V Bruselu leží na stole dvě zcela protichůdné vize. Jedna sází na deregulaci, což povede k oslabení ochrany zaměstnanců a k pomyslnému závodu ke dnu pro všechny pracující, a silnější ekonomiku rozhodně nepřinese. Ta druhá staví na investicích a kvalitních pracovních místech – a právě ta může vést k silnější a odolnější evropské ekonomice.
Výzvy, kterým čelíme, jsou bezprecedentní
Nelze popřít, že výzvy, kterým čelí Česká republika i celá Evropa, jsou vážné. Geopolitické a obchodní napětí i ozbrojené konflikty dostávají evropskou ekonomiku pod tlak a ohrožují jak pracovní místa, tak i mzdy. Podle údajů Evropské komise přicházela Evropa za poslední dva roky o 27 000 pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu měsíčně. A restrukturalizace se zdaleka netýká jen tohoto odvětví.
I u nás doma jsou varovné signály nepřehlédnutelné. Pozvolný růst nezaměstnanosti, zavírání závodů a s tím související propuštění a ztráta pracovních míst, klesající čísla výroby nebo tlaky v jednotlivých odvětvích, zejména průmyslu. Lidé mají oprávněné obavy.
Reálný problém však neomlouvá špatná řešení
Zaznívají hlasy, že Evropa ztratila svou „konkurenceschopnost“ kvůli tomu, že příliš chrání zaměstnance. Tito kritici tvrdí, že odpovědí je deregulace, oslabení kolektivního vyjednávání a uvolnění pravidel pro fungování firem. Komise přichází s celou řadou takzvaných balíčků Omnibus, z nichž každý znamená okleštění potřebné ochrany pracujících. Ukázkovým příkladem tohoto přístupu je návrh na vytvoření takzvaného „28. právního režimu“. Evropská komise pod tlakem lobbistů ze světa rizikového kapitálu zvažuje zavedení režimu, který by mohl podkopat pracovní právo, kolektivní smlouvy, zastoupení zaměstnanců ve vedení firem a zároveň by omezil ochranu lidí při propouštění.
To je nebezpečný směr, který nepřinese ani vyšší konkurenceschopnost, ani lepší pracovní a životní podmínky. Evropa se musí vyvarovat neuvážených návrhů, které ke konkurenceschopnosti pomohou jen minimálně nebo vůbec, zato ale ohrozí dlouho budovaná pravidla, na nichž stojí naše pracovní a životní úroveň. Neúspěšné pokusy o úsporná opatření a deregulaci by jen roztočily spirálu zkázy – a to v době, kdy jsou naše ekonomika i společnost obzvláště zranitelné.
Konkurenceschopnost se nerodí z osekávání ochrany a průmyslové problémy Evropy rozhodně nepramení z přemrštěných práv zaměstnanců. Veškeré důkazy naopak ukazují na propastný nedostatek investic a absenci koordinované, cílevědomé průmyslové strategie, která by pamatovala na každý sektor a region.
Odbory už léta varují politiky před tím, k čemu povede podfinancování veřejných služeb, infrastruktury, průmyslové politiky, spravedlivé transformace a tvorby kvalitních pracovních míst. A přesto právě nyní, kdy Evropa potřebuje investovat ze všeho nejvíce, plynou rekordní firemní zisky do dividend a zpětných odkupů akcií místo do produktivních investic. Tím se odsávají zdroje z reálné ekonomiky a oslabuje se náš dlouhodobý růst a odolnost. Zaostáváme přesně tam, kde na tom záleží nejvíce: firmy v EU investují do výzkumu a vývoje v poměru k HDP o polovinu méně (1,49 %) než ty americké (2,7 %).
Skutečná řešení existují. Jde o to, rozhodnout se pro to správné
Na zasedání Evropské rady může česká vláda buď podpořit slepou uličku v podobě deregulační agendy, která silnější ekonomiku nepřinese a riskuje narušení pracovních standardů, nebo se vyslovit pro odlišnou strategii. Ta spočívá v podpoře kvalitních pracovních míst prostřednictvím investic a v budování udržitelné a odolné ekonomiky. Reálné řešení nabízí jen jedna z těchto cest.
Výzvy, před kterými Evropa stojí, lze zvládnout jedině tak, že okamžitě učiníme nutný investiční skok – a to i s využitím společných evropských dluhopisů a prosazením legislativy zaručující kvalitní pracovní místa. Zasedání, které proběhne tento měsíc, představuje zásadní příležitost, jak posunout kupředu silnou evropskou průmyslovou politiku. Diskutovaný přístup „Made in Europe“ může být šancí, jak nasměrovat investice do kvalitních pracovních míst a vytěžit z nich maximum pro posílení všech regionů i odvětví. Musí také zaručit, že firmy budou v Evropě platit spravedlivý podíl na daních. Smysluplný hospodářský plán pro Evropu si proto musí jako jeden z hlavních cílů vytyčit ochranu a tvorbu kvalitních pracovních míst.
Mzdy nejsou nákladem, který je třeba krotit. Vyšší odměna za práci je klíčová pro oživení domácí poptávky, posílení evropského vnitřního trhu a podporu investic. Když rostou mzdy, stoupá domácí poptávka a firmy mají větší motivaci investovat. Naopak umělé zadržování mezd poptávku sráží a jen prohlubuje evropský investiční deficit. Rozšíření kolektivního vyjednávání proto nesmí být odsouváno na druhou kolej – je to ústřední pilíř konkurenceschopnosti.
Ambiciózní a závazný zákon o kvalitních pracovních místech (Quality Jobs Act) je naprosto nepostradatelným stavebním kamenem, který je nutné bezodkladně přijmout. Musí se vypořádat s nedostatkem kvalitních pracovních míst a posloužit jako konkrétní nástroj ke zvyšování standardů, který ze spravedlivé transformace – ať už té ekologické, nebo digitální – udělá realitu.
Změnit se musí také pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Nejnižší cena totiž neznamená nejvyšší hodnotu. Těch 2,5 bilionu eur z veřejných rozpočtů, které se každoročně utratí za zboží a služby od soukromých firem, by se mělo využívat mnohem strategičtěji. Zavedení sociálních podmínek představuje způsob, jakým veřejné peníze podpoří firmy, které vytvářejí kvalitní pracovní místa a jednají férově s odbory.
Konkurenceschopnost spočívá na obrovském bohatství celé společnosti, které se opírá o kvalitní veřejné služby, na něž se firmy každý den spoléhají. Veřejné školství dává vzniknout výzkumu, inovacím, dovednostem a novým nápadům; zdravotnictví zase udržuje obyvatelstvo v kondici. Veřejně financovaná infrastruktura – ať už jde o silnice, železnice, přístavy, energetické a digitální sítě – je pro výrobu, inovace a obchod zkrátka nezbytná. Podniky těží z fungujících demokratických institucí a vymahatelnosti práva. Právě to jim totiž zaručuje právní jistotu a spravedlivou hospodářskou soutěž.
Na konkurenceschopnost zkrátka musíme pohlížet prizmatem evropské ekonomiky a společnosti jako celku. Když mají pracující kvalitní práci, odrazí se to pozitivně v jejich peněženkách a ekonomika pak vzkvétá.
Na zasedání 19.–20. března se rozhoduje o směru, který ovlivní pracovní místa i mzdy v Česku. Odbory vyzývají české představitele: odmítněte závod ke dnu. Konkurenceschopnost Evropy nezajistíme osekáváním práv – zajistíme ji investicemi do ekonomiky, která stojí na kvalitní práci.
Evropu tvoříme my všichni a nyní stojíme před volbou. Je nejvyšší čas vybrat si moudře.