Rozpočtové provizorium jako hrozba
Česko čelí hrozbě kvůli nejasnostem kolem návrhu státního rozpočtu. Může totiž spadnout do rozpočtového provizoria. „První časová osa je, že vláda podle zákona o státním rozpočtu musí předložit sněmovně do 30. září návrh rozpočtu. Pokud se po volbách podaří schválit státní rozpočet, provizorium nehrozí. Pokud ne, budou výdaje omezeny na jednu dvanáctinu původně navrhovaných. A pokud by to trvalo dlouho, může to ovlivnit celou ekonomiku.“
Josef Středula varoval, že příprava rozpočtu před volbami je vždy citlivá. „Končící vláda může dát do vínku té nové docela vážný problém. Nová vláda se nemusí ztotožnit s výdaji ani s jejich prioritizací. Pak členové nové vlády často říkají, že za to nemohou, že jim to připravila vláda před námi. Je to náš politický folklór,“ uvedl v pořadu Josef Středula.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů navíc současná vláda nepracuje transparentně. „Dříve byl první návrh rozpočtu hotov v červnu. Tato vláda nezveřejnila žádný rámec, ačkoli rozpočet se začíná připravovat už v únoru. Veřejnost ani tripartita, bohužel, nevědí nic, a to je velmi závažné, zvlášť pak před volbami. Přitom deficit 280 miliard korun je obří.“
Odbory chtějí 10% navýšení platů
Velké téma rozhovoru představovalo vyjednávání o růstu platů státních zaměstnanců. Odbory žádají 10% zvýšení tarifů od ledna 2026. „Problém je, že to mělo být už v prvním pololetí. Chtěli jsme se vyhnout předvolebnímu dohadování, ale vláda nás nevyslyšela. Teď se to stalo součástí politického boje,“ upozornil Josef Středula.
Podle něj je růst příjmů zaměstnanců klíčový nejen pro životní úroveň, ale i pro hospodářství. „Buď chce vláda chudé zaměstnance, nebo kvalitní veřejnou správu. Propady, které způsobila inflace, je třeba dorovnat. Příjem zaměstnanců je extrémně důležitou investiční pobídkou. Spotřeba obyvatel tvoří více než 50 % HDP. Jestliže zaměstnancům nebude přidáno, zapomeňme na hospodářský růst.“
Předseda ČMKOS se rovněž vyjádřil k otázce minimální mzdy, která od ledna 2025 činí 22 400 korun. „Je to částka, s níž je velice problematické přežít. Požadovali jsme, aby minimální mzda byla alespoň 50 % průměrné mzdy, tedy podle doporučení Evropské komise. Zvýšení minimální mzdy ale neznamená, že se zvedne celá mzdová hladina. Vláda navíc zrušila zaručené mzdy, což považujeme za krátkozraké,“ upozornil Josef Středula.
Kritika vlády: inflace i daňové chyby
Josef Středula ostře kritizoval také vládní přístup k inflaci a daňové politice. „Díky ideologickému přístupu vlády jsme měli nejhorší inflační výsledek, jaký jsme si uměli představit. Deficit způsobilo mimo jiné i zrušení superhrubé mzdy. Varovali jsme, že to bude mít fatální důsledek, ale naše vláda to dalšími opatřeními ještě zhoršila,“ uvedl Josef Středula.
Podle ČMKOS je nutné znovu otevřít debatu o EET, daňové progresi či daních z nemovitostí. „Nemůžeme si myslet, že budeme Dánskem, když máme složenou daňovou kvótu 32 %, zatímco v Dánsku je 47 %. Kdybychom měli stejnou kvótu, měli bychom přebytek 300 miliard korun.“
Na závěr Josef Středula shrnul, že bez zásadní změny přístupu vlády k přípravě rozpočtu, k daním i k růstu příjmů zaměstnanců hrozí české ekonomice stagnace. „Česká republika by se měla soustředit na hospodářský růst a na ty, kdo daně neplatí. Peníze na vyšší platy existují, jen je otázkou, zda bude politická vůle je najít,“ uzavřel předseda ČMKOS.