Podle definice Mezinárodní organizace práce je důstojnou prací míněna ta, která zajišťuje, že každá žena a muž může dostat produktivní práci v podmínkách svobody, spravedlnosti, jistoty a důstojnosti. Aby toho bylo dosaženo, je třeba propojit řadu prvků: možnost vykonávat produktivní práci, která je odpovídajícím způsobem ohodnocena; pracovní jistotu a sociální ochranu zaměstnanců a jejich rodin; zlepšení vyhlídek v osobním rozvoji a sociální integraci; svobodu vyjádřit se k problémům, organizovat se a účastnit se na rozhodováních, která ovlivňují život zaměstnanců; rovnost příležitostí a rovnost zacházení s muži a ženami. Logicky sem patří i vedení sociálního dialogu jako nástroje, který realizaci důstojné práce zajišťuje.

• spravedlivé příjmy zajišťující důstojný život;
• rovnost zacházení a šancí pro všechny;
• dobré pracovní podmínky;
• zdraví a bezpečnost při práci;
• přístup ke smysluplné a produktivní práci;
• perspektivu v osobním rozvoji.

• právo na svobodné zakládání odborů;
• právo na svobodu slova;
• právo žen a mužů, aby se účastnili rozhodování, která se jich týkají;
• právo na kolektivní vyjednávání;
• právo nebýt obětí diskriminace;
• právo nebýt obětí nucené práce;
• právo na respektování mezinárodně uznaných zaměstnaneckých a odborových práv a možnost odvolání se v případech jejich porušování;
• existence právního státu a řádného pracovního zákonodárství.

• důležitost vazby mezi produktivní prací a zabezpečením těch, kteří jsou z různých důvodů bez zaměstnání;
• ochrana při ztrátě nebo snížení příjmů z důvodů nezaměstnanosti, nemoci, mateřství, otcovství, stáří nebo v obtížných životních situacích;
• role spravedlivé a soudržné společnosti.

• že zaměstnanci a zaměstnavatelé mají právo a prostředky na to, aby byli zastupováni prostřednictvím svých organizací;
• že nejlepší a nejtrvalejší řešení jsou dosažena prostřednictvím spolupráce, která je jádrem sociální stability, udržitelného růstu a rozvoje;
• že existují nástroje a způsoby, s jejichž pomocí mohou být projedávány a řešeny konflikty.