PROHLÁŠENÍ

Evropský hospodářský a sociální výbor

Potřeba vypracování naléhavého a komplexního plánu evropské hospodářské obnovy

Onemocnění COVID-19 představuje především ohrožení lidského zdraví, dále vážnou hospodářskou a sociální hrozbu a konečně možné nebezpečí pro demokratické instituce.

EU se tváří v tvář této krizi, jež je jednou z nejhorších v její historii, musí řídit tím, že má být považována za společenství se společným osudem. EHSV připomíná, že díky této zásadě je možné přijímat a koordinovat společná a solidární opatření, jejichž účelem je zabránit negativním zdravotním, hospodářským a sociálním dopadům krize v souvislosti s onemocněním COVID-19.

EHSV v tomto ohledu oceňuje rychlou reakci Evropské komise a vítá všechna dosud oznámená opatření EU. Tato opatření však považuje pouze za první konkrétní projev solidarity a odpovědnosti EU vůči jejím obyvatelům, podnikům a pracovníkům a také za nezbytný první důležitý krok v našem společném boji proti této pandemii.

...

1. bere na vědomí úsilí na evropské a vnitrostátní úrovni o kontrolu šíření viru. Zjevný přeshraniční rozměr viru brání tomu, aby byla jednostranná vnitrostátní akce skutečně účinná. Koordinace je proto zásadní pro zavedení účinných opatření a v tomto ohledu musí Evropská unie ukazovat cestu jak jasnými pokyny, tak transparentními informacemi.
2. vyjadřuje svou solidaritu s infikovanými lidmi a vyzývá k ochraně zejména rizikových skupin, jako jsou starší lidé, lidé s oslabeným imunitním systémem a dalších. Pro jejich ochranu je zásadní zavedení účinných opatření k zadržení šíření nákazy.
3. uznává vážné nebezpečí šíření dezinformací v krizi, jako je tato, a vyzývá k odpovědnosti občanů za sdílení pouze důvěryhodných informací s cílem bojovat proti šíření strachu.
4. zdůrazňuje hlavní priority bezpečnosti a veřejného zdraví. Hlavní zásadou všech koordinovaných reakcí na krizi musí být ochrana veřejného zdraví a bezpečnost zúčastněných pracovníků.
5. prohlašuje, že je zapotřebí zvláštní podpory evropských pracujících a zejména podmínek práce a ochrany zdravotnických pracovníků. Systémy zdravotní péče v EU a jejich pracovníci jsou v první linii a musí k dispozici veškeré nezbytné finanční prostředky, aby zajistili řešení této krize účinně a spravedlivě.
6. požaduje jasná opatření týkající se situace pracovníků, kteří mohou být v karanténě, například možné práce na dálku, placeného volna volných listů, pokud není práce na dálku možná, a zvláštní pozornost těm, na kterých jsou další osoby závislé. To je obzvláště naléhavé v případě nejistých a špatně placených pracovních místech a v odvětvích „nových forem práce“, jako je platformové hospodářství, kde švarcsystém znamená neexistenci ochranným opatřením.
7. připomíná, že je zapotřebí nejen fiskální pružnosti při řešení krize COVID-19, ale také revize Paktu o stabilitě a růstu, zejména s ohledem na hospodářské důsledky pandemie. Současný vývoj by mohl přinést hospodářskou krizi podobnou nebo horší než v roce 2008 a reakcí nemůžou být opět úsporná opatření.
8. proto vyzývá k přijetí rozhodných proticyklických politik na evropské a vnitrostátní úrovni, které by zabránily současnému hospodářskému vývoji a zabránily dalšímu zhoršování životních podmínek občanů. Už před vypuknutím COVID-19 procházela EU zpomalením hospodářského růstu. Nyní je více než kdy jindy nutné podporovat veřejné investice, byť by docházelo k deficitu rozpočtů, které by měly být financovány z eurobondů. Toto je ten pravý okamžik, abychom ukázali skutečnou evropskou solidaritu mezi členskými státy EU.
9. považuje za jediné možné řešení současné krize koordinovanou reakci EU, která poskytne občanům transparentní a spolehlivé informace, zajistí ochranu pracovníků a prostředky a personálem posílí naše systémy sociálního zabezpečení a zdravotní péče.

Pandemie COVID-19 má na Evropu významný hospodářský, sociální a lidský dopad. Situace se každým dnem zhoršuje, ale EU a členské státy musí zůstat jednotné, reagovat společně a účinně v boji proti šíření viru a chránit občany a pracovníky.

"Tato epidemie je zkouškou solidarity - politické, finanční a vědecké. Musíme se sjednotit, abychom bojovali proti společnému nepříteli, který neuznává hranice, zajistit zdroje nezbytné k ukončení epidemie a nalézat sdílené odpovědi na sdílené problémy, “uvedl Oliver Röpke, předseda Skupiny zaměstnanci EHSV.

Evropský hospodářský a sociální výbor na svém 547. plenárním zasedání v Bruselu ve dnech 30. – 31. října 2019

• schválil 19 stanovisek;

• vedl diskusi na téma Podpora dialogu občanské společnosti se Spojeným královstvím po brexitu, které se zúčastnil Michel Barnier, hlavní vyjednavač Evropské komise pro brexit;
• vyslechl prezentaci usnesení Příspěvek EHSV k pracovnímu programu Komise na rok 2020 a poté;
• vedl diskusi na téma Kulturní vize pro Evropu, které se zúčastnili pan André Wilkens, ředitel Evropské kulturní nadace, pan Pier Luigi Sacco, poradce komisaře pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibora Navracsicse, pan Airan Berg, umělecký ředitel Festivalu regionů a paní Elke Kaschl-Mohni, ředitelka Goethova institutu v Bruselu.

Evropský hospodářský a sociální výbor na svém 546. plenárním zasedání v Bruselu ve dnech 25. – 26. září 2019

• schválil 21 stanovisek;

• vyslechl prezentaci priorit Evropského parlamentu za účasti Kláry Dobrev, místopředsedkyně Evropského parlamentu;
• vyslechl prezentaci zprávy o činnosti evropské veřejné ochránkyně práv za účasti Emily O´Reilly, evropské veřejné ochránkyně práv;
• vedl debatu o hospodářské a měnové unii a evropském semestru za účasti Valdise Dombrovskise, místopředsedy Evropské komise; Tuomase Saarenheima, stálého podtajemníka pro mezinárodní záležitosti a finanční trhy, ministerstvo financí, Finsko; Christiana Ebekeho, náměstka zástupce Mezinárodního měnového fondu u Evropské unie; a Louky T. Katseli, předsedkyně správní rady Řecké národní banky na Kypru a bývalé řecké ministryně hospodářství a práce

Evropský hospodářský a sociální výbor na svém 545. plenárním zasedání v Bruselu ve dnech 17. – 28. července 2019

• schválil 20 stanovisek;
• vyslechl prezentaci k prioritám finského předsednictví Rady EU a vedl diskuzi za účasti Aino-Kaisy Pekonen, finské ministryně sociálních věcí a zdravotnictví;
• vyslechl prezentaci závěrů ze Dnů občanské společnosti a vedl diskuzi za účasti Connyho Reutra, spolupředsedy styčné skupiny pro evropské organizace a sítě občanské společnosti.

Evropský hospodářský a sociální výbor na svém 544. plenárním zasedání v Bruselu ve dnech 19. – 20. června 2019

• schválil 10 stanovisek;

• a vedl debatu v souvislosti se stanoviskem SC/051 Dlouhodobá strategie EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, jíž se zúčastnil Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii.