Seminář s názvem Příležitost pro koho? Český zákon o platformách očima kurýrů se konal v prostorách Poslanecké sněmovny a zaměřil se na dopady připravované implementace evropské směrnice o platformové práci do českého právního řádu. Organizátoři chtěli otevřít debatu nejen mezi politiky a experty, ale také mezi samotnými pracovníky platforem, jichž se změny bezprostředně dotýkají.
Podle pozvánky bylo cílem semináře diskutovat mimo jiné o dlouhodobé udržitelnosti daňového a pojistného systému, rizicích švarcsystému i o tom, jak zajistit vymahatelnost práv v prostředí řízeném algoritmy.
ČMKOS: Modernizace nesmí znamenat návrat do devadesátých let
Za Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) vystoupil předseda Josef Středula. Ve svém projevu zdůraznil, že není proti moderním technologiím ani novým formám práce, odmítá však, aby se digitalizace stala záminkou k oslabování pracovněprávní ochrany zaměstnanců.
„Platformy se mají přizpůsobit právu. Ne právo platformám,“ prohlásil Středula během zahájení semináře. Problémem je zejména to, že platformová práce bývá prezentována jako symbol svobody a flexibility, zatímco ve skutečnosti často znamená přenesení veškerého podnikatelského rizika na samotného pracovníka.
„Svoboda není to, že člověk nese všechna rizika, nemá jistotu příjmu, nemá nárok na dovolenou, nemocenskou, příplatky ani ochranu při pracovním úrazu. To není flexibilita. To je přenesení podnikatelského rizika z firmy na člověka, který tu práci skutečně vykonává,“ uvedl předseda ČMKOS.
Spor o definici závislé práce
ČMKOS označila za mimořádně nebezpečné především otevírání definice závislé práce v souvislosti s novým zákonem o platformové práci. Podle ČMKOS už nejde pouze o kurýry nebo řidiče rozvážkových služeb, ale o zásadní otázku pro celý pracovní trh.
Dosavadní definice závislé práce stojí na principech, se kterými dlouhodobě pracují české soudy. Navrhované změny však mohou tyto znaky oslabit a vytvořit prostor pro převádění zaměstnanců na osoby samostatně výdělečně činné, přestože fakticky dál vykonávají práci zaměstnance.
„Švarcsystém není inovace. Je to starý trik v digitálním kabátě,“ uvedl Josef Středula. ČMKOS proto upozorňuje, že pracovníci převedení na IČO by mohli přijít například o ochranu před výpovědí, minimální mzdu, placenou dovolenou, nemocenskou, příplatky, limity pracovní doby nebo nároky při pracovním úrazu.
Miliardové dopady na veřejné rozpočty
Josef Středula během semináře představil také propočty možných dopadů na veřejné finance. Rozdíl v odvodech mezi zaměstnancem s hrubou mzdou 50 tisíc korun a OSVČ s fakturací 60 tisíc korun činí přibližně 240 tisíc korun ročně na jednu osobu.
Pokud by došlo po změně legislativy k převodu deseti tisíc zaměstnanců na OSVČ, mohly by veřejné rozpočty přijít asi o 2,4 miliardy korun ročně. Při sto tisících osobách by šlo už o více než 24 miliard korun ročně a při půl milionu osob o více než 120 miliard korun.
„To nejsou účetní drobné. To jsou peníze, které by chyběly na důchody, nemocenskou, zdravotnictví nebo veřejné služby,“ řekl předseda ČMKOS během debaty.
Podle ČMKOS je navíc paradoxní, že stát na jedné straně deklaruje boj proti nelegální práci a švarcsystému, zatímco současně připravuje změny, které mohou podobné praktiky fakticky legalizovat.
Chceme zachovat současnou ochranu zaměstnanců
ČMKOS požaduje zachování současné definice závislé práce, oddělení implementace evropské směrnice od širších zásahů do zákoníku práce a také zajištění možnosti odborového organizování pracovníků digitálních platforem. Na semináři zaznělo, že zaměstnanci nesmí být méně chráněni jen proto, že jejich práci organizuje aplikace nebo algoritmus.
„Kurýr, řidič, skladník, technik, pracovník v kultuře nebo IT specialista nejsou méněcenní pracovníci jen proto, že jejich práci organizuje aplikace nebo algoritmus. I v době platforem, algoritmů a umělé inteligence zůstává zaměstnanec slabší stranou. A právě proto tu musí být zákoník práce a ČMKOS,“ uvedl Josef Středula.
Debata v Poslanecké sněmovně byla rozdělena do dvou bloků: první se věnoval legislativním a evropským souvislostem, druhý praktickým zkušenostem platformových pracovníků a panelové diskusi nad návrhem zákona. Mezi vystupujícími byli také zástupci Parlamentního institutu, Akademie věd, Českého telekomunikačního úřadu, ministerstva práce a sociálních věcí či Asociace platformových pracovníků.
„Moderní formy práce ano. Falešná živnost ne. Flexibilita ano. Prekarizace ne,“ uzavřel Josef Středula.
