• Zveřejněno: 20.04.2016
  • Autor: Bohumil Čáp

Zpráva předložená Radě ČMKOS dne 7. 7. 2014

Úvodní poznámka: Rada ČMKOS ve svém usnesení mj. uvedla, že podporuje a sdílí stanoviska EOK, AFL-CIO, industriAll Europe a dalších odborových organizací k dosavadnímu průběhu vyjednávání dohody.

Související soubory ke stažení naleznete pod tímto článkem.

 

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP -Transatlantic Trade and Investment Partnership)

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro připravovanou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013 a očekává se, že budou úspěšně završena v horizontu dvou let. Dohodu TTIP se Spojenými státy vyjednává jménem EU Evropská komise, která pro negociace dostala mandát od členských států EU. Jednání probíhají ve více kolech, v květnu se konalo již páté, a jsou velmi intenzívní.
Podrobnější informace o TTIP v češtině jsou dostupné na webové stránce Ministerstva průmyslu a obchodu[1] i na stránkách Evropské komise[2].
-        Jedná se o jedno z nejvíce sledovaných vyjednávání mezinárodní dohody ve světovém obchodě se zaměřením především na odstranění netarifních překážek. To ve svém celku může vést k posílení práv investorů vůči státu, k posílení snah o privatizaci služeb veřejného zájmu, k restrukturalizaci řady odvětví s dopadem na zaměstnanost. Bude-li dohoda uzavřena, bude mít dopad na celosvětovou ekonomiku i politiku;
-        odbory na obou stranách zaujímají k budoucí dohodě svá stanoviska, EOK a AFL-CIO v této věci úzce spolupracují a zveřejňují své názory;
-        občanská společnost, včetně odborů, má značný zájem o vyjednávání a snaží se o vytváření tlaku na vyjednavače jak na národní, tak evropské úrovni ve sporných otázkách;
-        Evropská komise si je této situace vědoma, v rámci „transparentnosti “ vedených jednání proto přistoupila k veřejným konzultacím s občanskou společností k některým otázkám;
-        Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR je gestorem agendy v rámci ČR, rovněž usiluje o kontakty s odbory a relevantními zástupci nevládních organizací, jsou svolávány schůzky na tripartitním základě;
-        nevládní organizace se k jednáním o dohodě vyjadřují a oslovují i ČMKOS se žádostmi o spolupráci při vypracovávání postojů a stanovisek.
 
Odbory jsou znepokojeny řadou otázek, a proto požadují:
 
1.   Kolem této smlouvy je stále celá řada tajností. Transparentnost je klíčovou podmínkou pro společenské přijetí TTIP.
2.   Smlouva by měla prosazovat pracovní standardy MOP a měla by obsahovat závazný mechanismus pro vymahatelnost těchto standardů. Strany se musí zavázat k ratifikaci a plnému a účinnému provádění osmi základních úmluv MOP a hlavních mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí.
3.   V kontextu společného jednotného trhu mezi EU a USA je nutné definovat společné minimum pro participaci zaměstnanců na nejvyšší možné úrovni, aby se zabránilo sociálnímu dumpingu. TTIP by mělo rozšířit aplikaci sociální legislativy a mechanismů vymahatelnosti zakotvených v evropských směrnicích.
4.   Vzájemné uznávání nebo harmonizace standardů nesmí vést k pozdržení či pozastavení nutných aktivit pro zlepšení standardů týkajících se zdraví a bezpečnosti nebo životního prostředí, nesmí v žádném případě ohrozit ani preventivní princip, který je základem evropských zdravotních a bezpečnostních politik, ani právo veřejných orgánů regulovat.
5.   TTIP nesmí zahrnout mechanismus pro urovnávání sporů mezi investory a státy (ISDS). ISDS je speciální právní nárok, který mají pouze zahraniční investoři pro podání stížností kvůli nepřímému vyvlastnění a nedostatku „nestranného a spravedlivého zacházení“. Protože jak USA, tak EU disponují vysoce sofistikovanými právními a jurisdickými systémy, neexistuje objektivní důvod pro specifická opatření o ochraně investic. Právo vlád na regulaci musí být ochráněno a vlády musí být schopny vytvářet legislativu ve prospěch lidí bez rizika, že budou žalovány nadnárodními společnostmi
6.   Liberalizace služeb je možná pouze u služeb, které jsou ve smlouvě explicitně zmíněny, veřejné služby a služby obecného zájmu (zdravotní péče, vzdělávání, doprava, energie, veřejné služby) musí být vyloučeny z této smlouvy.
7.   Obchodní dohoda nesmí v žádném případě vést k degradaci pracovních podmínek vysílaných zaměstnanců.
8.   Smlouva by neměla zavazovat k otevření nebo liberalizaci veřejných zakázek na nižší než národní úrovni včetně municipální úrovně. Lokální vlády by měly být schopné použít sociální a ekologická kritéria k zajištění využití veřejných peněz na podporu udržitelného lokálního ekonomického rozvoje.
9.   K dosažení správné rovnováhy mezi zájmy spotřebitelů a ochranou práv duševního vlastnictví, by smlouva neměla jít za globální standardy již stanovené v rámci smluv WTO k TRIPS[3].
10. Obchodní smlouva mezi USA a EU získá podporu odborů, bude-li to dohoda o férovém obchodu coby nástroje pro sociální pokrok pro všechny, ne pro zisk malé skupiny. Proto by měla být smlouva TTIP progresivním „zlatým standardem“ v otázkách sociálních a ekologických, nebo by neměla být vůbec.
Nejdůležitější odborové postoje:
-        Stanoviska EOK, zejména její společné prohlášení s americkou odborovou ústřednou AFL-CIO – hlavní požadavky viz příloha;
-        návrh stanoviska největší evropské odborové odvětvové federace industriAll;
-        stanovisko DGB: německá konfederace DGB přijala v červnu t.r stanovisko k TTIP, kde se uvádí, že jednání se neubírají dobrou cestou z řady důvodů uvedených výše – nedostatek transparentnosti, neratifikované úmluvy ze strany USA, obava ze snižování standardů při jejich „harmonizaci“ (snižování na obou stranách ), tlak na privatizaci služeb, nepřijatelný mechanismus ISDS atd. DGB žádá, aby vyjednávání byla pozastavena - aby EU nejdříve dostala nový transparentní vyjednávací mandát a aby byl přijat nový přístup zaměřený na vytvoření férových obchodních podmínek;
-        Mezinárodní odborová konfederace (MEOK) na nedávném květnovém sjezdu přijala dokumenty, v nichž požaduje nové obchodní a investiční modely, které jsou postaveny na posílení vymahatelnosti pracovních standardů a jsou proti neoliberálním obchodním dohodám; MEOK je proti ISDS v investičních smlouvách a obchodních dohodách a proti nezodpovědné regulatorní spolupráci;
-        stanoviska přijala řada odborových organizací, některé jsou umístěny na intranetu: postoj vydala IUF – Mezinárodní odborová federace potravinářství, zemědělství, pohostinství, tabákového průmyslu a další přidružených odvětví, švédské odbory nechaly zpracovat dokument o vazbě TTIP a standardech MOP.
Další iniciativy:
Stanovisko přijal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), poradní orgán institucí EU, který zastupuje organizovanou občanskou společnost. Závěry stanoviska z vlastní iniciativy EHSV jsou v příloze. K ISDS přijme Výbor další stanovisko z vlastní iniciativy.
 
Nevládní organizace pořádají různé akce a zveřejňují svá stanoviska (např. Hnutí DUHA), mají  zásadní výhrady k TTIP.
 

 

                                                                                                                                  Příloha 1
 
DEKLARACE SPOLEČNÝCH PRINCIPŮ EOK/AFL-CIO
 
TTIP MUSÍ BÝT PRO LIDI, NEBO NEBÝT VŮBEC
 
Důrazně vybízíme Spojené státy americké a Evropskou unii, aby přistupovaly k transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) způsobem, který umístí sdílenou prosperitu a udržitelný sociální a ekonomický rozvoj do centra této smlouvy. TTIP by mělo být vyjednáváno ve veřejném zájmu a ne v zájmu soukromých investorů. Tak, jako ve všech ostatních ekonomických vztazích, o pravidla TTIP jde. Jeho pravidla budou odlišná od transatlantického New Deal, který předjímá důležitou úlohu pro demokratické rozhodování, a transatlantické korporační hegemonie, která privatizuje zisky z obchodu a znárodňuje ztráty. Narůstající obchod mezi Spojenými státy a Evropskou unií může pomoci vytvářet růst kvalitních pracovních míst se sdílenou prosperitou na obou stranách Atlantiku pouze tehdy, pokud se bude k projektu přistupovat a bude uzavřen otevřeným, demokratickým a participativním způsobem a s těmito cíli na mysli.
 
Americká federace práce – kongres průmyslových organizací (AFL-CIO) a Evropská odborová konfederace (EOK) požadují od Evropské unie a Spojených států závazek dosáhnout smlouvy „zlatého standardu“, která zlepší životní a pracovní podmínky na obou stranách Atlantiku a zabrání veškerým snahám o využití této smlouvy pro snížení standardů nebo zasahování do demokratického rozhodování. Riziko nynější modelu smlouvy o obchodní a ekonomické integraci pro demokratické rozhodovací postupy není zveličené. Spojené státy již prohrály spory stát-stát v oblasti politik proti kouření, označování masa a označování tuňáků a dokonce i nyní využívají evropské nadnárodní podniky systém investor-stát pro zpochybňování rozhodnutí o postupném vyřazování jaderné energie a zvyšování minimálních mezd. Jednoduše řečeno, tyto politiky jsou součástí nejzákladnější odpovědnosti vlád v oblasti podpory obecného blahobytu jejich občanů.
 
Obchodní a investiční pravidla, která nejen umožňují, ale i prosazují to, že tyto spory  podkopávají podporu obchodu, když snižují schopnost vlád být vnímavější vůči veřejnosti než vůči globálním korporacím. To není náhodou. Globální korporace chtějí již dlouho „překonat regulatorní suverenitu“ a nynější obchodní pravidla činí krok tímto směrem. To je důvod, proč jsou pravidla TTIP tak kriticky důležitá: nahradí korporační hegemonii obchodní pravidla, která podporují lidskou důstojnost a demokratické ideály, stejně jako ekonomickou efektivnost a inkluzívní ekonomický růst? Nebo zakotví obchodní pravidla, která podporují závod ke dnu v oblasti mezd, práv a regulační ochrany?
 
My si představujeme smlouvu zaměřenou na lidi a na planetu, která respektuje demokracii, zajišťuje státní suverenitu, chrání základní pracovní, ekonomická, sociální a kulturní práva a řeší klimatické a jiné ekologické výzvy. Při rozmýšlení o každém jednotlivém pravidle by se strany měly ptát samy sebe: Jak toto pravidlo vytvoří pracovní místa, podpoří důstojnou práci, posílí sociální ochranu, ochrání veřejné zdraví, zvýší mzdy, zlepší životní podmínky, zajistí dobré ekologické řízení a zakotví udržitelný inkluzívní růst? Pokud vyjednavači neprosazují tyto cíle, měla by být vyjednávání zastavena.
 
Pravidla o ochraně zaměstnanců by v žádném případě neměla být považována za překážku obchodu. TTIP nesmí podkopávat opatření na ochranu zaměstnanců stanovená zákony, regulacemi nebo kolektivními smlouvami, ani kolektivní práva odborů jako je svoboda sdružování, právo na kolektivní vyjednávání a právo na průmyslové/nátlakové akce. TTIP musí zajistit, aby všechny strany přijaly, udržovaly a posilovaly osm základních úmluv Mezinárodní organizace práce pro všechny zaměstnance, rovněž Agendu důstojné práce, a aby tyto minimální standardy stanovily startovní bod pro pravidelné zlepšování, které bude zabudované do architektury této smlouvy. Jinými slovy, TTIP by nemělo pouze zvyšovat standardy pro ty, jejichž standardy dosud nejsou plněny, ale mělo by vytvořit systém pro trvalé zlepšování.
 
To musí obsahovat zvyšující se demokracii na pracovišti. Pouze pokud zaměstnanci budou mít svobodu organizovat se, sdružovat, mírumilovně se scházet, kolektivně vyjednávat se svými zaměstnavateli, a je-li to nutné stávkovat, mohou poskytnout nutnou rovnováhu ekonomickému a politickému vlivu globálních korporací.
 
Zaměstnanci musí mít navíc prostřednictvím odborů právo na plné zveřejnění informací týkajících se finančních podmínek a aktiv podniku, který je zaměstnává. Spojené státy a Evropská unie by měly prověřit přijetí transatlantického mechanismu pro poskytování informací, konzultací a participace zaměstnanců v nadnárodních korporacích v souladu s nástroji EU; silnější ochrana BOZP na pracovišti, a požadavky na zajištění toho, aby „dočasní“ pracovníci (jako pracovníci zaměstnaní třetí stranou - personální agenturou) požívali stejného zacházení v oblasti platů, přesčasů, přestávek, dovolené, noční práce, období volna a podobně. Obchodní smlouva mezi Spojenými státy a Evropou představuje příležitost jít dál nad přístup „nejnižšího společného jmenovatele“ v oblasti pracovních práv a vytvořit obchodní pravidla zaměřená skutečně na lidi. Bez této protiváhy budou globální korporace pokračovat ve své neudržitelné praxi ukořistění většiny zisků z obchodu, přičemž jejich podělení se se zaměstnanci, jejichž práce tyto zisky produkuje, bude co možná nejmenší.
 
TTIP musí být spojeno – a nikdy se nesmí účelově křížit – s mezinárodními smlouvami na ochranu životního prostředí včetně závazků ke zpomalení katastrofických klimatických změn. Jako součást pravidel musí TTIP prosazovat udržitelnou rovnováhu mezi lidskou aktivitou a planetou. Pravidla nesmí narušovat nebo oslabovat národní a sub-národní snahy o definování a prosazování ekologických pravidel, opatření a politik považovaných za nutné pro plnění povinností vůči občanům, mezinárodní komunitě a budoucím generacím. Pravidla musí respektovat právo stran zakázat korporacím získávat zisky prostřednictvím dravého dobývání, neudržitelného využívání zdrojů a „dumpingu“ znečišťujících látek.
 
TTIP musí mít ve svém jádru závazky a módy řešení konfliktů mezi státy; musí odmítnout veškerá opatření, která umožňují korporacím, bankám, hedge fondům a dalším soukromým investorům obcházet normální legislativu, regulační a právní procesy, a to včetně řešení sporů mezi investorem a státem (ISDS). Závazky a mechanismy vymahatelnosti mezi státy posilují dojem, že je to smlouva mezi suverénními národy ve prospěch občanů. Uznává také právo jednotlivých států činit různé volby o tom jak nejlépe prosazovat obecné blaho. Při přesluhování diskreditované éry tržního fundamentalismu používají soukromí aktéři ISDS pro omezování možností volby demokratických společností o tom, jak nejlépe chránit veřejný zájem. Dává vládním povinnostem při zajišťování obecného blaha stejný status jako soukromým zájmům o zisky – podkopává veřejnou důvěru a staví vlády do pozice, kdy musí platit výkupné za ochranu veřejných zájmů. Investoři samozřejmě musí převzít odpovědnost a ne pouze získávat práva. Je zásadní, aby respektování nástrojů, jako jsou vodítka OECD pro nadnárodní společnosti, byla do TTIP plně integrována. Žádáme rovněž, aby národní kontaktní místa byla adekvátně školena, personálně vybavena a financována, aby mohla plnit ty nejvyšší standardy a lépe koordinovat svoji práci.
 
TTIP musí obsahovat pravidla, která ochrání místo domácích politických, legislativních a právních systémů včetně kolektivního vyjednávání. TTIP nesmí vytvářet soukromé systémy justice, které buď nahradí, nebo přebijí národní nebo celoevropské rozhodování. Výkonné, legislativní a právní funkce je třeba zachovat a nesmí být podřízeny žádným supranárodním regulačním radám, které stojí mimo demokratickou kontrolu. Protože TTIP rozšiřuje trhy a podporuje přístup a konkurenci v mladých a nových odvětvích, spotřebitelé a zaměstnanci mohou profitovat z vyšších investic a obchodu pouze tehdy, když úloha státu při péči o investice, ekonomický rozvoj a technologickou transformaci – vůči soukromému sektoru – nebude dále podkopávána. To znamená, že pravidla TTIP musí prosazovat regulace týkající se soukromí, ochrany spotřebitelů, ekologické udržitelnosti a proti kartelům. Národní a lokální rozhodování týkající se opatření v oblasti veřejných služeb nesmí být omezována či nařizována a nesmí být také ohrožována stabilita finančního systému. To znamená, že TTIP nesmí uzákonit „zmrazení“ regulací, které brání vládám v tom stát se laboratořemi demokracie, inovací a udržitelného ekonomického rozvoje; TTIP také nesmí posilovat možnost globálních podniků mařit implementaci odůvodněných rozhodnutí jak zachovat udržitelné veřejné služby nebo chránit životní prostředí. TTIP by navíc mělo respektovat existující mezinárodní struktury řízení v mezinárodní letecké dopravě, právech letecké dopravy a příbuzných službách vyloučením těchto služeb z pokrytí TTIP.
 
Finanční krize a z toho plynoucí úsporné politiky ohrozily právo na univerzální, dostupnou a kvalitní zdravotní péči pro všechny evropské občany. TTIP se nesmí stát nástrojem, který dále přispěje k negativní spirále v oblasti zdravotních standardů. Otevření sektoru zdravotnictví velmi pravděpodobně zvýší ceny a dále ochudí ty, kteří již jsou krizí postiženi nejhůře. Se zdravím nelze zacházet jako s centrem pro profit nadnárodních společností. Navíc by ambice vytvořit transatlantický trh s veřejnými zakázkami mohla podkopat základní pilíře společností, zvýhodnit globální korporace, které ignorují práva zaměstnanců a opatření kvalitních služeb na úkor lokálních poskytovatelů služeb, kteří jsou zakořeněni v lokálních komunitách a jsou vůči nim vnímaví.
 
Vlády si musejí zachovat právo na to přijímat politiky v oblasti veřejných zakázek, které si kladou za cíl zmírňování nezaměstnanosti, podporu ekologické odpovědnosti, řešení současných a historických sociálních nespravedlností a i jinak plnit specifické potřeby svých lokalit, regionů nebo národů. Tak, jako nejlevnější výrobek nemusí nutně být nejodpovědnější volbou, pravidla veřejných zakázek bránící vládám řešit společenské potřeby prostřednictvím rozhodnutí o nákupu nejsou nutně dobrou politikou.
 
Pouze pokud budou moci Američané a Evropané významně participovat na tvorbě TTIP, budou mít důvěru v to, že je dojednána v jejich prospěch a není to tajná dohoda, která zvýší vliv globální korporačních aktérů a zmenší hlas lidí. Tajné obchodní dohody mohou být vhodné, pokud se omezí na omezení cel a kvót, ale vzhledem k širokému okruhu otázek pokrytých v moderních „obchodních“ smlouvách – včetně zdravotní péče, duševního vlastnictví, práce, životního prostředí, informačních technologií, finančních služeb, veřejných služeb, zemědělství, bezpečnosti potravin, kartelů, soukromí, veřejných zakázek a dodavatelských řetězců – nelze důvěrnost dále bránit. Vhodné místo pro debatu o dosažení dohody v těchto otázkách domácí politiky je veřejné fórum – pokud idea neustojí denní světlo, nesmí být prosazována.   
     
  
Kromě toho, že TTIP musí vytvářet a udržovat dobrá pracovní místa, která odpovídají potřebám zaměstnanců a jejich rodin, musí odmítnout politiku úsporných opatření, zabezpečit podporu evropského a amerického pracovního hnutí, musí TTIP:
 
·        Plně integrovat zákonodárné sbory a sociální partnery do vyjednávání a realizace celého procesu, stejně jako do procesu monitorování po aktivaci dohody. Monitorovací proces se musí zaměřit na sociální a ekologické dopady a vymahatelnost pravidel stanovených v kapitole o udržitelném rozvoj, jakož i v jiných částech dohody; musí také zahrnovat proces doporučení kompenzačních opatření pro ty, kteří by byli obchodní dohodou dotčeni. Je nutné alokovat větší zdroje na podporu zaměstnanců, kteří budou předmětem strukturálních změn.
 
·        Zajistit udržitelný rozvoj tím, že bude požadovat od (smluvních) stran, že budou chránit základní práva pracovníků a životní prostředí, a tím, že zahrne proces pro řešení sporů a obchodní sankce, bude-li to nezbytné. Pracovní práva musí být zakotvena v textu smlouvy, uplatnitelná na všech úrovních státní správy a musí podléhat pravidlům pro řešení sporů a obchodním sankcím, které budou rovnocenné pro řešení dalších otázek zahrnutých do této dohody. Strany se musí zavázat k ratifikaci a plnému a účinnému provádění osmi základních úmluv MOP a hlavních mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí. Ustanovení musí počítat s pracovními a ekologickými standardy, které se budou zvyšovat a budou zaměřené zejména na implementaci všech aktuálních úmluv MOP všemi stranami. Kromě toho nesmí mechanismus řešení sporů narušit, oslabit nebo vytvořit konflikty s existujícím výkladem exitujících úmluv a doporučení Mezinárodní organizace práce.
 
·        Zachovat právo na přijímání zákonů a regulací ve veřejném zájmu, včetně použití zásady předběžné opatrnosti, a vyloučit pravidla, která by poškodila domácí ekonomický rozvoj, národní bezpečnost, ochranu životního prostředí, zdraví a bezpečnost na pracovišti a politiku sociální spravedlnosti. Národní státy potřebují domácí politický prostor pro plnění důležitých cílů veřejné politiky, včetně politik v oblasti trhu práce, spotřebitelské politiky a bezpečnosti potravin, poskytování veřejných statků (včetně zdravotnictví, školství, veřejné dopravy, veřejných služeb a systémů sociálního zabezpečení), stejně jako pro zajištění rozvoje koherentní průmyslové politiky. Pravidla, která poskytují soukromým zájmům více příležitostí k ohrožení politik veřejného zájmu (příležitosti, které neexistují v domácím právu), snižují životní úroveň a podkopávají veřejnou podporu obchodním politikám. Právo na přijímání právních předpisů a na regulaci způsobem, který chrání před novými, ale potenciálně závažnými riziky, je obezřetný způsob, jak chránit lidi a planetu a jak nezatěžovat budoucí generace náklady za nerozvážné rozhodnutí. Právo na obezřetné jednání - a to i v případě neexistence 100 % vědecké jistoty - musí být pečlivě zachováno.
 
·        Chránit soukromí osobní komunikace a informací. TTIP nesmí omezit národní úsilí nebo do něj zasahovat, pokud jde o zajištění soukromí občanů. Pokud národní právní předpisy na ochranu soukromí nemohou být aplikovány na data nacházející se mimo hranice jednotlivých států, TTIP nesmí obsahovat požadavek na liberalizaci trhů s daty.
 
TTIP nesmí :
 
·        Zahrnout mechanismus pro urovnávání sporů mezi investory a státy (ISDS). ISDS je speciální právní nárok, který mají pouze zahraniční investoři pro podání stížností kvůli nepřímému vyvlastnění a nedostatku „nestranného a spravedlivého zacházení“ u soukromých rozhodčích soudů. Protože systémy spravedlnosti musí být veřejné, demokratické a být k dispozici pro všechny ve společnosti na rovnoprávném základě, samotná existence ISDS je v rozporu s demokracií. V posledních letech se navíc tento systém stal „centrem zisku" pro nadnárodní korporace, které se snaží získat odškodnění za to, že národní právo reguluje politiku v oblasti energetiky, v boji proti kouření, v patentové politice, ve zdravotnictví, v oblasti životního prostředí, ba i pokud jde o minimální mzdy.
 
·        Zabránit nebo odradit od přijímání právních a správních předpisů, které se týkají finančních služeb, nebo se vměšovat do postupů, které mají ochránit před systémovými finančními riziky. TTIP musí zachovat schopnost reagovat na ekonomické krize. Musí zabránit, aby se využívalo rozporů mezi investory a státy k řešení problémů bank, což má své procedury, a ty by tak byly oslabeny.
 
·        Ohrozit poskytování důležitých veřejných služeb. AFL - CIO a EOK požadují vyloučení veřejných služeb z jednání. Vyjednavači musí vyhovět požadavku vyloučit veřejné služby, včetně vzdělávání, zdravotnictví a sociálních služeb, dodávek vody, poštovních služeb a veřejné dopravy z oblasti působnosti této dohody. Je třeba přijmout přístup „pozitivního seznamu“ a vyhnout se tak otevření liberalizace ve službách, které nebudou explicitně uvedeny.
 
·        Ohrozit jakýmkoli způsobem přístup k cenově dostupným lékům, zdravotnickým potřebám a pomůckám, nebo chirurgickým zákrokům, ať je to prostřednictvím mimořádně přísné patentové ochrany nebo prostřednictvím tzv. opatření "transparentnosti", které výrobcům léků a zdravotnických potřeb dává příležitost, aby žádali vyšší cenu.
 
·        Podkopávat princip místa výkonu práce, který musí být aplikován od počátku na všechny vyslané pracovníky. Zatímco se stavíme jednoznačně proti začlenění speciálních vízových povinností v rámci módu 4, mělo by TTIP obsahovat explicitní uvedení toho, že národní opatření v oblasti pracovních, sociálních a v oblasti kolektivních smluv budou prosazována v případě veškerého dočasného vysílání a umístění zaměstnanců. TTIP musí zajistit, aby přeshraniční aplikace a implementace administrativních a trestních postihů v případech porušování pracovního práva a sociálních podvodů byly podporovány.
 
·        Zasahovat do reformního úsilí ohledně imigrace. Jelikož Evropská unie a Spojené státy chtějí zvýšit imigrační toky nebo prostě usnadnit stávající toky, musí o tom jednat mimo obchodní kontext a dát přednost kontextu, který zajišťuje plná práva a ochranu všem přistěhovalcům – s doklady nebo bez dokladů - a který vyhrazuje právo zákonodárcům, aby upravili roční počet udělení víz v souladu s měnícími se ekonomickými podmínkami. Obchodní závazky, které řeší přeshraniční pohyb lidí a zboží jako v zásadě ekvivalentní, jsou nekonsistentní s mezinárodními normami, zajišťujícími liská práva a pracovní práva.
 
 

Dohoda, která sleduje tyto principy, by nakonec mohla být dohodou zaměřenou na lidi, kterou rodiny pracujících, sužované nedostatkem pracovních míst, stagnujícími mzdami, porušenými sliby a špatnými smlouvami hledají. Naopak dohoda, která reprodukuje minulé politiky privilegující podniky, opět selže a nepomůže zaměstnancům a komunitám a setká se zcela jistě s ještě větší opozicí.



[1] http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/transatlanticka-dohoda-o-obchodu-a-investicich-mezi-eu-a-usa-ttip-41079.html#!&chapter=1
[2] http://ec.europa.eu/trade/policy/in-focus/ttip/questions-and-answers/index_cs.htm
[3] Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví v rámci Světové obchodní organizace
Přílohy:
  • Zdroj: Odbory.info