Původní smysl Svátku práce je přitom stále aktuální. Vznikl z požadavku, aby práce neničila člověka. Aby zaměstnanci nebyli jen levnou pracovní silou bez hlasu a ochrany. Aby pracovní doba, bezpečnost, důstojná odměna a respekt byly základními pravidly slušné společnosti.
Od osmihodinové pracovní doby k digitální práci
Kořeny Prvního máje sahají do 19. století. V roce 1886 vstoupili dělníci ve Spojených státech do stávky za osmihodinovou pracovní dobu. Nejdramatičtější průběh měly protesty v Chicagu, kde při střetech s policií zemřelo několik demonstrantů. O tři roky později byl První máj vyhlášen mezinárodním svátkem práce.
V českých zemích se poprvé slavil 1. května 1890 na pražském Střeleckém ostrově. Od roku 1919 byl v Československu státním svátkem. Patřil k významným dnům veřejného života a stal se symbolem požadavku, aby práce měla pravidla a zaměstnanci měli hlas.
Umělá inteligence mění pracovní podmínky
Dnes už nežijeme ve světě továren 19. století. Práce se přesunula do kanceláří, služeb, úřadů, nemocnic, škol, skladů, call center, digitálních platforem i domácností. Základní otázka však zůstává podobná: kdo bude mít z proměn práce prospěch a kdo ponese náklady?
Do pracovního života stále výrazněji vstupují nové technologie, automatizace a umělá inteligence. AI může lidem práci usnadnit, odstranit rutinní úkoly, zrychlit administrativu a ušetřit čas. Zároveň ale může být použita jako nástroj tlaku, kontroly a snižování nákladů na zaměstnance.
Digitalizace nesmí znamenat větší tlak na zaměstnance
Už dnes vidíme, že digitalizace a automatizace nejsou pro pracující automatickou výhrou. Někde práci zjednodušují, jinde přidávají další agendu. Někde pomáhají, jinde slouží k měření každého pohybu, každého kliknutí a každé minuty.
Umělá inteligence otevírá praktické otázky pro každé pracoviště. Kdo ponese odpovědnost za chyby automatizovaných systémů? Budou zaměstnanci na nové nástroje školeni? Promítne se vyšší produktivita do mezd a platů, nebo pouze do úspor na straně zaměstnavatelů? A kdo ohlídá, aby algoritmy nerozhodovaly o lidech neprůhledně nebo nespravedlivě?
Role odborů v době technologických změn
Právě v tom je dnešní význam Prvního máje. Jde o otázku, jaká bude práce v dalších letech. Zda vyšší produktivita přinese kratší pracovní dobu, lepší odměňování a menší zátěž, nebo jen další tlak na výkon a oslabování pracovních jistot.
Odbory v této debatě mají zásadní roli. Tam, kde se mění organizace práce, pracovní tempo, kontrola zaměstnanců, kvalifikační požadavky nebo počet pracovních míst, musí být slyšet hlas lidí, kterých se tyto změny týkají. Modernizace má být srozumitelná a spravedlivá.
Důstojná práce v 21. století
Historie Prvního máje připomíná, že pracovní práva nevznikla sama od sebe. Osmihodinová pracovní doba, placená dovolená, bezpečné pracoviště, ochrana při nemoci nebo kolektivní vyjednávání jsou výsledkem dlouhého úsilí generací pracujících.
Dnes k nim musíme přidat další témata: právo na férové zacházení v digitálním prostředí, právo na odpočinek, právo na vzdělávání při technologických změnách, právo na vysvětlení rozhodnutí, která se člověka v práci týkají, a právo na spravedlivý podíl z růstu produktivity.
Úcta k práci se pozná podle mezd a platů, pracovních podmínek, bezpečnosti, dostupného odpočinku, férového jednání a ochoty brát zaměstnance vážně i ve chvíli, kdy se rozhoduje o budoucnosti jejich práce. I proto si ČMKOS vetkla do svého programu na období 2026-2030 např. zkrácení pracovního týdne na 37,5 hodiny bez snížení mzdy, pět týdnů dovolené pro všechny či systematický tlak na růst platů ve veřejném sektoru.
Svět práce se mění. O to důležitější je, aby se při těchto změnách neztratil člověk.