Z hlediska zaměstnanců, které odbory zastupují, je systém bohužel nespravedlivý, protože daňové břemeno je – zřejmě i záměrně – rozloženo nerovnoměrně. Na jedné straně nízké daně platí lidé s vysokými příjmy a majetky. Ve srovnání se světem u nás prakticky neexistují majetkové daně. Naopak vysokými daněmi jsou zatíženy skupiny se středními a nízkými příjmy, což jsou právě zaměstnanci. Na vině je i nepříznivý poměr nízkých přímých daní a vysokých nepřímých.
Z daňové solidarity tak vypadávají bohatí a solidarita se odehrává v zásadě jen mezi těmi, kteří pobírají nízké a střední příjmy.
Málokdo si pamatuje, že už v roce 1993 vycházela naše daňová soustava ze šesti daňových pásem, inspiraci jsme našli v Německu. Bohužel jejich postupná likvidace daňový systém výrazně zplošťovala a v konečné fázi vydláždila cestu k tzv. rovné dani.
Na daňové progresi není vůbec nic špatného, funguje ve všech vyspělých zemích. To jen různí reformátoři si myslí, že rovná daň přinese blahobyt. Ano, přinese, ale bohužel jen některým, předem vybraným skupinám. Společnosti jako takové přinese narušení její soudržnosti. Experimenty à la rovná daň se uskutečnily v řadě států zemí střední a východní Evropy a není příliš vidět, že by jim pomohly. Myslím také, že současná debata o daňové progresi v souvislosti s návrhem ČSSD by měla být spíše debatou o nastavení systému než o principu jako takovém.
V zásadě neexistuje nějaká „objektivně daná“ hranice příjmu, od které by měla začít daňová progrese, vždy se to řídí situací veřejných financí dané země. Vlastně by mělo jít o celospolečenskou dohodu, která by měla být přijata na základě širokého společenského konsenzu.
ČMKOS si dělá vlastní propočty a čeká na kompletní daňové návrhy jednotlivých politických stran, které v kontextu posoudí. Daňové zatížení není charakterizováno pouze sazbou, ale také daňovým základem, dalším parametrem je počet daňových poplatníků. Abychom mohli zodpovědně posoudit jakýkoliv návrh, podstatné pro nás je, kdo bude daň platit, z čeho ji bude platit (jaký bude daňový základ) a na posledním místě je výše daňové sazby. Teprve tyto tři parametry mohou charakterizovat daňové zatížení. Vše ostatní jsou daňové spekulace.
Josef Středula,
předseda ČMKOS
V Praze dne 2. 3. 2017