Podle rychlého odhadu Ministerstva financí přinesou nová cla v letošním roce zpomalení růstu české ekonomiky o 0,2 procentního bodu. V roce 2026 by dopad mohl činit až 0,4 procentního bodu. Cla by měla začít platit od 1. srpna 2025. Pro většinu výrobků má být uplatněna sazba 15 %, avšak u vybraných kategorií, jako jsou ocel nebo hliník, mají být sazby až 50 %.
Ministerstvo zároveň upozorňuje, že tyto odhady jsou zatím velmi předběžné. Situaci mohou částečně zmírnit pozitivní faktory, jako je například rozsáhlý investiční balíček, který plánuje Německo.
Ohrožené sektory: Strojírenství, ocelářství a energeticky náročný průmysl
JUDr. Jiří Vaňásek vyjádřil znepokojení nad možnými dopady dohody na vybraná odvětví českého hospodářství, ale zároveň ocenil, že se podařilo vyhnout nejhoršímu scénáři.
„Vzhledem k tomu, jak se situace vyvíjela, tak je dohoda lepší, než jak to původně vypadalo. Musíme ale dodat, že ji za ČMKOS nepovažujeme za vítězství. Může přinést dočasnou stabilitu, ale v některých sektorech se obáváme ztráty konkurenceschopnosti, zpomalení ekonomiky a zejména mírného nárůstu nezaměstnanosti,“ uvedl v televizi JUDr. Jiří Vaňásek.
Podle ČMKOS jsou nejvíce ohroženy sektory, které jsou energeticky náročné a citlivé na cenové výkyvy. Jde zejména o strojírenství, ocelářství a zprostředkovaně i automobilový průmysl:
„Ocel a strojírenské produkty mají čelit až 50% clu, přičemž tato odvětví už nyní zápasí s vysokými náklady na energie a s emisními povolenkami. Každé další zhoršení podmínek může být pro ně kritické,“ varuje místopředseda ČMKOS..
Česká republika navíc není přímým vývozcem některých dotčených komodit, ale je úzce navázána na německý a francouzský průmysl. Dopady mohou tedy přicházet nepřímo, například přes subdodavatelské řetězce.
Dopady budou větší, než si ministerstvo myslí
Zatímco Ministerstvo financí počítá s mírným zpomalením ekonomiky, ČMKOS odhaduje dopady jako výraznější. „Naše interní predikce pracují s poklesem ekonomického růstu o 0,4 procentního bodu letos a až o 0,6 procentního bodu v roce 2026,“ uvedl JUDr. Jiří Vaňásek.
Odbory také upozorňují, že cla nejsou jediným problémem, se kterým se musí český průmysl vyrovnat. Kombinace environmentálních regulací, vysokých cen energií a rostoucích nákladů na dosažení klimatických cílů tvoří podle ČMKOS nebezpečný mix.
„Dlouhodobě upozorňujeme na to, že souběh evropských regulací, jako je např. Green Deal, a vnějších obchodních bariér, jako jsou nyní americká cla, může vést k destabilizaci průmyslové základny v Evropě. To se týká i ČR, jakožto jedné z nejprůmyslovějších zemí EU,“ varuje místopředseda ČMKOS.
Co očekávají odbory od vlády?
ČMKOS vyzývá vládu, aby v nadcházejících týdnech aktivně hájila zájmy českých podniků a zaměstnanců nejen na národní, ale i na evropské úrovni. „V tuto chvíli je zásadní počkat na přesnější podobu dohody. Současně však apelujeme na vládu, aby se zasadila o to, aby investice, které EU plánuje směrem do USA, nebyly na úkor investiční aktivity v ČR. Klíčové je podpořit domácí podniky, výzkum, vývoj a zaměstnanost,“ podotýká místopředseda ČMKOS.