Hampl se vyučil strojníkem, své vzdělání si doplnil na státní průmyslové škole. Od mládí působil v sociálně demokratické straně a odborech. Roku 1910 se stal tajemníkem Svazu českých kovodělníků v Rakousku (později Svaz kovodělníků v ČSR), který byl největším svazem v rámci OSČ. Od roku 1929 působil jako předseda tohoto svazu. Své schopnosti osvědčil i jako poslanec Národního shromáždění (1918–1939) a ministr veřejných prací (1919–1920). Od poloviny 20. let až do konce první republiky byl faktickým vůdcem sociálně demokratické strany, jejímž předsedou se stal roku 1924. Zasadil se o její konsolidaci po rozkolu na počátku 20. let a v průběhu 20. a 30. let ji vedl ke konstruktivní spolupráci s ostatními socialistickými i občanskými demokratickými stranami. Mimořádnou aktivitou v oblasti sociálního zákonodárství si roku 1926 zasloužil jmenování ředitelem nově vzniklé Ústřední sociální pojišťovny.