I.

Svátek 1. máje vnímá dnes drtivá většina obyvatelstva České republiky pouze jako připomínku bývalé epochy "mezi únorem a listopadem". Vznikl ovšem ještě mnohem dříve jako kolektivní, solidární vystoupení dělnictva za zkrácení pracovní doby na 8 hodin denně. Tímto opatřením chtěli dělničtí předáci řešit tíživou nezaměstnanost, především ho však chápali jako základní předpoklad emancipace celého čtvrtého stavu. Jen za tohoto předpokladu mohli získat čas pro doplňování svého vzdělání, pro spolkovou činnost a uplatnění ve veřejném životě, pro pečlivější výchovu dětí a vůbec pro rodinu. Jen tak se mohli přiblížit životnímu stylu ostatních společenských vrstev. "Za svoji práci chceme po lidsku žíti," formuloval tento požadavek dělnický předák a básník Josef Krapka Náchodský. Zakrátko se na prvomájov…

Na začátku března 1990, tedy před 17 lety proběhla jedna z nejdůležitějších událostí v dějinách našich odborů - mimořádný všeodborový - všesvazový sjezd, který po 45 letech položil základy odborové pluralitě.

Současné odborové hnutí v českých zemích se formovalo na konci roku 1989 v odporu vůči té podobě, jakou odborům vtiskl totalitní režim. Tím zároveň navázalo na své starší tradice. Trvalou a nepominutelnou součástí dějin českého národa jsou totiž odbory již víc než 100 let.