonomice“.

Publikace ETUI: Zkracování pracovní doby - proč a jak

  • Zveřejněno: 19.11.2020
Evropský odborový institut zveřejnil přehlednou publikaci Zkracování pracovní doby: proč a jak.

Po desítkách let postupného zkracování pracovní doby vidíme v posledních několika letech náznaky opačného trendu. V reakci na tento vývoj se odborové hnutí vrátilo ke svému historickému cíli a jeho představitelé opět začali volat po zkracování pracovní doby. Cílem této příručky je přispět k této debatě a zaměřit se na důvody, proč by zkrácení pracovní doby mohlo být žádoucí, a také na související organizační aspekty. Efektivita zkrácení pracovní doby se pochopitelně odvíjí od toho, jakým způsobem je takový krok proveden. Existuje řada různých možností, které jsou v této publikaci popisovány za pomoci reálných experimentů ukazujících její efektivitu. Přehled důvodů pro zkracování pracovní doby, různé způsoby jejího provedení a posouzení pěti krátkých případových studií představují základ pro velmi potřebnou diskuzi na téma, jak zkrátit pracovní dobu udržitelným způsobem.

Čeká nás dalších sto let platové nerovnosti mezi ženami a muži?

  • Zveřejněno: 07.10.2020
Důstojná práce pro nás znamená, že zaměstnanec má zaslouženou odměnu, dostatek volného času, kvalitní pracovní podmínky neohrožující jeho zdraví a že se může sdružovat, zakládat odbory a hájit svá práva. A také stejný plat za stejnou práci! Údaje Eurostatu ukazují, že rozdíly v odměňování žen a mužů v EU se za posledních osm let zmenšily o 1%, což znamená, že ženy v Českubudou na stejnou mzdu čekat až do roku 2121. Více se dozvíte v článku.

 

Evropské odbory drtivou většinou podpořily zavedení evropské minimální mzdy

  • Zveřejněno: 04.09.2020
Drtivá většina evropských odborových svazů zastupujících 45 milionů pracujících hlasovala pro nový zákon EU na podporu spravedlivých minimálních mezd a kolektivního vyjednávání.
 
Po obsáhlé a otevřené diskusi podpořili členové Evropské odborové konfederace odborových svazů (EOK) výzvu k přijetí evropské směrnice většinou 85 % hlasů. Hlasování se zúčastnilo 87 národních odborových centrál z celé Evropy a 10 evropských odvětvových odborových federací.
 
Nyní je vyvíjen tlak na předsedkyni Evropské komise, Ursulu von der Leyen, aby splnila svůj slib, že do 100 dnů předloží návrh, který má „zajistit, aby měl každý pracující v naší Unii [nárok na] spravedlivou minimální mzdu".
 
EOK využije mandát k tomu, aby vyzvala Komisi k předložení směrnice, která zajistí, že:
 
  • Členské státy nemohou stanovit své zákonné minimální mzdy pod hranici důstojnosti*
  • Bude konec nekalým praktikám, jako jsou srážky zaměstnavatelů ze zákonné minimální mzdy
  • Právo na kolektivní vyjednávání bude zaručeno, podporováno a chráněno v každém členském státě
 
Podpora odborů pro takovouto evropskou iniciativu je rovněž podmíněna zárukou, že členské státy, které v současnosti určují mzdy pouze prostřednictvím kolektivního vyjednávání, nikdy nebudou povinny zavést zákonný systém minimální mzdy.

Euroskupina konečně podnikla některé důležité kroky, tvrdí EOK

  • Zveřejněno: 15.04.2020

Reakce EOK na dohodu Euroskupiny z 9.4.

Drahé kolegyně, drazí kolegové,

Euroskupina rozšířená na všechny evropské ministry a ministryně financí se včera v noci (9. 4. 2020) shodla na nouzovém plánu v souvislosti s propuknutím COVID-19 stojícího na 3 opatřeních:

  • SURE (Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency) – až 100 miliard EUR pro všechny členské státy EU na podporu národních systémů zkrácené pracovní doby a podobných opatření (kurzarbeit) pro zaměstnance a samostatně výdělečně činné - fond bude financován vydáním dluhopisů EU na základě poskytnutých formálních záruk ve výši 25 miliard EUR členskými státy - Evropská komise zřídí pracovní skupinu na podporu členských států a vydá pokyny k uvedení SURE do provozu - EOK lobuje za pokyny, které doporučí všem členským státům přijmout tato opatření s všeobecným pokrytím, přiměřeností a přímým zapojením sociálních partnerů.
  • EIB (Evropská investiční banka) – až 200 miliard EUR na podporu firem, zejména malých a středních, aby přežily omezení a vrátily se po nouzovém stavu k normálu – opatření se vztahuje na všechny členské státy EU.
  • ESM (Evropský stabilizační mechanismus) – aktivace úvěrových linek až do 240 miliard EUR na podporu rozpočtů zemí Eurozóny zasažených koronavirem – žádné makroekonomické podmínky, jedinou podmínkou je, že půjčky musí být použity na podporu přímých a nepřímých nákladů na národní zdravotní péči a systémů sociální ochrany souvisejících s pandemií - to bylo nejkontroverznější opatření, a to z důvodu podmíněností obsažených ve zřizovací smlouvě ESM, proto EOK hodnotí dohodu pozitivně - problémem zůstává, že země mimo Eurozónu jsou z tohoto opatření vyloučeny, Komise zvažuje využití VFR (Víceletého finančního rámce) na podporu systémů zdravotní péče v těchto zemích.
...