Debaty se zúčastnili Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. (VŠE), JUDr. Vít Samek (ČMKOS) a Doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D. (CERGE-EI) za moderace Daniely Písařovicové (ČT24).
„Podle závěrů analýzy genderových aspektů penzijní reformy, kterou pro Otevřenou společnost, o.p.s. zpracovala Ilona Švihlíková, dopady penzijní reformy zapříčiní další snižování porodnosti a prohloubení chudoby žen v penzi. Penzijní reforma, důvodem jejíhož vzniku bylo především reagovat na stárnutí české populace, tak demografické stárnutí může ještě umocnit. Je tomu tak i proto, že nepracuje s žádnou analýzou dopadů na ženy. Autoři reformy tak do jejího návrhu nezapracovali dopady na 51 % české společnosti.
Švihlíková ve své analýze ukazuje, že fondový pilíř penzijní reformy je velmi rizikový. Ohrožuje stabilitu veřejných financí. Výnosy z něj jsou přitom nejisté. Fondový pilíř zároveň není schopen zohlednit specifika pracovních drah žen. Významným rizikem pro ženy je nezapočtení přerušení pracovní dráhy z důvodu rodičovství, jelikož fondová forma spoření nenabízí započtení náhradní doby plnění, jako to činí forma průběžná. „Pokud by ženy měly reagovat na současné nastavení penzijní reformy, musely by odmítnout mít děti,“ říká Ilona Švihlíková, a dodává: „výchova dětí a péče o ně přitom ženy natolik poškodí, že budou svůj život dožívat v chudobě.“ Znamená to tedy, že skutečnost, že se ženám při fondovém spoření nebudou započítávat roky strávené na mateřské či rodičovské dovolené se dále odrazí na výši jejich důchodu. Důchody žen jsou přitom již v současnosti znatelně nižší než důchody mužů. Ve skupině s nejnižším důchodem 8 000 Kč měsíčně je již dnes 85 % žen, zatímco mezi důchodci s penzí nad 10 000 Kč převažují ze 70 % muži. Penzijní reforma svojí neschopností začlenit specifické charakteristiky pracovních drah žen demografický vývoj ještě zhorší. „Dopady takto koncipované reformy tak neřeší situaci, na kterou měla reforma ambici reagovat a současnou nerovnost mezi ženami a muži ve výši důchodů ještě prohloubí. Důvod je jasný, autoři důchodové reformy nebyli schopní připravit analýzu jejích dopadů na většinovou populaci,“ říká Zuzana Hlucháňová z Otevřené společnosti.
Postavení žen a jejich odlišné životní dráhy vláda přehlíží dlouhodobě. Již nyní patří Česká republika mezi evropskými zeměmi k těm s nejnižší zaměstnaností žen s malými dětmi. K tomu přispívá i nedostatečná dostupnost zařízení péče o děti, která je výsledkem chatrné rodinné politiky vlády. Zaměstnanost žen a tudíž jejich situace na trhu práce, má přitom přímý vliv jak na porodnost, tak na jejich postavení v penzi. „Příklad penzijní reformy je jen jeden z mnoha, ve kterém se potvrzuje, že přehlížet potřeby žen se české společnosti nevyplácí jako celku,“ uzavírá Czeslaw Walek z Otevřené společnosti.“