„Výsledky průzkumu potvrzují to, před čím dlouhodobě varujeme. Čeští pracující nechtějí, aby se z pracovního práva stala dobrovolná ochrana, které se zaměstnavatelé mohou jednoduše vyhnout tím, že lidem místo pracovní smlouvy nabídnou živnostenský list. Redefinici závislé práce podporuje jen 15 procent veřejnosti. To není mandát k tak zásadnímu zásahu do práv zaměstnanců. Naše varování navíc nejsou osamocená. Rizika navrhované změny pojmenovávají také další odborné instituce, právníci i výzkumníci. Vyzýváme proto politiky a političky napříč politickým spektrem, aby návrh přehodnotili. Ještě je čas zabránit tomu, aby se švarcsystém stal běžnou a legální součástí českého trhu práce,“ říká předseda ČMKOS Josef Středula.
Redefinici odmítají voliči všech politických stran
Odmítání redefinice není záležitostí jedné politické skupiny. Nesouhlas převažuje mezi voliči všech parlamentních stran. Nejvýraznější je u voličů Pirátů, kde změnu odmítá 56 procent dotázaných, a u voličů STAN (54 procent). Následují voliči SPD (50 procent), SPOLU (47 procent), Motoristů (44 procent) a ANO (43 procent).
Rozdíly jsou patrné také podle věku a pohlaví. Zatímco mezi ženami redefinici odmítá 48 procent, mezi muži je to 39 procent. Nejvýraznější nesouhlas vykazují lidé ve věku 55 až 65 let, kde dosahuje 51 procent. Ani mezi mladými lidmi však změna nemá většinovou podporu.
Jedna chybějící podmínka může změnit zaměstnance na OSVČ
Podstata navrhované změny spočívá v novém vymezení znaků závislé práce. Zatímco současná právní úprava pracuje se čtyřmi základními znaky, návrh je rozšiřuje a stanovuje šest podmínek, které by musely být splněny současně. Vedle výkonu práce jménem zaměstnavatele a jejího osobního vykonávání by se nově samostatně posuzovalo také organizování práce zaměstnavatelem, kontrola jejího výkonu, práce podle jeho pokynů a výkon práce v pracovní době.
Právě požadavek na současné splnění všech těchto poměrně úzce definovaných podmínek představuje podle ČMKOS zásadní problém. Pokud nebude formálně naplněn byť jediný znak, otevře se prostor pro výkon práce v režimu OSVČ, přestože se faktická ekonomická závislost pracovníka na zaměstnavateli nemusí vůbec změnit.
„Nejde o kosmetickou změnu právní definice. Jde o zásah do samotné hranice mezi zaměstnáním a podnikáním. Představme si člověka, který pracuje dlouhodobě pro jedinou firmu, používá její vybavení, řídí se jejími pokyny a vykonává práci, kterou mu firma přiděluje. Pokud zaměstnavatel například nebude formálně kontrolovat jeho práci nebo nebude určovat pracovní dobu, nemusí být podle navrhované definice splněny všechny zákonné podmínky. Člověk tak může vykonávat fakticky stejnou práci, ale místo zaměstnanecké smlouvy bude nucen pracovat na živnostenský list. Právě v tom spočívá nebezpečí redefinice. Neodstraňuje ekonomickou závislost, pouze usnadňuje její právní zastření,“ vysvětluje právník Jaroslav Stránský.
Podle odborného odhadu studie PAQ Research, by nová definice mohla zlegalizovat 70 až 90 procent dnešního švarcsystému. Odbory varují, že s faktickou legalizací švarcsystému se tento model může začít šířit pracovním trhem. Zaměstnavatelům totiž převod pracovníků do režimu OSVČ umožní vyhnout se platbám odvodů a snížit tak své náklady na práci, ale také zbavit se povinností, které vůči zaměstnancům mají.
Čtyři z pěti lidí nechtějí přijít o zaměstnanecká práva
Průzkum NMS ukázal, že veřejnost si uvědomuje rozdíly mezi zaměstnáním a podnikáním. Samotná možnost vyššího čistého výdělku proto není pro většinu lidí dostatečným důvodem k přechodu na OSVČ.
Na nabídku práce na živnostenský list by nepřistoupilo 57 procent zaměstnanců a lidí, kteří aktuálně nepracují, ani v případě, že by jim přinesla vyšší čistý příjem. Pokud se k tomu přidá informace o ztrátě zaměstnaneckých práv, jako jsou placená dovolená, nemocenská, odstupné nebo zákonem stanovená maximální pracovní doba, odmítlo by nabídku už 78 procent dotázaných.
Ztrátu zaměstnaneckých práv jako možný důsledek redefinice hodnotí negativně 69 procent lidí. Pozitivně ji vnímá pouze šest procent. Naopak možnost širšího rozhodování mezi zaměstnáním a podnikáním hodnotí kladně 45 procent dotázaných. Je tedy patrné, že lidé nezpochybňují svobodu volby, ale odmítají, aby byla vykoupena vynucenou ztrátou pracovních jistot.
Zajímavé je také srovnání osobních a celospolečenských dopadů. Informace o ztrátě zaměstnaneckých práv odrazovala od přechodu na OSVČ o 17 procentních bodů více než informace o negativních dopadech na státní rozpočet.
„Čísla ukazují překvapivě dobré povědomí české populace o právech a povinnostech zaměstnanců a OSVČ, lze tedy předpokládat, že lidé do velké míry vědí, co by pro ně přechod ze zaměstnání na živnost znamenal. Nejde jen o jinou právní formu nebo šanci na o něco vyšší čistý výdělek. Jde o ztrátu ochrany, kterou zaměstnanecký poměr poskytuje člověku i jeho rodině, a také práv, mj. také práva se odborově organizovat na pracovišti a kolektivně hájit své zájmy,“ říká analytička ČMKOS Martina Kolářová Veverková.
Se švarcsystémem se setkalo 44 procent lidí
Rozsah problému dokládají i další výsledky průzkumu. S nějakou podobou švarcsystému se setkalo 44 procent respondentů. Čtvrtina zná někoho, kdo pracuje jako OSVČ, přestože fakticky vykonává práci zaměstnance. Devíti procentům byl takový způsob práce nabídnut a sedm procent má osobní zkušenost s tím, že tímto způsobem pracovalo nebo pracuje. Čtyřem procentům byl dokonce takový způsob práce přímo vyžadován.
Zajímavé jsou také odpovědi samotných OSVČ. Alespoň jeden ze znaků závislé práce vykazuje 68 procent z nich. Nejčastěji jde o situaci, kdy spolupráci na živnostenský list navrhl nebo vyžadoval odběratel (44 procent), případně kdy OSVČ pracuje pod značkou či logem firmy (32 procent). Dalších 28 procent uvádí, že jejich práce je podobná tomu, jak pracují zaměstnanci.
Veřejnost přitom vnímá švarcsystém převážně jako neoprávněnou výhodu pro firmy a problém pro zaměstnance i stát. Podle 67 procent dotázaných na něm vydělávají firmy, protože šetří náklady na zaměstnance. Pětapadesát procent lidí se domnívá, že firmy pracovníky do švarcsystému tlačí, aby jim nemusely poskytovat zaměstnanecká práva. Stejný podíl vnímá švarcsystém jako způsob, jak zaměstnance o tato práva připravit. Šestapadesát procent respondentů se domnívá, že na něm tratí stát.
Podle odhadu PAQ Research přichází veřejné rozpočty už nyní kvůli švarcsystému o více než 6,7 miliardy korun ročně na daních a odvodech. Jeho další rozšiřování by tak mohlo prohloubit nejen nejistotu pracujících, ale také problémy s financováním veřejných služeb. Modelový výpočet ČMKOS ukazuje, že při převodu 10 tisíc zaměstnanců, kteří dosud pobírali průměrnou mzdu, do režimu práce na IČO, způsobí státu ztrátu 2,4 miliardy korun na příjmech veřejných rozpočtů. Při 100 tisících zaměstnancích to bude 24 miliard korun a při půl milionu nových IČařů stát přijde o 120 miliard korun ročně.
Flexibilita neznamená práci bez práv
Zastánci redefinice často argumentují potřebou větší flexibility na trhu práce. Výzkum NMS však ukazuje, že lidé si pod tímto pojmem představují především možnost ovlivňovat vlastní pracovní dobu, pracovat z domova a lépe sladit zaměstnání s osobním a rodinným životem.
Pružnou pracovní dobu si s flexibilitou spontánně spojuje 56 procent respondentů. Dalších 31 procent zmiňuje práci z domova. Když měli lidé jednotlivé možnosti hodnotit konkrétně, 83 procent označilo za flexibilitu pružnou pracovní dobu, 80 procent možnost přizpůsobit si pracovní dobu vlastním potřebám a 77 procent práci z domova.
Přitom 74 procent zaměstnanců považuje home office za součást flexibility, ale reálně ho má možnost využívat pouze čtvrtina z nich. Průzkum tak ukazuje, že prostor pro zlepšení pracovních podmínek existuje i bez oslabování zaměstnaneckých práv.
Současně lidé vnímají vývoj trhu práce spíše negativně. Čtyřiasedmdesát procent respondentů má pocit, že získat dobrou práci je stále obtížnější. Šestapadesát procent vnímá rostoucí nejistotu zaměstnanců a 65 procent se domnívá, že zaměstnavatelé zvyšují nároky na množství práce. Dalších 58 procent si myslí, že zaměstnavatelé nejsou ochotni navyšovat mzdy.
„Z výzkumu také vyplývá, že OSVČ ve všech ohledech, na které jsme se ptali, zažívají vyšší míru flexibility práce, a flexibilitu mnozí OSVČ uvádějí jako důvod, proč se rozhodli pro tento status. Pro nás je z toho patrné, že není dostatečně využitý potenciál, který již nyní pro flexibilitu dává zákoník práce. Není kvůli tomu potřeba rozbíjet hranici mezi zaměstnáním a podnikáním, ani se dobrovolně nebo vynuceně vzdát zaměstnaneckých práv,“ říká Martina Kolářová Veverková.
ČMKOS vyzývá politiky k zastavení redefinice
ČMKOS upozorňuje, že navrhovaná změna může mít dlouhodobé důsledky pro český pracovní trh, zaměstnance i veřejné finance. Pokud se hranice mezi zaměstnáním a podnikáním výrazně rozvolní, mohou zaměstnavatelé získat motivaci nahrazovat standardní pracovní poměry spoluprací na IČO. Pracovníci by přitom mohli vykonávat stejnou práci jako dosud, ale bez odpovídající právní ochrany.
„Politici by měli výsledky tohoto průzkumu brát vážně. Nejde o spor odborů s předkladateli novely, ale o budoucnost pracovních podmínek v České republice. Oslabení ochrany zaměstnanců může mít dlouhodobé důsledky pro rodiny, veřejné rozpočty i férovou konkurenci mezi firmami. Stát už dnes podle našich odhadů přichází kvůli švarcsystému o miliardy korun ročně. Jeho rozšíření tento problém nevyřeší, naopak ho může prohloubit. Vyzýváme proto poslance, aby nepřijímali změnu, která problém pouze přejmenuje a z velké části legalizuje. Flexibilnější pracovní podmínky potřebujeme, ale ne za cenu toho, že lidem vezmeme jejich práva,“ uzavírá Josef Středula.
O výzkumu: Kvantitativní šetření agentury NMS Market Research proběhlo online metodou CAWI v panelu Norstat ve dnech 9. až 14. října 2026. Zúčastnilo se ho 1 032 obyvatel České republiky ve věku 18 až 65 let, ekonomicky aktivních i lidí mimo trh práce. Výběr respondentů zohledňoval pohlaví, věk, vzdělání, kraj a velikost sídla.