Odborové organizace ze všech kontinentů si každý rok 7. října připomínají Světový den důstojné práce.
Důstojná práce musí být na prioritou všech – pracujících, zaměstnavatelů i vlád.
Důstojná práce je základem důstojného života, příležitostí k obživě a přispěním komunitě.
Pracující se organizují prostřednictvím odborových organizací s cílem dosažení důstojné práce: přijatelné pracovní doby, spravedlivé mzdy, nemocenské, placené dovolené atd. Žádnou z těchto věcí zaměstnanci nezískali, pokud si je nevymohli společnou organizací a mobilizací. V některých zemí je nezískali doposud a v jiných jsou jim postupně odebírány.
Nepřítelem důstojné práce je, a vždy byla, korporátní nenasytnost. Nadměrné zisky lze získat pouze na úkor pracujících a v posledních letech zisky rostly, zatímco mzdy, jako podíl na celkovém bohatství, klesaly. V Evropě od poloviny sedmdesátých let se mzdy, jako procento roční tvorby bohatství, neustále snižují – z téměř 73% až na dnešních 63%: pokles o cca 10 procentních bodů.
To se děje ruku v ruce s budováním dlouhých a komplikovaných globálních dodavatelských řetězců dodavatelů a subdodavatelů produkujících zboží a služby pro globální značky, při čemž příliš často dochází k vyhýbání se daňovým povinnostem a nespravedlivému snižování mezd a dalších nákladů. V jádru tohoto trendu je příliš často odmítání uznávat odbory nebo s nimi vyjednávat a někdy dokonce zákaz členství v odborových organizacích. Bez společné organizace není v moci pracujících zajistit si důstojnou mzdu a podmínky práce.
Dnes je příležitost ukázat na některé Evropské a světové viníky.
Začněme s relativně malým příkladem, bankovním sektorem na Slovensku. Slovenská bankovní asociace po více než 20 let vyjednávala o nárůstu mezd s odbory. V loňském roce se zisky v tomto odvětví zvýšily o 23% a mzdy se zvýšily o 1%. Zisk v předchozím roce vzrostl zisk o 13% a mzdy o 1,5%. Odbory byly ve svých požadavcích velmi skromné. Tento rok však zaměstnavatelská asociace náhle a jednostranně odstoupila od kolektivního vyjednávání. Chtějí místo toho jednání na úrovni společností: někteří pracující by na tom byli trochu lépe, jiní nepochybně mnohem hůře. Vyzýváme Slovenskou bankovní asociaci, aby jednala zodpovědně a slušně a vrátila se k vyjednávacímu stolu!
Nyní trochu silnější případ. Pracující železniční vagónky Gósa v Smederevske Palance v Srbsku již šest měsíců stávkují, protože jim zaměstnavatel dluží 20měsíční mzdu a sociální odvody nebyly zaměstnavatelem placeny od roku 2014.
Pak je tu globální značka: McDonald’s, řetězec rychlého občerstvení. V některých zemích je McDonald’s slušným zaměstnavatelem, v jiných není. V Dánsku vyjednává se všemi pracujícími firemních a franšízových obchodů, platí více než 15 EUR za hodinu, poskytuje garantované hodiny na měsíc, platí více za hodinu za přesčasy a nabízí dovolenou nad rámec zákonných požadavků. Ve Francii vyjednává pouze s pracujícími firemních obchodů, platí téměř 10 EUR za hodinu, stanovuje normální pracovní dobu a platí za práci přesčas vyšší hodinové odměny. Ve Velké Británii společnost McDonald’s nemá kolektivní smlouvu s pracujícími a nevyjednává s odbory o pracovních podmínkách. Výsledkem je nižší mzda než v Dánsku a ve Francii, pro více než 80 000 pracujících na pracovní smlouvu s nulovými hodinami neexistují žádné zaručené hodiny a za přesčasy neexistuje vyšší odměna.
Ryanair je evropská (irská) společnost, která odmítá uznat odbory nebo s nimi vyjednávat. Je známá politikou nízkých nákladů a to skutečně platí i o mzdách. Proto je nyní rušeno tolik letů, neboť přichází o piloty ve prospěch leteckých společností, které odbory uznávají a vyplácí důstojné mzdy.
Zisky vytvořené globálními značkami jsou obrovské a mohly by snadno pokrýt mírné zvyšování mezd, které by znamenalo velký rozdíl pro pracující lidi v Evropě i jinde.
Nové údaje z Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) ukazují, že hrubý zisk švýcarského giganta, společnosti Nestlé, ve výši 46 miliard dolarů (1 012 miliard Kč) by se snížil o pouhé 2 miliardy dolary, pokud by zaplatil pracujícím ve svém dodavatelském řetězci 50 dolarů měsíčně navíc. S hotovostí na účtu ve výši 14,8 miliardy dolarů (2014) by si Nestlé mohlo snadno dovolit růst mezd u svých 339 000 zaměstnanců a 4,1 milionu pracujících ve svém dodavatelském řetězci. Stejně tak, hrubý zisk technologického gigantu Samsung ve výši 70 miliard dolarů (1 540 miliard Kč) by se snížil o pouhou 1 miliardu dolarů, pokud by pracujícím ve svém dodavatelském řetězci platil dodatečných 50 dolarů za měsíc. Snížení zisku je nepatrné, rozdíl v životě pracujících je obrovský. Společnost Samsung mimochodem nepovoluje odborové organizace ve své vlastní společnosti – ani u svých dodavatelů! Je to hi-tech se středověkými praktikami a podmínkami!
Z těchto důvodů jsou letošní odborovými slogany pro Světový den důstojné práce – 7. října – “Konec korporátní nenasytnosti” a “Svět potřebuje růst mezd”. Abychom dosáhli tohoto nárůstu mezd, potřebujeme, aby se zaměstnavatelé setkali s odbory nad kolektivními smlouvami o mzdách a podmínkách práce. To je to minimum, které si pracující v Evropě, v Asii a na celém světě zaslouží.
– Esther Lynch, tajemnice Evropské odborové konfederace
Z originálu: WORLD DAY OF DECENT WORK