HISTORIE: První máj 1923

  • Zveřejněno: 02.05.2023
Před sto lety se slavil První máj již počtvrté v samostatném státě. Oslava ovšem neprobíhala zrovna v nejlepší atmosféře. Národní hospodářství bylo postiženo krizí. Zaměstnancům poklesly výrazně mzdy (až o 30 %) a sliby, že se úměrně tomu sníží i ceny potravin a životních potřeb, se neukázaly jako reálné. Výzvy k uskromňování kontrastovaly s mimořádnými zisky některých podniků i zprávami o nezodpovědném, rozmařilém hospodaření několika bank.

HISTORIE: Rozbití německých odborů nacisty 2. května 1933

  • Zveřejněno: 02.05.2023

Po převzetí moci nacisty 31. ledna 1933 vedení Svobodných (tj. sociálně demokratických) odborů nový režim zjevně podcenilo. Nepředpokládalo, že by vydržel dlouho, déle než předchozí vlády. Za svůj hlavní cíl považovalo zachování svých organizací a legálního zastoupení zaměstnanců. Sociálně demokratické odbory byly také oslabené velkou nezaměstnaností (postihující až polovinu členské základy) a celé odborové hnutí navíc rozdělovaly spory mezi sociálními demokraty a komunisty. Proto vedení Svobodných odborů vybízelo ke klidu a doufalo, že nový režimem nějak přečká.

HISTORIE: Česká obec dělnická – 27. dubna 1902 vznikla druhá odborová centrála na našem území

  • Zveřejněno: 28.04.2021

V českých zemích a vlastně v celé střední Evropě vznikalo odborové hnutí v úzké souvislosti s vývojem sociální demokracie. Její zásadu mezinárodní solidarity a představu přetvoření společnosti na základě zespolečenštění výroby však nepřijala značná část českého dělnictva, která se několikrát pokusila o založení národní dělnické strany. Ta se za pomoci českých měšťanských politiků zformovala v roce 1897 pod názvem strana národně sociální. Tato strana sdružovala dělníky a další zaměstnance, částečně i malé živnostníky a inteligenci, zvláště učitele, v odporu vůči „nenárodní“ sociální demokracii a zpochybňovala svými nacionalistickými a antimilitaristickými projevy i základy rakouského státu.

HISTORIE: Koaliční zákon vyhlášený 7. dubna 1870. Počátek odborů

  • Zveřejněno: 08.04.2021

Stávky byly vždy považovány za nejdůležitější zbraň, kterou mohli dělníci disponovat. Organizování stávek bylo u nás ale dlouho ilegální.  Rakouské právo totiž nedovolovalo koalice, tedy úmluvy, jejichž cílem bylo vynutit odepřením práce vyšší mzdy nebo jiné lepší pracovní podmínky. Živnostenský řád, který v Rakousku platil od roku 1860, vyhlašoval vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem za předmět svobodné dohody.  Tato svoboda neměla ale pro jednotlivého dělníka praktickou cenu. Dělník vystupoval sice jako svobodný, při uzavírání smlouvy právně rovný a rovněž nebyl právně nucen pracovní smlouvu uzavřít a přistoupit na podmínky, které vyhovovaly podnikateli. Skutečnost, že byl nemajetný (v podstatě v tom smyslu, že žil ze dne na den) a bez pracovních prostředků, mu nedávala jinou možnost než vstoupit do zaměstnání bez prodlev a na základě podmínek které určoval zaměstnavatel.

HISTORIE: Počátek obrodného procesu v roce 1968 a odbory

  • Zveřejněno: 19.03.2021

Šedesátá léta 20. století se často označují za „zlatá“.  Přes všechny potíže si mohli lidé myslet, že poměry se zlepšují, že do toho, co se děje, mohou mluvit a že se jim občas podaří také něco prosadit. Tento vývoj vyvrcholil v roce 1968 a po pár měsících skončil. Kdo to ale zažil, nezapomněl.

Před sto lety: Uzákonění osmihodinové pracovní doby v prosinci 1918

  • Zveřejněno: 20.12.2018

Počátky samostatného Československa poznamenaly nejen velké národnostními rozpory a prudké spory o jeho hranice, ale také tíživé sociální problémy. Zemí prošla pandemie španělské chřipky, která decimovala obyvatelstvo zeslabené podvýživou a předchozími nemocemi, hospodářské potíže zasáhly všechny závody, plnící do té doby válečné zakázky. Vojáci, kteří se vraceli z fronty, nemohli proto nalézt zaměstnání, což bylo mimo jiné způsobeno i tím, že na jejich původních místech často pracovaly ženy, které je musely během války nahradit. Jen na počátku roku 1919 bylo evidováno 250000 nezaměstnaných. Ceny vzrostly závratnou rychlostí, což se ovšem vůbec nedalo říci o mzdách. Odhadovalo se, že reálná mzda poklesla na 37% úrovně roku 1913.