Transparentní mzdy? Novela zákoníku práce přináší první krok

Od 1. června 2025 vstoupila v účinnost novela zákoníku práce, která představuje kromě mnoha dalších změn také první krok v zavádění principů evropské směrnice o transparentnosti odměňování. Novela zatím nicméně nepředstavuje plnou transpozici směrnice, která musí být do českého práva zapracována nejpozději do 7. června 2026. Aktuální změna se týká jediné, ale zásadní oblasti – nově vloženého § 346a zákoníku práce, který zajišťuje zaměstnancům právo svobodně nakládat s informacemi o své mzdě, platu nebo odměně z dohody.

Cílem tohoto opatření je posílit otevřenost a důvěru na pracovištích, usnadnit odhalování případné diskriminace a vytvořit pevnější základ pro rovné zacházení.

Konec mlčenlivosti o mzdě

Nové znění zákoníku výslovně říká, že zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho odměny. Jinými slovy, zakazuje se vyžadovat mlčenlivost o výši mzdy. Zaměstnanci tak mohou svobodně sdílet informace o svém výdělku – například se svými kolegy nebo s odborovou organizací – a nesmí jim za to hrozit žádná sankce. Pokud by zaměstnavatel zaměstnance za sdílení takových informací jakkoliv postihoval, jednal by protiprávně a mohl by čelit pokutě až do výše 400 000 Kč.

V minulosti se na mnoha pracovištích objevovaly doložky a dodatky pracovní smlouvy, které měly zajistit mlčenlivost v oblasti pobíraných mezd a platů. I před novelou byly dle převažujících výkladů takové doložky považovány za neplatné, nyní jsou však výslovně protiprávní. Lze očekávat, že zaměstnavatelé se budou na zaměstnance obracet s novými dodatky pracovních smluv, v nichž budou klauzule o mlčenlivosti v tématu výdělku vypuštěny.

Co platí dnes?

Směrnice o transparentnosti odměňování má posílit uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Tato zásada je již dávno obsažena v ustanovení § 110 zákoníku práce. K jejímu naplňování však chybí efektivní mechanismy. V současné době tak u mnoha zaměstnavatelů nejsou stanovena jasná pravidla pro stanovení mzdy za konkrétní práci. Zaměstnavatel např. stanoví jen určitá mzdová pásma a určení konkrétní výše mzdy konkrétnímu zaměstnanci je pak na libovůli zaměstnavatele, což má k rovnému odměňování daleko. I proto má Česká republika jeden z nejvyšších rozdílů ve výdělcích žen a mužů (tzv. gender pay gap) v EU. Směrnice tak po členských státech EU požaduje, aby zavedly pravidla požadující skutečnou transparentnost systémů odměňování a kontrolní mechanismy, aby bylo principu stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty skutečně dosaženo.

Zatím jedinou právně závaznou změnou v oblasti posílení transparentnosti odměňování je tedy právo zaměstnance otevřeně hovořit o svém výdělku. Je to krok správným směrem, ale na plnou transpozici evropské směrnice si ještě počkáme.

Nově vložený paragraf však rozhodně neříká, že vaše mzda je odteď veřejnou záležitostí. Zaměstnavatel nesmí komukoliv sdělovat konkrétní výši vaší mzdy. Není ani vaší povinností svoji mzdu zveřejňovat a s kýmkoliv diskutovat, pokud sami nebudete chtít. Důležité ale je, že je to od teď čistě na vašem rozhodnutí. A diskuse o výši mezd a platů mezi kolegy a odboráři může být dobrým odrazovým můstkem ke zjištění, jestli někdo z vás náhodou není podhodnocený oproti ostatním, kteří dělají na stejné nebo obdobné pozici.

Další změny? Teprve na obzoru

Ve veřejném prostoru se objevují informace, že novela od června 2025 zavedla např. povinnost zveřejňovat výši mzdy v pracovních inzerátech nebo právo zaměstnanců na přístup k údajům o výši odměňování podle pohlaví. Je však nutné zdůraznit, že tyto povinnosti v současné době české právo nestanovuje.

Ano, v evropské směrnici o transparentním odměňování (čl. 5) se skutečně mluví o právu uchazečů o zaměstnání být informováni o výši nebo rozpětí platu – například ve zveřejněné nabídce práce nebo nejpozději na začátku výběrového řízení. Ale v Česku toto zatím není zákonná povinnost.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní intenzivně připravuje návrh širší transpozice směrnice, která by zahrnovala např.:

  • povinný reporting gender pay gapu u větších zaměstnavatelů
  • právo zaměstnanců na přístup k informacím o průměrných odměnách podle pohlaví a pozice
  • jasnější pravidla pro určování mezd a jejich přezkoumatelnost

O finální podobě změn však ještě nebylo rozhodnuto. Přesto by se zaměstnavatelé měli již nyní začít na změny právní úpravy připravovat, neboť základní principy vyplývající ze směrnice jsou zřejmé. Systém odměňování a hodnocení zaměstnanců musí být s odbory dle zákona projednáván, proto by odbory měly být vždy součástí procesu přípravy nového transparentního systému odměňování.