Bezprecedentní porušení sociálního dialogu
Aktuálně máme informaci, že zákon bude projednán v rámci zkráceného připomínkového řízení, ve kterém připomínkovým místem nejsou ani odbory, ani zástupci zaměstnavatelů. Je zarážející, že o tak zásadní věci, která má dopad nejen na zaměstnance, ale také na zaměstnavatele, není veden sociální dialog ani samotný návrh zákona nebyl postoupen sociálním partnerům k připomínkám.
Takové porušování sociálního dialogu ze strany vlády je naprosto bezprecedentní. Požadujeme vládu, aby svůj postup vysvětlila.
Čeho přesně se zákon týká?
Návrh zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří se zaměřuje na zaměstnance vykonávající rizikovou práci ve třetí kategorii náročných profesí, konkrétně s vybranými rizikovými faktory, jako jsou vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a celková fyzická zátěž.
Klíčová opatření zákona zahrnují:
- Povinný příspěvek zaměstnavatele: Zaměstnavatelé budou povinni přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.
- Výše příspěvku: Příspěvek bude odstupňován podle počtu odpracovaných směn v rizikové práci za kalendářní měsíc: 3 až 10 směn – 3 % z hrubé mzdy zaměstnance; 11 a více směn – 4 % z hrubé mzdy zaměstnance.
Jaké máme k němu stanovisko?
Co se týče samotného návrhu zákona, s jejím zněním jednoznačně nesouhlasíme. Navržené řešení „zvýhodnění“ některých zaměstnanců pracujících v 3. kategorii náročných profesí považujeme za nedostatečné. V praxi v drtivé většině případů k jejich zvýhodnění nedojde.
Již nyní v rámci kolektivního vyjednávání je v mnoha firmách dohodnut navrhovaný příspěvek ve výši 4% „na produkty spoření na stáří“ pro všechny zaměstnance jako důležitý benefit. Navrhované řešení tak nepřinese žádnou výhodu, naopak omezuje kolektivní vyjednávání v oblasti benefitů.
Navíc navržené řešení dále je administrativně velmi náročné. Současně chybí jakákoli provazba na zákoník práce, což v praxi zejména v oblasti pracovní doby přinese praktické problémy.
Pokud se týká porovnání zvýhodnění situace zaměstnanců ve 4. kategorii a navrhovaného řešení pro 3. kategorii náročných profesí, pak zaměstnanci ve 4. kategorii mohou odejít do tzv. předčasného důchodu při splnění podmínek odpracování 4 400 směn o 5 let dříve. V praxi tedy tuto podmínku mohou splnit v horizontu cca 10 let.
U pracujících ve 3. kategorii náročných profesí by bylo nutné pro předčasný odchod do důchodu o 5 let dříve (při současné průměrné mzdě cca 45 000 Kč) „naspořit“ cca 810 000 Kč. Při výši mzdy 60 000 Kč a splnění podmínky odpracování více než 11 směn v kalendářním měsíci, by navrhovaný příspěvek činil měsíčně 2 400 Kč, ročně 28 800 Kč. K výše uvedenému „naspoření“ cca 810 000 Kč by došlo za cca 28 let.
Toto rozhodně není funkční řešení náročné situace pracujících ve 3. kategorii rizika.