Evropská odborová konfederace EOK / ETUC
Evropská odborová konfederace (EOK) sdružuje 82 národních organizací z 36 evropských zemí a 12 evropských odvětvových federací. Členy EOK jsou organizace ze zemí Evropské unie (EU), Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), ze zemí, které se připravují na vstup do EU, a některých dalších zemí. EOK tak zastupuje zájmy kolem 60 milionů členů. ČMKOS je řádným členem EOK od prosince r. 1995.
EOK byla založena v roce 1973 na ustavujícím sjezdu v Bruselu. Je sociálním partnerem na evropské úrovni; EOK je uznána Evropskou unií, Radou Evropy a ESVO za jedinou reprezentativní meziodvětvovou odborovou organizaci na evropské úrovni.
Hlavním cílem EOK je prosazování evropského sociálního modelu, rozvoj sjednocené mírové a stabilní Evropy, kde pracující i jejich rodiny mohou plně požívat lidských a občanských práv a žít na vysoké úrovni. Základními nástroji k dosažení těchto cílů jsou pro EOK kolektivní vyjednávání, sociální dialog a dobré pracovní podmínky, které jsou základem pro zavádění inovací, zvyšování produktivity, konkurenceschopnosti a růstu v Evropě.
EOK se účastní vypracovávání hospodářské a sociální politiky na nejvyšší úrovni EU. Svoji hlavní činnost pro ovlivnění evropské politiky v zájmu pracujících orientuje na spolupráci s orgány a institucemi Evropské unie: spolupracuje se zástupci země, která právě předsedá EU, s Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou. Znamená to,
že EOK:
- se účastní tripartitních sociálních summitů, která se konají každý rok na jaře (a případně i na podzim) na nejvyšší úrovni k vyhodnocení Lisabonské strategie;
- má právo na to, aby byla konzultována, spolu s dalšími evropskými sociálními partnery, pokud jde o přijímaná rozhodnutí týkající se zaměstnanosti, sociálních otázek a makroekonomické politiky;
- udržuje úzké vztahy s poslanci Evropského parlamentu z různých politických uskupení;
- koordinuje účast odborů v rámci konzultativních orgánů, jako Evropského
hospodářského a sociálního výboru (kde je naprostá většina členů dělnické skupiny z odborových organizací, které jsou členy EOK), či v evropských agenturách pro vzdělávání, pracovní a životní podmínky a BOZP.
Dvakrát do roka se konají setkání s Radou ministrů hospodářství a financí (ECOFIN), s představiteli Evropské centrální banky, Evropské komise a sociálních partnerů v rámci makroekonomického dialogu, který byl ustaven v r. 1998.
Za přispění EOK došlo k zapojení kapitoly o zaměstnanosti do Smlouvy o ES a k přijetí evropské strategie zaměstnanosti. Významným způsobem se EOK zasazovala o přijetí Charty (listiny) základních práv EU a vedla rozsáhlou kampaň za zakotvení
odborových a sociálních práv v Chartě (listině). EOK se aktivně zapojila do diskuse o budoucnosti Evropy, včetně přímého zastoupení v Konventu, který připravoval návrh ústavní smlouvy.
EOK hrála také důležitou roli při vypracování legislativních textů EU, jako např. směrnice o evropských podnikových radách (1994) a směrnice o informování a konzultování (2002) aj.
EOK usiluje o rozvoj evropského sociálního dialogu s evropskými zaměstnavateli jak po meziodvětvové linii, tak na úrovni odvětví (spadá do působnosti evropských odvětvových federací). Evropští sociální partneři (za zaměstnavatele Svaz evropských konfederací průmyslu a zaměstnavatelů – UNICE, nyní BusinessEurope, a Evropské centrum podniků veřejného sektoru - CEEP, za zaměstnance EOK) mají právo vyjednávat dohody na základě Smlouvy o ES. Byly takto vyjednány rámcové dohody o rodičovské dovolené (1996), o práci na částečný úvazek (1997), o práci na dobu určitou (1999), které
se v rámci legislativního procesu na evropské úrovni staly směrnicemi EU. Kromě toho dochází k vyjednání dohod, které se pak implementují přímo na národní úrovni podle praxe jednotlivých zemí. Takto byly uzavřeny rámcové dohody o práci na dálku (2002), o stresu spojeném s prací (2004) a o násilí a obtěžování na pracovišti (2006). V rámci evropského sociálního dialogu se také podařilo uzavřít akční rámce, které stanoví společné cíle na určité období, a to Rámec akcí pro celoživotní rozvoj kompetencí a kvalifikací ( 2002) a Akční rámec v oblasti rovnosti žen a mužů (2005).
EOK vede kampaně za prosazení svých požadavků a v poslední době uspořádala několik evropským demonstrací u příležitosti zasedání Evropské rady – např. v Lisabonu v červnu 2000 a v Nice v prosinci 2000, v Laekenu v prosinci 2001; uspořádala evropské akční dny na jaře 2003 a 2004; velké demonstrace se konaly proti směrnici o službách v březnu 2005 a v únoru 2006. V červnu 2007 pořádala EOK demonstraci v Bruselu za prosazení právní závaznosti Charty (listiny) základních práv EU v souvislosti s jednáními o budoucnosti ústavní smlouvy.
Orgány EOK
Sjezd - nejvyšší orgán EOK svolávaný jednou za čtyři roky, skládající se z delegátů členských ústředen a evropských odvětvových federací. Sjezd projednává zprávu o činnosti, rozhoduje o budoucí politice, volí členy exekutivy, předsedu, generálního tajemníka, zástupce generálního tajemníka a revizory. Rozhoduje o změnách stanov.
Poslední 11. sjezd se konal ve španělské Seville ve dnech 21.- 24. 5. 2007.
Výkonný výbor - každá členská organizace vysílá do Výkonného výboru nejméně jednoho zástupce. Výbor zasedá nejméně čtyřikrát ročně. Vypracovává opatření k realizaci závěrů sjezdu a akčního programu, rozhoduje o zastoupení EOK v různých
institucích a organizacích, posuzuje návrhy na přijetí organizací do EOK atd. Volí místopředsedy, členy Řídícího výboru, konfederální tajemníky.
Řídící výbor - tvoří předseda, generální tajemník a jeho zástupci a dvacet dalších členů. Při volbě členů se přihlíží ke geografické a politické rovnováze. Výbor posuzuje, připravuje a předjednává důležité body programu jednání Výkonného výboru apod. Řídící výbor se schází zpravidla osmkrát ročně.
Sekretariát EOK sídlí v Bruselu; tvoří ho generální tajemník, jeho dva zástupci a čtyři konfederální tajemníci. Sekretariát předkládá návrhy Řídícímu výboru a Výkonnému výboru, realizuje všechny úkoly vyplývající ze závěrů sjezdů a Výkonného výboru, udržuje kontakty mezi Výkonným výborem a evropskými odvětvovými federacemi. Sekretariát zasedá jednou týdně.
Revizní a kontrolní komise se skládá ze pěti zástupců volených sjezdem. Jejich hlavním úkolem je kontrola účtů a rozpočtu EOK.
Činnost EOK je financována z příspěvků členských organizací. Výši příspěvků určuje Výkonný výbor.
Výkonný výbor vytváří na podporu činnosti sekretariátu různé výbory a pracovní skupiny pro různé oblasti práce, skupiny pracujících a jednotlivá odvětví. Výbory a skupiny odrážejí škálu činnosti EOK. Na odvětvové úrovni působí EOK prostřednictvím evropských odvětvových federací. V rámci EOK dále působí stále rostoucí počet meziregionálních rad
pro odborovou spolupráci v příhraničních oblastech.
EOK má svůj Evropský odborový institut pro výzkum, vzdělávání a BOZP, jehož ředitelem je Marc Sapir. V řídícím orgánu Institutu jsou představitelé odborových ústředen EOK.
Předsedkyní EOK je Wanja Lundby-Wedin ze Švédska, generálním tajemníkem je
John Monks z Velké Británie.
