Evropská odborová konfederace (EOK) sdružuje 88 národních organizací z 37 evropských zemí a 10 evropských odvětvových federací (leden 2015). Členy EOK jsou organizace ze zemí Evropské unie (EU), Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), ze zemí, které se připravují na vstup do EU, a některých dalších zemí. EOK tak zastupuje zájmy kolem 60 milionů členů. ČMKOS je řádným členem EOK od prosince r. 1995.

EOK byla založena v roce 1973 na ustavujícím sjezdu v Bruselu. Je sociálním partnerem na evropské úrovni; EOK je uznána Evropskou unií, Radou Evropy a Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) za jedinou reprezentativní meziodvětvovou odborovou organizaci na evropské úrovni.

Hlavním cílem EOK je prosazování evropského sociálního modelu, rozvoj sjednocené mírové a stabilní Evropy, kde pracující i jejich rodiny mohou plně požívat lidských a občanských práv a žít na vysoké úrovni.

Základními nástroji k dosažení těchto cílů jsou pro EOK konzultace zaměstnanců, kolektivní vyjednávání, sociální dialog a dobré pracovní podmínky, které jsou základem pro zavádění inovací, zvyšování produktivity, konkurenceschopnosti a růstu v Evropě.

EOK usiluje o posílení sociálního rozměru EU a o vyvážený makroekonomický rámec, který zohledňuje potřeby a aspirace občanů EU. EOK je zapojena do vypracovávání hospodářské a sociální politiky na nejvyšší úrovni EU, v tomto směru spolupracuje s orgány a institucemi Evropské unie: spolupracuje se zástupci země, která právě předsedá EU, s Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou. Znamená to, že EOK:

  • se účastní tripartitních sociálních summitů,
  • má právo na to, aby byla konzultována, spolu s dalšími evropskými sociálními partnery, pokud jde o přijímaná rozhodnutí týkající se zaměstnanosti, sociálních otázek a makroekonomické politiky;
  • udržuje úzké vztahy s poslanci Evropského parlamentu z různých politických uskupení;
  • koordinuje účast odborů v rámci konzultativních orgánů, kterými jsou Evropský hospodářský a sociální výbor (kde je naprostá většina členů zaměstnanecké skupiny z odborových organizací, které jsou členy EOK) a evropské agentury pro vzdělávání či pracovní a životní podmínky a BOZP.

Dvakrát do roka se konají setkání s Radou ministrů hospodářství a financí (ECOFIN), s představiteli Evropské centrální banky, Evropské komise a sociálních partnerů v rámci makroekonomického dialogu.

EOK hrála důležitou roli při vypracování legislativních textů EU, jako např. směrnice o evropských radách zaměstnanců, směrnice o informování a konzultování aj. Významným způsobem se EOK zasazovala o přijetí Listiny základních práv EU, vedla rozsáhlou kampaň za zakotvení odborových a sociálních práv v Listině a za to, aby Listina byla součástí Lisabonské smlouvy.

EOK usiluje o rozvoj evropského sociálního dialogu s evropskými zaměstnavateli jak po meziodvětvové linii, tak na úrovni odvětví (spadá do působnosti evropských odvětvových federací). Evropští sociální partneři (za zaměstnavatele BUSINESSEUROPE, Evropská asociace řemesel a malých a středních podniků - UEAPME a Evropské centrum podniků veřejného sektoru - CEEP, za zaměstnance EOK) mají právo vyjednávat dohody na základě Smlouvy. Byla takto vyjednána řada rámcových dohod či rámce akcí k různým tématům na stanovená období.

EOK vede kampaně za prosazení svých požadavků, od r. 2000 uspořádala řadu evropským demonstrací, většinou u příležitosti zasedání Evropské rady.

Nejvyšším orgánem EOK je sjezd svolávaný jednou za čtyři roky, který mj. volí vedení EOK. Poslední 12. sjezd se konal Aténách v květnu 2011.

Výkonný výbor a Řídící výbor jsou užší orgány, kde jsou zastoupeny jednotlivé členské organizace a které se zabývají konkrétní formulací a realizací postojů a požadavků EOK.

Předsedou EOK je Rudy de Leeuw z Belgie, generálním tajemníkem je Luca Visentini z Itálie.

Více informací na www.etuc.org

Publikace ETUI: Zkracování pracovní doby - proč a jak

  • Zveřejněno: 19.11.2020
Evropský odborový institut zveřejnil přehlednou publikaci Zkracování pracovní doby: proč a jak.

Po desítkách let postupného zkracování pracovní doby vidíme v posledních několika letech náznaky opačného trendu. V reakci na tento vývoj se odborové hnutí vrátilo ke svému historickému cíli a jeho představitelé opět začali volat po zkracování pracovní doby. Cílem této příručky je přispět k této debatě a zaměřit se na důvody, proč by zkrácení pracovní doby mohlo být žádoucí, a také na související organizační aspekty. Efektivita zkrácení pracovní doby se pochopitelně odvíjí od toho, jakým způsobem je takový krok proveden. Existuje řada různých možností, které jsou v této publikaci popisovány za pomoci reálných experimentů ukazujících její efektivitu. Přehled důvodů pro zkracování pracovní doby, různé způsoby jejího provedení a posouzení pěti krátkých případových studií představují základ pro velmi potřebnou diskuzi na téma, jak zkrátit pracovní dobu udržitelným způsobem.

Čeká nás dalších sto let platové nerovnosti mezi ženami a muži?

  • Zveřejněno: 07.10.2020
Důstojná práce pro nás znamená, že zaměstnanec má zaslouženou odměnu, dostatek volného času, kvalitní pracovní podmínky neohrožující jeho zdraví a že se může sdružovat, zakládat odbory a hájit svá práva. A také stejný plat za stejnou práci! Údaje Eurostatu ukazují, že rozdíly v odměňování žen a mužů v EU se za posledních osm let zmenšily o 1%, což znamená, že ženy v Českubudou na stejnou mzdu čekat až do roku 2121. Více se dozvíte v článku.

 

Evropské odbory drtivou většinou podpořily zavedení evropské minimální mzdy

  • Zveřejněno: 04.09.2020
Drtivá většina evropských odborových svazů zastupujících 45 milionů pracujících hlasovala pro nový zákon EU na podporu spravedlivých minimálních mezd a kolektivního vyjednávání.
 
Po obsáhlé a otevřené diskusi podpořili členové Evropské odborové konfederace odborových svazů (EOK) výzvu k přijetí evropské směrnice většinou 85 % hlasů. Hlasování se zúčastnilo 87 národních odborových centrál z celé Evropy a 10 evropských odvětvových odborových federací.
 
Nyní je vyvíjen tlak na předsedkyni Evropské komise, Ursulu von der Leyen, aby splnila svůj slib, že do 100 dnů předloží návrh, který má „zajistit, aby měl každý pracující v naší Unii [nárok na] spravedlivou minimální mzdu".
 
EOK využije mandát k tomu, aby vyzvala Komisi k předložení směrnice, která zajistí, že:
 
  • Členské státy nemohou stanovit své zákonné minimální mzdy pod hranici důstojnosti*
  • Bude konec nekalým praktikám, jako jsou srážky zaměstnavatelů ze zákonné minimální mzdy
  • Právo na kolektivní vyjednávání bude zaručeno, podporováno a chráněno v každém členském státě
 
Podpora odborů pro takovouto evropskou iniciativu je rovněž podmíněna zárukou, že členské státy, které v současnosti určují mzdy pouze prostřednictvím kolektivního vyjednávání, nikdy nebudou povinny zavést zákonný systém minimální mzdy.

Euroskupina konečně podnikla některé důležité kroky, tvrdí EOK

  • Zveřejněno: 15.04.2020

Reakce EOK na dohodu Euroskupiny z 9.4.

Drahé kolegyně, drazí kolegové,

Euroskupina rozšířená na všechny evropské ministry a ministryně financí se včera v noci (9. 4. 2020) shodla na nouzovém plánu v souvislosti s propuknutím COVID-19 stojícího na 3 opatřeních:

  • SURE (Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency) – až 100 miliard EUR pro všechny členské státy EU na podporu národních systémů zkrácené pracovní doby a podobných opatření (kurzarbeit) pro zaměstnance a samostatně výdělečně činné - fond bude financován vydáním dluhopisů EU na základě poskytnutých formálních záruk ve výši 25 miliard EUR členskými státy - Evropská komise zřídí pracovní skupinu na podporu členských států a vydá pokyny k uvedení SURE do provozu - EOK lobuje za pokyny, které doporučí všem členským státům přijmout tato opatření s všeobecným pokrytím, přiměřeností a přímým zapojením sociálních partnerů.
  • EIB (Evropská investiční banka) – až 200 miliard EUR na podporu firem, zejména malých a středních, aby přežily omezení a vrátily se po nouzovém stavu k normálu – opatření se vztahuje na všechny členské státy EU.
  • ESM (Evropský stabilizační mechanismus) – aktivace úvěrových linek až do 240 miliard EUR na podporu rozpočtů zemí Eurozóny zasažených koronavirem – žádné makroekonomické podmínky, jedinou podmínkou je, že půjčky musí být použity na podporu přímých a nepřímých nákladů na národní zdravotní péči a systémů sociální ochrany souvisejících s pandemií - to bylo nejkontroverznější opatření, a to z důvodu podmíněností obsažených ve zřizovací smlouvě ESM, proto EOK hodnotí dohodu pozitivně - problémem zůstává, že země mimo Eurozónu jsou z tohoto opatření vyloučeny, Komise zvažuje využití VFR (Víceletého finančního rámce) na podporu systémů zdravotní péče v těchto zemích.
...

EOK: Pracující lidé nemohou čekat, až se Euroskupina rozhoupe

  • Zveřejněno: 08.04.2020

Generální tajemník EOK (Evropská odborová konfederace) Luca Visentini zkritizoval skutečnost, že Euroskupina nepodpořila evropský balíček hospodářské pomoci ve výši 500 miliard EUR, který by se vypořádal s hospodářským dopadem koronaviru, a pokračující rozkol v otázce evropských dluhopisů a „podmíněnosti“ financování ESM (Evropský stabilizační mechanismus).

„Důrazně žádám ministry financí, aby dosáhli dohody. S více než 15 miliony evropských pracujících, kteří již přišli o práci, nemohou lidé čekat, až se Euroskupina rozhoupe,“ uvedl Visentini.

...

Komunikace EOK k zavedení nástroje SURE

  • Zveřejněno: 06.04.2020

Komunikace EOK členským organizacím

 

Vážení kolegové, vážené kolegyně,

 

dnes ráno (2. 4. 2020) Evropská komise schválila „Návrh nařízení Rady na zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu ke zmírnění rizik nezaměstnanosti ve stavu nouze (SURE) po vypuknutí choroby COVID-19“.

 

Účelem tohoto nástroje je podpora zkrácení pracovní doby a podobných opatření (kurzarbeit) na národní úrovni, aby se zabránilo nezaměstnanosti po propuknutí choroby COVID-19, a mělo by pokrýt všechny země a všechny pracující včetně živnostníků.

...