„Již samotné výchozí propočty jsou zastaralé. Pracuje se s cenou povolenky 45 eur podle cen z roku 2020, ale aktuální cena na lipské burze je přes 80 eur. To je téměř 50% nárůst oproti původním prognózám. Dopady na domácnosti budou významné, hovoří se až o deseti tisících korunách ročně,“ uvedl Josef Středula, předseda ČMKOS. Zároveň upozornil na chybějící odhady křížových cenových dopadů v oblasti dopravy, tepla i bydlení, které mohou dále ovlivnit celkové životní náklady domácností.
Odbory proto požádaly o kompletní zveřejnění analytických podkladů včetně metodiky, a vítají příslib Ministerstva životního prostředí k dalším jednáním v září. „Chceme jasně vědět, co se počítá, jak a proč, a jaké budou reálné důsledky nejen pro domácnosti, ale i pro malé podnikatele a celou ekonomiku,“ doplnil Josef Středula.
Zásadním tématem bylo také nastavení Sociálně klimatického fondu, který by měl pomáhat zvládat dopady klimatických opatření. „Nemáme k dispozici ani návrh. Pokud má fond mírnit energetickou chudobu, potřebujeme se na jeho přípravě podílet, jinak to nebude fungovat,“ varoval předseda ČMKOS.
Dále se na jednání řešil Strategický rámec politiky soudržnosti po roce 2027. Podle Středuly by jeho podobu měla určovat až nová vláda, neboť právě jí bude připravený rámec určovat mantinely. Klíčová je také otázka budoucí daňové politiky. „Národní zdroje není možné nahrazovat penězi z EU, ty mají být multiplikátorem, nikoliv záplatou děravého rozpočtu,“ řekl Josef Středula.
Odbory také připomněly potřebu posílení kolektivního vyjednávání, které je součástí směrnice o evropských minimálních mzdách. ČMKOS ocenila přístup Ministerstva práce a sociálních věcí, ale zároveň upozornila, že dosažení cíle 80% pokrytí kolektivními smlouvami bohužel není v dohledné době možné. Pozitivním bodem této části jednání byla silná podpora ze strany zaměstnavatelů k návrhu, aby si členové odborových svazů mohli obdobně jako zaměstnavatelé odečíst příspěvky na činnost svých organizací z daňového základu.
Diskutovalo se také o ekonomické diplomacii a podpoře českých exportérů, zejména v souvislosti s účastí na zahraničních veletrzích. Josef Středula ocenil snahu o otevření nových zastupitelských úřadů v Africe a připomněl, že i odbory by měly mít možnost podílet se na ekonomické diplomacii tam, kde je to přínosné.
Závěrem Josef Středula shrnul za ČMKOS průběh funkčního období tripartity: „Ano, v mnoha bodech jsme se neshodli. Ale kritická debata je správná. Důležité je, že jsme ji vedli důstojně a slušně. Děkuji všem partnerům, vládě, zaměstnavatelům i sekretariátu tripartity, za spolupráci. Už nyní víme, co je třeba zlepšit, a věřím, že příští vláda se k tomu postaví čelem.“
—–
* Kohézní politika je základním nástrojem EU pro podporu vyváženého rozvoje a snižování rozdílů mezi regiony, což přispívá k větší soudržnosti a prosperitě celé Unie. Česká republika patří mezi významné příjemce prostředků z kohézní politiky. Tyto fondy financují například modernizaci infrastruktury, podporu inovací, ochranu životního prostředí nebo sociální programy