Poledne s Moravcem. Potřebujeme Ukrajince v Česku? Firmám hrozí problémy při zrušení dočasné ochrany, varuuje Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula diskutoval v pořadu Poledne s Moravcem se spoluzakladatelem iniciativy Česko+ a členem ODS Radimem Ivanem o zaměstnávání cizinců, budoucnosti ukrajinských pracovníků, dopadech umělé inteligence na pracovní trh i o financování sociálního systému. Debata se dotkla také mezd, nezaměstnanosti a daňového zatížení zaměstnanců a podnikatelů. Oba hosté se shodli, že česká ekonomika bude v příštích letech čelit významným změnám. Na řadu témat však nabízeli rozdílné pohledy.

Jedním z hlavních témat byla role ukrajinských pracovníků v české ekonomice. Josef Středula upozornil, že cizinci dnes tvoří významnou část pracovní síly a jejich odchod by mohl způsobit vážné problémy. Podle něj je nutné připravit systém, který umožní plynulý přechod lidí s dočasnou ochranou do standardních pobytových režimů. Bez takového řešení by mohlo dojít k výpadkům v řadě odvětví.

ČMKOS upozorňuje na zneužívání agenturních pracovníků

„Cizinci tvoří přibližně 20 procent zaměstnanců v České republice. Pokud nebudeme připraveni na případné ukončení dočasné ochrany a na převod těchto lidí do standardních pobytových režimů, můžeme si sami způsobit vážné problémy v ekonomice,“ uvedl Josef Středula. Podle něj by náhlé zrušení dočasné ochrany bez připraveného systému znamenalo, že tisíce lidí budou muset opustit pracovní místa, která jsou pro fungování českých firem nezbytná. „To nejsou umělá pracovní místa. Pokud tito lidé odejdou, některé části ekonomiky se mohou doslova zastavit,“ varoval.

Předseda ČMKOS současně připomněl, že značná část zahraničních pracovníků je zaměstnána prostřednictvím agentur práce. Právě zde dochází k největším problémům a k obcházení pracovněprávních pravidel. Na tento problém upozorňujeme již od začátku války na Ukrajině. Podle předsedy ČMKOS je nezbytné posílit kontrolní mechanismy státu.

„Přibližně polovina cizinců pracuje přes agentury práce. Jejich ekonomicky závislé postavení bývá často zneužíváno. Nemůžeme připustit, aby byli lidé tlačeni do nízkých mezd nebo nevýhodných pracovních podmínek,“ zdůraznil s tím, že ČMKOS dlouhodobě požaduje lepší ochranu zahraničních zaměstnanců. Jedním z konkrétních kroků by podle Josefa Středuly měl být překlad českého pracovního práva do ukrajinštiny, aby lidé znali svá práva i povinnosti.

Nízké mzdy poškozují zaměstnance i stát

V debatě zazněla také otázka mezd a jejich dlouhodobého zaostávání za vyspělými evropskými zeměmi. Josef Středula odmítl argumenty, že nízké mzdy zahraničních pracovníků představují přirozený stav trhu. Podle něj jde často o důsledek jejich slabšího postavení a nedostatečné ochrany. Nízké mzdy navíc poškozují nejen zaměstnance, ale i veřejné rozpočty.

„Pokud ukrajinský zaměstnanec pobírá v průměru kolem 25 tisíc korun hrubého, je to signál, že jsme připustili jeho zneužívání. Nízké mzdy znamenají také nízké odvody a nižší příjmy veřejných rozpočtů,“ uvedl. Současně kritizoval dlouhodobý propad reálných mezd v České republice. Podle něj se zaměstnanci stále nevzpamatovali z inflační vlny posledních let a návrat na úroveň roku 2021 bude ještě několik let trvat.

Umělá inteligence i geopolitika mění pracovní trh

Diskutující se věnovali také budoucnosti pracovního trhu a nástupu umělé inteligence. Radim Ivan očekává, že změny nejprve zasáhnou kvalifikované profese, zejména v oblasti IT a vývoje softwaru. Podle něj budou firmy stále více využívat nástroje umělé inteligence a část pracovních pozic zanikne. Současně však mohou vznikat nové příležitosti pro podnikání a inovace.

Josef Středula souhlasil, že technologické změny budou významné, upozornil však na širší souvislosti. Podle něj současné problémy českého trhu práce souvisejí především s vývojem světové ekonomiky, situací v Německu, cenami energií a geopolitickými konflikty. Varoval také před možnými dopady narušení světového obchodu a zhoršující se situace v průmyslu. Česká republika se proto podle něj musí připravit jak na technologické změny, tak na ekonomické otřesy.

Zaměstnanci nesou hlavní tíhu financování státu

Výraznou část debaty věnoval Josef Středula také financování sociálního systému a rozhodnutí snížit odvody OSVČ. Podle něj zaměstnanci a důchodci odvádějí do veřejných rozpočtů naprostou většinu prostředků, zatímco podnikatelům se odvodové zatížení v posledních letech spíše snižuje. Předseda ČMKOS proto kritizoval další úlevy pro OSVČ a upozornil, že stát nemůže dlouhodobě přenášet hlavní břemeno financování veřejných služeb pouze na zaměstnance. Současně vyzval k otevřené debatě o daňovém systému a spravedlivějším rozdělení daňové zátěže mezi jednotlivé skupiny.

„Zaměstnanci spolu s důchodci vytvářejí přibližně 87 procent příjmů veřejných rozpočtů. Podnikatelé se podílejí zhruba 13 procenty. Přesto se podnikatelům dlouhodobě snižují odvodové povinnosti, zatímco zaměstnanci nesou stále větší část nákladů systému,“ řekl Josef Středula. Podle předsedy ČMKOS je nezbytné otevřít širší debatu o daňovém systému a o spravedlivém rozložení daňového zatížení. „Česká republika má systémový deficit, který nelze vyřešit bez skutečné debaty o daních. Nelze donekonečna přenášet zátěž pouze na zaměstnance,“ uzavřel.

Otázky zaměstnávání zahraničních pracovníků, budoucnosti pracovního trhu a financování sociálního systému budou patřit mezi klíčová témata příštích let. ČMKOS nadále upozorňuje, že bez kvalitního sociálního dialogu a spravedlivého odměňování zaměstnanců nebude možné zajistit stabilní rozvoj české ekonomiky. Podle Josefa Středuly musí být součástí řešení nejen podpora podnikání, ale také ochrana zaměstnanců a posilování příjmů veřejných rozpočtů. Jen tak lze zajistit dlouhodobou prosperitu a sociální soudržnost společnosti.