Návrh státního rozpočtu počítá v roce 2027 s příjmy 2 189,2 miliardy korun, výdaji 2 578,2 miliardy korun a schodkem 389 miliard korun. ČMKOS nepovažuje samotnou existenci vysokého deficitu za důkaz nezodpovědné hospodářské politiky a podporuje prorůstové veřejné investice. Za dlouhodobě neudržitelné však považuje opakované soustředění debaty téměř výhradně na výdajovou stranu, zatímco strukturálně oslabená příjmová základna veřejných financí zůstává bez systémového řešení.
„České veřejné finance potřebují stabilizaci, ale potřebují ji ekonomicky racionální a sociálně spravedlivou. Nelze jednou rukou hledat desítky miliard korun a druhou otevírat prostor pro švarcsystém, snižovat podporu lidem, kteří přišli o práci, nebo znovu otevírat otázku prvních tří neplacených dnů nemoci. Odbory přicházejí s konkrétními návrhy, jak posílit příjmy státu, omezit daňové a pojistné úniky a současně zachovat prostor pro investice a kvalitní veřejné služby,“ říká předseda ČMKOS Josef Středula.
Oslabení příjmové strany je jednou z hlavních příčin současných deficitů
ČMKOS připomíná, že dnešní stav veřejných financí nevznikl pouze růstem výdajů. Významnou roli sehrála rozsáhlá daňová opatření přijímaná od roku 2020. Podle propočtů ČMKOS snížily změny přijaté v roce 2020 příjmy veřejných rozpočtů přibližně o 240 miliard korun ročně a další opatření zavedená od roku 2022 přibližně o dalších 60 miliard korun. ČMKOS na toto riziko upozorňovala už v době přijímání těchto změn.
Odbory proto odmítají zjednodušený výklad, podle něhož lze současný deficit napravit především plošným omezováním veřejných výdajů. Za zásadní považují také strukturu daňového systému, boj proti šedé ekonomice, daňovým únikům a zastřenému zaměstnávání a důslednější kontrolu převodů zisků a využívání daňových optimalizací.
ČMKOS: Rozvolnění švarcsystému jde přímo proti snaze ozdravit veřejné finance
Nejvýraznější rozpor vidí ČMKOS v současném návrhu na změnu definice závislé práce. Vláda 31. srpna schválila změny zákoníku práce a zákon o platformové práci; ČMKOS dlouhodobě upozorňuje, že úprava obecné definice závislé práce může podstatně rozšířit prostor pro zastřené zaměstnávání.
Podle ČMKOS může být v novém právním prostředí snazší formálně nastavit fakticky zaměstnaneckou práci jako podnikání na IČO. Důsledkem by nebyla pouze ztráta části pracovněprávní ochrany dotčených lidí, ale také nižší příjmy z daní a zejména sociálního a zdravotního pojištění. Samotné rozpočtové stanovisko ČMKOS proto mezi nástroje stabilizace veřejných financí výslovně řadí boj proti práci načerno a švarcsystému a posílení kontroly na trhu práce.
ČMKOS požaduje zachování dostatečně silné a vymahatelné hranice mezi zaměstnáním a skutečným podnikáním a důsledné postihování zastřeného zaměstnávání. Odbory upozorňují, že rozvolnění pravidel by znevýhodnilo také zaměstnavatele, kteří své pracovníky řádně zaměstnávají a odvádějí za ně všechny zákonné platby.
„Pokud vláda považuje téměř čtyřsetmiliardový schodek za vážný problém, musí se stejnou vážností zabývat tím, co se stane s příjmy veřejných rozpočtů, pokud se zaměstnanecká práce začne ve větší míře převádět na IČO,“ uvádí ČMKOS.
Rozpočet už počítá s nižší podporou v nezaměstnanosti
Za další problematický signál považuje ČMKOS plánované snížení podpory v nezaměstnanosti. Vláda navrhuje od roku 2027 snížit podporu v prvních dvou měsících z dnešních 80 procent předchozího čistého výdělku na 65 procent. Maximální podpora se má současně snížit z 80 na 60 procent průměrné mzdy. MPSV vyčísluje očekávanou úsporu státního rozpočtu na přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně.
ČMKOS upozorňuje, že návrh státního rozpočtu už s výraznou úsporou zřejmě pracuje. Na podporu v nezaměstnanosti je pro rok 2027 vyčleněno 18,2 miliardy korun, o 2,4 miliardy méně než v letošním rozpočtu, přestože jen do července 2026 bylo vyplaceno 12,4 miliardy korun a měsíční výdaje byly přibližně o polovinu vyšší než ve stejném období předchozího roku.
Odbory odmítají přístup, který hledá miliardové úspory právě u lidí, kteří přišli o práci. Vyšší podpora v prvních měsících byla od ledna 2026 zavedena proto, aby člověk nemusel přijmout první dostupné zaměstnání bez ohledu na kvalifikaci a mohl využít čas také k rekvalifikaci. Ještě v únoru letošního roku MPSV samo tuto změnu označovalo za nástroj, který má lidem umožnit hledat odpovídající zaměstnání a přispívat k růstu mezd.
Návrat karenční doby by přenesl další náklady na zaměstnance
Do stejného kontextu ČMKOS zasazuje také znovu otevřenou debatu o obnovení karenční doby. Návrat prvních tří dnů nemoci bez náhrady mzdy prosazují někteří členové vládní koalice a podporu tomuto návrhu nyní vyjádřil také ministr práce a sociálních věcí. Karenční doba přitom byla zrušena v roce 2019 právě proto, aby zaměstnanci nebyli ekonomicky motivováni chodit nemocní do práce.
ČMKOS návrat karenční doby odmítá. Zaměstnanci od roku 2024 opět sami odvádějí 0,6 procenta svého vyměřovacího základu na nemocenské pojištění. Případné obnovení prvních tří neplacených dnů by proto podle odborů znamenalo další zhoršení postavení zaměstnanců v situaci, kdy jsou již současně projednávány změny podpory v nezaměstnanosti a definice závislé práce.
ČMKOS současně upozorňuje na širší ekonomické důsledky. Tlak na přecházení nemoci může zvýšit nemocnost na pracovišti, ohrozit BOZP a v provozech s větším počtem zaměstnanců způsobit další absence.
ČMKOS požaduje vysvětlení 36 miliard korun na platy
Významnou nejasnost vidí odbory také ve financování platů ve veřejném sektoru. Celkový objem prostředků na platy zaměstnanců organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací má meziročně vzrůst o 14,828 miliardy korun, tedy přibližně o 5,3 procenta. Tento růst však zahrnuje také nová místa, zákonné valorizace a organizační změny. Průměrný plat má podle návrhu vzrůst pouze přibližně o 3,1 procenta.
Ministerstvo financí přitom dříve deklarovalo přibližně 36 miliard korun určených na zvýšení platů. ČMKOS z dostupných rozpočtových údajů nedokáže jednoznačně doložit, jak je celá tato suma sestavena. Při započtení již rozepsaného zvýšení platových prostředků a skutečného meziročního růstu dalších potenciálně použitelných prostředků vychází 31,171 miliardy korun. ČMKOS proto požaduje přesné vysvětlení rozdílu a jasné rozdělení peněz na vlastní růst platů, systémové změny, nová pracovní místa a související odvody.
Sociální služby: ve výhledu propad téměř o 92 procent
Za mimořádně závažné považuje ČMKOS údaje o budoucím financování sociální péče. Pro rok 2027 se počítá s částkou přibližně 29 miliard korun, pro rok 2028 už jen s 14,7 miliardy a pro rok 2029 s 2,339 miliardy korun. Proti roku 2027 jde o propad o 91,93 procenta.
ČMKOS považuje takový výhled bez zásadního vysvětlení za nevěrohodný a rizikový. Péče o seniory, osoby se zdravotním postižením a další lidi odkázané na pomoc představuje trvalou potřebu. Poskytovatelé sociálních služeb, jejich zaměstnanci i klienti potřebují předvídatelné víceleté financování místo systému, v němž se každoročně čeká na dodatečné dofinancování.
Otázky vyvolává také příspěvek na péči. Pro rok 2027 je plánováno 49,5 miliardy korun, pouze o dvě procenta více než letos, přestože už do července 2026 bylo vyplaceno 28,7 miliardy korun. ČMKOS proto považuje plánovanou částku za podhodnocenou i s ohledem na stárnutí populace.
Veřejné investice musí řešit také vodu, sucho a české lesy
ČMKOS podporuje investiční výdaje, pokud zvyšují dlouhodobý výkon ekonomiky a snižují budoucí náklady. Vedle dopravy proto požaduje odpovídající prostor také pro vodní hospodářství, bydlení a další investice přímo reagující na dlouhodobá rizika české ekonomiky.
V oblasti vodního hospodářství odbory požadují stabilní financování obnovy infrastruktury, zdrojů pitné vody, protipovodňových opatření a projektů zaměřených na sucho a zadržování vody v krajině. ČMKOS vítá deklarovaný záměr zajistit pro rok 2027 čtyři miliardy korun, požaduje však garanci, že tyto prostředky budou skutečně k dispozici.
ČMKOS požaduje také zachování minimálně současné reálné úrovně podpory lesního hospodářství a stabilnější podporu domácího dřevozpracujícího průmyslu. Smyslem je, aby větší část českého dřeva byla zpracovávána v tuzemsku, vznikala zde vyšší přidaná hodnota a zůstávala zde pracovní místa.
Rozpočet je zároveň citlivý na další vývoj inflace
Návrh státního rozpočtu vychází z předpokladu reálného růstu HDP o 2,4 procenta a inflace přibližně 2,7 procenta. Podle údajů Ministerstva financí má přitom pouze 38 procent očekávaného růstu rozpočtových příjmů pocházet z reálného růstu ekonomiky a 62 procent z růstu cenové hladiny.
ČMKOS proto upozorňuje na rizika spojená s cenami energií, plynu, pohonných hmot, potravin a mezinárodní dopravy. V jejím rizikovém scénáři může v horizontu zhruba jednoho roku cenový růst směřovat k pěti procentům, při další závažné geopolitické eskalaci i výše. Vyšší inflace by se současně promítla do životních nákladů domácností, mandatorních výdajů státu i hospodaření firem.
Odbory předkládají vlastní alternativu
ČMKOS spolu s kritikou rozpočtu předkládá vlastní návrhy na stabilizaci veřejných financí. Požaduje mimo jiné audit daňových výjimek a úlev, systematický boj se šedou ekonomikou a prací načerno, důslednější kontrolu švarcsystému, omezení daňových úniků a zneužívání transferových cen a revizi některých možností daňové optimalizace.
Dříve zpracovaná první etapa návrhů ČMKOS obsahuje opatření s odhadovaným fiskálním přínosem 142 až 154 miliard korun ročně. ČMKOS je připravena tento soubor aktualizovat a jednat o něm s vládou a zaměstnavateli.
Na výdajové straně ČMKOS prosazuje audit konkrétních položek místo plošných škrtů. Výdaje státu je podle odborů nutné hodnotit podle jejich účelnosti a dlouhodobého ekonomického efektu. Úspora dosažená omezením prevence, sociálních služeb, vzdělávání nebo potřebných investic může v dalších letech vytvořit výrazně vyšší náklady.
„Stabilizace veřejných financí musí začít tam, kde stát o příjmy skutečně přichází. V šedé ekonomice, v daňových únicích, ve švarcsystému a v dlouhodobě nevyváženém daňovém systému. ČMKOS bude podporovat rozumné investice i odpovědné hospodaření. Odmítáme však, aby se účet za současné problémy znovu skládal především ze zhoršování podmínek zaměstnanců, nezaměstnaných, nemocných nebo lidí odkázaných na veřejné služby,“ uzavírá Josef Středula.
Klíčová čísla
389 mld. Kč – navrhovaný schodek státního rozpočtu na rok 2027.
cca 300 mld. Kč – odhadovaný dopad zásadních daňových změn přijatých od roku 2020 na roční příjmy veřejných rozpočtů podle propočtů ČMKOS.
4,5–5 mld. Kč ročně – úsporu očekává MPSV od navrženého snížení podpory v nezaměstnanosti.
80 → 65 % – navrhované snížení podpory v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících.
36 mld. Kč vs. 31,171 mld. Kč – deklarovaný objem prostředků na zvýšení platů a částka, kterou lze podle propočtů ČMKOS z předložených rozpočtových údajů doložit jako nové prostředky.
−91,93 % – pokles financování klíčové části sociální péče mezi roky 2027 a 2029 ve střednědobém výhledu, z 28,995 na 2,339 miliardy korun.
4 mld. Kč – deklarovaný objem prostředků na vodní hospodářství pro rok 2027.
142–154 mld. Kč ročně – odhadovaný fiskální přínos první etapy dříve zpracovaných návrhů ČMKOS na stabilizaci veřejných financí.