• Zveřejněno: 15.08.2013

Pracovnělékařské služby jsou zákonem definovány jako zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Uvedená definice zohledňuje Úmluvu o závodních zdravotních službách č. 161 i předpisy Evropské unie.
 
Zákon, který je již i v části upravující pracovnělékařské služby dotčen novelou (zákon č. 47/2013 Sb.), zejména:
  • určuje poskytovatele oprávněného poskytovat pracovnělékařské služby, kterým je poskytovatel oprávněný poskytovat zdravotní služby v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovní lékařství;
  • určuje způsob zajištění pracovnělékařských služeb, a to:
    • na základě písemné smlouvy mezi poskytovatelem a zaměstnavatelem nebo
    • odborně způsobilými zaměstnanci, pokud je zaměstnavatel též poskytovatelem zdravotních služeb v uvedených oborech; v daném případě zaměstnavateli zákon stanoví povinnost zajistit odbornou nezávislost odborných zaměstnanců poskytujících pracovnělékařské služby;
  • umožňuje zaměstnavateli zajistit pracovnělékařské prohlídky u registrujícího poskytovatele zaměstnanců, pokud tito vykonávají práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy; ostatní pracovnělékařské služby pak zaměstnavatel zajišťuje na základě písemné smlouvy s oprávněným poskytovatelem;
  • zaměstnavateli:
    • stanoví zejména povinnost postupovat podle závěrů lékařských posudků nebo při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce ho vybavit žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, dále pak povinnost pracovnělékařské služby uhradit, avšak s výjimkou posuzování nemocí z povolání, a sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce, upravených v zákoně o ochraně veřejného zdraví,
    • dává oprávnění vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, nebo vyžádat si stanovisko od příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nebo SÚJB, pokud nesouhlasí s požadavkem poskytovatele na zajištění měření, popřípadě expertizy - dotčené orgány stanovisko písemně sdělí do 15 dnů od obdržení žádosti;
  • zaměstnanci stanoví mimo jiné povinnost podrobit se pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu nebo u lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí, pokud pracovnělékařské služby poskytuje zaměstnavatel-poskytovatel, popřípadě pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti u registrujícího poskytovatele, nebo podrobit se zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu, přičemž poskytovatele dalších zdravotních služeb určí poskytovatel pracovnělékařských služeb, nebo sdělit jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče;
  • poskytovateli pracovnělékařských služeb:
    • stanoví mimo jiné povinnost vykonávat pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci, neprodleně oznamovat zaměstnavateli zjištění závažných nebo opakujících se skutečností negativně ovlivňujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, podat podnět kontrolním orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanovené jinými právními předpisy, nebo vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele,
    • dává oprávnění požadovat po zaměstnavateli zajištění měření, popřípadě expertizy, a to za účelem analýzy pracovních podmínek, pracovního prostředí a odezvy organismu zaměstnanců,
    • upravuje problematiku posuzování zdravotní způsobilosti u osob ucházejících se o zaměstnání, a to včetně souvisejících práv a povinností a úhrady.
 
Ze stručného přehledu je zřejmé, že zákon upravuje základní právní rámec nezbytný pro zajištění a poskytování pracovnělékařských služeb a bližší úprava, zejména co do obsahu a rozsahu, pak náleží prováděcímu předpisu. I když nová právní úprava věcně navazuje na dosavadní vývoj a praxi v dané oblasti, předpokládal zákonodárce, že zřetelné právní vymezení pracovnělékařských služeb, ve zmocňovacích ustanoveních inzerované změny v jejich rozsahu a organizaci a změny v úhradě si vyžádají delší čas. Jako dostačující byla podle § 98 zákona stanovena doba jednoho roku, o kterou byla odložena účinnost zákona v části týkající se pracovnělékařských služeb, která tedy nastala dne 1. 4. 2013.
Realita života však ukázala, že zákonem stanovená doba dostačující není, neboť prováděcí právní předpis nabyl účinnosti až dne 3. 4. 2013. V současnosti nelze jinak než předpokládat, že příslušné kontrolní orgány v rámci své kontrolní činnosti zohlední uvedené objektivní důvody, pro které nejsou pracovnělékařské služby uvedeny do souladu se zákonem v původně předpokládaném čase.
 
Vyhláška č. 79/2013 Sb.
Tolik očekávaným prováděcím předpisem je vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, [vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „vyhláška“)].
Vedle toho, že vyhláška doplňuje rámec stanovený zákonem, zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v souladu se závazky vyplývajícími z členství v mezinárodních organizacích organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb a posuzování zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci nebo službě (dále jen „práce“).
 
Obsah pracovnělékařských služeb vyhláška člení do třech tématických okruhů, a to hodnocení zdravotního stavu, poradenství a dohlídka. U jednotlivých okruhů je uveden výčet činností, které na straně jedné představují úkoly poskytovatele, na straně druhé zaměstnavatel tak získává konkrétní představu o náplni pracovnělékařských služeb.
 
Rizikové faktory pro potřeby pracovnělékařských služeb jsou vyhláškou definovány jako:
  • rizikové faktory pracovních podmínek podle zákona upravujícího zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb.); jsou uvedeny v příloze č. 2 části I, a 
  • rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce, zkráceně riziko ohrožení zdraví, jejichž výslovný výčet je uveden v příloze č. 2 části II; výčet zohledňuje rizika dosud upravená směrnicí č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, zrušenou vyhláškou, která doplňuje o rizika, která se objevila v souvislosti s vývojem technologií a novými poznatky.
 
Pokud se týká organizace pracovnělékařských služeb, pak vyhláška v souladu s realitou praxe konstatuje, že zaměstnavatel může pracovnělékařské služby zajišťovat více poskytovateli. Nelze ale zapomenout na to, že zákon stanoví všem poskytovatelům pracovnělékařských služeb povinnost provádět pravidelný dohled na pracovištích a tedy poskytovat pracovnělékařské služby jako komplexní službu. Právní úprava nepředpokládá, že pracovnělékařské služby budou mezi poskytovateli členěny tak, že jeden bude hodnotit zdravotní stav zaměstnanců a jiný bude provádět dohled na pracovišti a hodnotit pracovní podmínky, ke kterým jsou zaměstnanci posuzováni. Takovouto praxi zákon připouští pouze v případě, kdy pracovnělékařské prohlídky na základě určení a žádosti zaměstnavatele provádí registrující poskytovatel - v daném případě to umožňuje minimální zdravotní náročnost výkonu práce a pracovních podmínek, kdy se škoda na zdraví nepředpokládá.
 
Rozsah pracovnělékařských služeb
Rozsah pracovnělékařských služeb vyhláška stanoví s ohledem na náročnost vykonávaných prací podle jejich zařazení do kategorií podle zákona o ochraně veřejného zdraví a podle obsahu vykonávaných činností. Potřebný rozsah na jeden rok se stanoví podle přílohy č. 1 vyhlášky, a to jako doba potřebná k provádění dohlídky a poradenství a dále pak jako doba potřebná k provedení pracovnělékařské prohlídky.
 
Pokud se týká dohlídky, pak vyhláška předpokládá, že pravidelný dohled bude prováděn nejméně jedenkrát za kalendářní rok a v případě výkonu prací zařazených do kategorie prvé nejméně jedenkrát za dva roky. Minimální čas potřebný k provádění dohlídky a poradenství za jeden rok se vypočte tak, že počet pracovních míst se shodnou náročností práce se vynásobí časem stanoveným vyhláškou k odpovídající náročnosti práce a časy vypočtené pro nízkou, střední a vysokou náročnost práce se sečtou. Minimální čas lze pak v případě reálné potřeby zvýšit, např. dle dislokace pracovišť, zajišťování prací zdravotně znevýhodněnými osobami, zajišťování praxe studentů apod. Současně je nutné mít na zřeteli, že vyhláškou je stanovena nejkratší potřebná doba, ta odpovídá času potřebnému k zajištění dohlídky a poradenství pro 10 pracovních míst; i když vyhláška tak nestanoví, je nutné dovodit, že minimální čas by měl odpovídat průměrné náročnosti vykonávaných prací.
 
Minimální čas stanovený k provedení jednotlivých druhů pracovnělékařských prohlídek opět zohledňuje časovou náročnost prohlídky ve vztahu k náročnosti práce, ke které je zdravotní způsobilost posuzována. Je nutné si uvědomit, že uvedené časy zohledňují nejenom vlastní lékařské vyšetření, ale též posudkovou rozvahu a administrativní práce související s vedením zdravotnické dokumentace, vyžádáním dalších odborných vyšetření, vydáním lékařského posudku a procesem stanoveným zákonem pro vydávání lékařských posudků. Další čas potřebný pro zjištění zdravotního stavu souvisí s požadavky na další odborná vyšetření.
 
Nově stanoví zákon povinnost vést vedle zdravotnické dokumentace další dokumentaci o pracovnělékařských službách. I rozsah této dokumentace blíže specifikuje vyhláška. Jedná se nejenom o závěry analýz a měření faktorů pracovních podmínek a kopie dalších dokumentů souvisejících s ochranou zdraví a bezpečností práce, dokumentace dosud předpokládaná zákonem o ochraně veřejného zdraví, ale nově jsou požadovány i záznamy o provedeném poradenství a dohlídce, jejichž obsah stanoví vyhláška. Záznamy jsou na straně jedné dokladem o činnosti poskytovatele při poskytování pracovnělékařských služeb, na straně druhé by měly zaměstnavateli přinášet konkrétní informace o vývoji pracovních podmínek na pracovištích. Jsou též dokladem o tom, že zaměstnavatel byl se závěrem zjištění seznámen a byla mu v případě potřeby navržena opatření k nápravě negativního zjištění.
 
Pracovnělékařské prohlídky
V souladu se zákonem a odborně správným postupem rozpracovává vyhláška i postup při zjišťování zdravotního stavu pro potřeby posouzení zdravotní způsobilosti k práci.
Každá pracovnělékařská prohlídka začíná u lékaře, ke kterému zaměstnance zaměstnavatel s písemnou žádostí odeslal (dále jen „posuzující lékař“), a to jako základní vyšetření, jehož obsah stanoví vyhláška. K dalším odborným vyšetřením zaměstnance odesílá posuzující lékař po zjištění zdravotního stavu vlastním vyšetřením. Odborná vyšetření jsou vyžadována, pokud tak stanoví jiný právní předpis nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví v případě rizikové práce, nebo je odborné vyšetření požadováno podle přílohy č. 2 této vyhlášky, nebo ho podle kvality zjištěného zdravotního stavu, popř. aktuálních pracovních podmínek vyžaduje posuzující lékař. Při odeslání k odbornému vyšetření u poskytovatele určeného posuzujícím lékařem je zaměstnanec vždy vybaven příslušnou zdravotnickou dokumentací (žádost o provedení vyšetření podle vyhlášky č. 98/2012 Sb., doplněná o požadavky vyhlášky). Doba stanovená zákonem pro vydání lékařského posudku (10 pracovních dnů) se prodlužuje o dobu potřebnou k provedení odborných vyšetření, resp. do doby než posuzující lékař obdrží výsledek posledního vyžádaného odborného vyšetření, popř. výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele.
           
Vyhláška dále definuje jednotlivé pracovnělékařské prohlídky, které současně člení na ty, které jsou prováděny za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci (vstupní, periodická a mimořádná) a ty které jsou prováděny za účelem zjištění zdravotního stavu pro potřeby prevence nebo pro související sociálněprávní dopady, zejména hodnocení škody na zdraví (výstupní a následná).
Je kladen důraz na to, že zdravotní způsobilost se vždy posuzuje a tedy i lékařský posudek vydává ke všem rizikovým faktorům, které jsou součástí výkonu práce.
 
Vstupní prohlídky
V případě vstupní prohlídky nelze pominout to, že se vykonává nejen před uzavřením pracovněprávního nebo obdobného vztahu (viz § 59 zákona), ale též vždy pokud do pracovních podmínek přibývá další dříve nezohledněný rizikový faktor, a to i tehdy, kdy se další údaje uváděné v lékařském posudku nemění; v případě změny druhu práce, uváděného jako povinný údaj v lékařském posudku, se vstupní prohlídka provádí stejně jako dosud.
 
Periodické prohlídky
Nově jsou stanoveny lhůty periodických prohlídek, a to v případě prací zařazených do kategorie:
  • první jednou za 6 let a u osob starších 50 let jednou za 4 roky, 
  • druhé jednou za 5 roky a u osob straších 50 let jednou za 3 roky,
  • třetí jednou za 2 roky,
  • čtvrté jednou za rok.
 
Dále pak vyhláška stanoví lhůty periodických prohlídek při výkonu prací, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, a to jednou za 4 roky a u osob starších 50 let jednou za 2 roky.
Nově vyhláška výslovně upravuje, že kratší lhůta prohlídky se poprvé u osob starších 50 let stanoví v návaznosti na prohlídku provedenou podle lhůty stanovené před dovršením věku 50 let.
 
Uvedenými lhůtami nejsou dotčeny lhůty stanovené jinými právními předpisy, rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví v případě výkonu rizikových prací nebo lhůty stanovené v příloze č. 2.
Periodické prohlídky se provádějí i v případě řetězení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud dojde k naplnění lhůty; nelze však pominout, že obdobný přístup vyžaduje ochrana zdraví i pokud dochází k řetězení pracovního poměru na dobu určitou.
 
V případě, kdy práce obsahuje více činností, které podléhají odlišným lhůtám periodických prohlídek, je účelné s ohledem na rozdílný obsah periodických prohlídek (a tím i cenu prohlídky) v žádosti uvést, kterého rizikového faktoru se periodická prohlídka týká. Obsah prohlídky se pak stanoví podle dotčeného faktoru, přičemž u dalších rizikových faktorů s delší lhůtou periodicity se vydáním lékařského posudku potvrzuje další trvání dříve zjištěné zdravotní způsobilosti, pokud toto není po zjištění zdravotního stavu vyloučeno. Pokud je však vyšetřením zdravotního stavu zjištěna taková změna, která zpochybňuje zdravotní způsobilost, je nutné obsah prohlídky rozšířit tak, aby byla nově posouzena zdravotní způsobilost pro všechny činnosti, které jsou součástí práce, k níž je posouzení prováděno. V návaznosti na uvedené nejsou tedy dány důvody pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci (jako celku) ve lhůtě kratší jak jeden rok (ten vyžaduje např. práce pod vlivem rizikového faktoru pracovních podmínek s mírou kategorie čtvrté, noční práce – riziko ohrožení zdraví).
 
Mimořádné prohlídky
V případě mimořádných prohlídek vyhláška stanoví výčet situací, kdy se tyto prohlídky provádějí, tedy kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnance na mimořádnou prohlídku vyslat. Vedle dosud obvyklých situací se mimořádná prohlídka nově stanoví zejména při přerušení práce:
  • z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce zařazené do kategorie první a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví, pokud jiný předpis nestanoví jinak (např. vyhláška č. 101/1995 Sb.), nebo 
  • z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců (např. mateřská nebo rodičovská dovolená).
Současně se ve vztahu k jednotlivým situacím upravuje i rozsah mimořádné prohlídky a její vztah k dříve stanovené lhůtě periodické prohlídky.
 
Výstupní prohlídky
Nově jsou vymezeny případy, kdy se provádí výstupní prohlídka s tím, že se tato provádí na základě žádosti zaměstnance nebo pokud tak stanoví jiný zákon. Dané vymezení s sebou přináší řadu nejasností a v kontextu s ním se celé ustanovení jeví zmatečným. Zmatečným se jeví i ve vztahu k zákonu, podle kterého zaměstnance vybaveného žádostí na pracovnělékařské prohlídky odesílá zaměstnavatel, přičemž výslovnou povinnost vyslat zaměstnance na základě jeho žádosti o pracovnělékařskou prohlídku zákon stanoví pouze pro případy mimořádné prohlídky. Bez žádosti a tedy bez informací, které žádost obsahuje a podle které posuzující lékař stanoví obsah výstupní prohlídky, nelze zajistit, aby tato prohlídka splnila účel, pro který je prováděna – hodnocení změn zdravotního stavu ve vztahu k pracovním podmínkám. Rovněž nelze přehlédnout ani to, že řádné zjištění zdravotního stavu při výstupní prohlídce dává zaměstnavateli jistotu k objektivnímu hodnocení v případě ev. uplatněného nároku na odškodnění škody na zdraví vzniklé v souvislosti s výkonem práce; naopak pro zaměstnance přináší zjištění zdravotního stavu při výstupní prohlídce spíše nevýhody.
 
Rizikové faktory
V příloze č. 2 vyhlášky je pro potřeby pracovnělékařských prohlídek u jednotlivých rizikových faktorů uveden:
  • rámcový výčet nemocí, vad a stavů, které vylučují zdravotní způsobilost k práci a nemocí, vad a stavů, při jejichž zjištění je závěr o zdravotní způsobilosti k práci podmíněn závěrem příslušného odborného vyšetření
  • minimální obsah vstupní, periodické a výstupní prohlídky,
  • lhůta periodické prohlídky, pokud je odlišná od lhůty uvedené v paragrafové části vyhlášky, a
  • bližší informace ke stanovení následné prohlídky, pokud je důvodná.
Vyhláška stanoví, že příloha č. 2 je v uvedeném rozsahu závazná při posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu rizikové práce a práce s rizikem ohrožení zdraví, v ostatních případech se k jejímu obsahu přihlíží.
 
Náležitosti lékařského posudku
V neposlední řadě vyhláška stanoví i údaje, které musí vedle údajů stanovených jinými právními předpisy obsahovat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci. Jedná se o údaje o pracovním zařazení, druhu práce, režimu práce a údaje o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek. Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci musí v souhrnu obsahovat vedle údajů požadovaných vyhláškou údaje požadované zákonem (výslovná úprava posudkového závěru a poučení), vyhláškou o zdravotnické dokumentaci (vyhláška č. 98/2012 Sb.) a dále pak ještě údaje požadované jinými právními předpisy v případě výkonu činností, u kterých je takový požadavek stanoven (např. vyhláška č. 277/2004 Sb., v platném znění nebo vyhláška č. 393/2006 Sb., v platném znění). Při vydávání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci a nakládání s ním je pak nutné, obdobně jako v případě dalších lékařských posudků, postupovat v souladu se zákonem.
 
Závěr
Lze jen vyslovit přání, aby nová vyhláška vyřešila problémy dosavadní praxe a nepřinesla problémy nové.
Článek převzat z Měsíčníku Bezpečnost a hygiena práce.
cmkos_import