Evropská směrnice 2023/970 má posílit uplatňování zásady stejné odměny žen a mužů za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Reaguje mimo jiné na situace, kdy zaměstnanci nemají dostatek informací o pravidlech, podle kterých se jejich odměna stanovuje, a jen obtížně proto mohou odhalit případné neodůvodněné rozdíly v odměňování.
Česká republika měla směrnici převést do svého práva do 7. června 2026. Transpozice však nebyla v této lhůtě dokončena. Ministerstvo práce a sociálních věcí při její přípravě prosazovalo minimalistický přístup, jehož cílem bylo mimo jiné omezit novou administrativní zátěž zaměstnavatelů.
Příležitost, kterou podle ČMKOS Česko nevyužilo
ČMKOS tento přístup dlouhodobě kritizuje. Podle odborů potřebuje Česká republika účinná pravidla, která zaměstnancům umožní případné nerovnosti v odměňování skutečně odhalovat a napravovat.
Jedním z diskutovaných bodů je způsob informování uchazečů o nabízené odměně. Evropská směrnice vyžaduje, aby uchazeč dostal informaci o počáteční mzdě nebo jejím rozpětí včas tak, aby mohl o odměně informovaně jednat. ČMKOS prosazuje, aby byla tato informace povinně uvedena už v pracovním inzerátu.
ČMKOS v legislativní debatě prosazuje také důsledné vykazování rozdílů v odměňování a účinné nástroje pro vymáhání práva na rovné odměňování.
Přesto přijdou důležité změny
Ani omezenější způsob české transpozice však neznamená, že se na pracovištích nic nezmění. Principy evropské směrnice vyžadují, aby zaměstnavatelé používali při stanovování odměny objektivní a genderově neutrální kritéria. Při posuzování stejné práce nebo práce stejné hodnoty se mají zohledňovat faktory, jako jsou dovednosti, úsilí, odpovědnost a pracovní podmínky.
Významnou součástí nové úpravy jsou také zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů u větších zaměstnavatelů. Evropská směrnice počítá s postupným zaváděním této povinnosti podle počtu zaměstnanců.
Pokud vykazování u některé kategorie pracovníků odhalí rozdíl v průměrné úrovni odměňování žen a mužů nejméně pět procent, který zaměstnavatel nedokáže odůvodnit objektivními a genderově neutrálními kritérii a nenapraví jej ve stanovené lhůtě, může následovat společné posouzení odměňování. Do něj vstupují také zástupci zaměstnanců. Odborové organizace proto budou potřebovat znalosti a praktické nástroje pro práci s mzdovými daty a systémy odměňování.
Zaměstnavatelé se podle evropských pravidel rovněž nesmějí uchazečů ptát na jejich předchozí odměnu. Zaměstnanci získávají právo požadovat informace o své individuální úrovni odměňování a o průměrných úrovních odměňování žen a mužů u pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Konkrétní mzdy jednotlivých kolegů tím nejsou automaticky zpřístupněny. Smyslem je umožnit zaměstnancům pracovat se souhrnnými údaji za srovnatelné skupiny pracovníků a posoudit, zda případné rozdíly vycházejí z objektivních důvodů.
Právě nastavování transparentních systémů a určování práce stejné hodnoty otevírá důležitý prostor také pro sociální dialog na pracovištích.
Odbory znají skutečné podmínky na pracovištích
Přípravě odborových organizací na nové podmínky se věnovalo pracovní jednání místopředsedy ČMKOS Lukáše Němce s ředitelem úseku Odměňování a HR společnosti TREXIMA Josefem Chovancem.
TREXIMA se dlouhodobě zabývá mzdovými systémy, analýzami trhu práce a problematikou odměňování. V minulosti pro Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovávala také Informační systém o průměrném výdělku.
„Odbory znají pracovní prostředí, skutečnou náročnost jednotlivých pracovních pozic i podmínky, za kterých zaměstnanci svou práci vykonávají. Jsou připraveny spolupracovat se zaměstnavateli při nastavování pravidel, která zajistí, že v odměňování bude panovat přehlednost a pořádek,“ uvedl místopředseda ČMKOS Lukáš Němec.
Formální název pracovní pozice nemusí sám o sobě přesně vystihovat její odpovědnost, psychickou či fyzickou náročnost, požadované znalosti nebo skutečné pracovní podmínky. Zástupci zaměstnanců proto mohou do debaty o systémech odměňování přinášet praktickou znalost konkrétních pracovišť. Pro kvalitní sociální dialog je současně důležité rozumět principům, datům a postupům, ze kterých při nastavování systémů odměňování vycházejí zaměstnavatelé.
„Dobře nastavený systém odměňování musí reflektovat principy interní rovnováhy, tržní konkurenceschopnosti, firemní výkonnosti a motivace zaměstnanců. A být přitom v souladu s legislativou, srozumitelný, opřený o objektivní kritéria a schopný vysvětlit případné rozdíly a postupy v odměňování. Spolupráce se sociálními partnery skrze vzdělávání může významně přispět k efektivnímu dialogu a vzájemnému porozumění v oblasti zavádění transparentního a rovného odměňování,“ uvedl Josef Chovanec, ředitel úseku Odměňování a HR společnosti TREXIMA.
ČMKOS připraví podzimní semináře
ČMKOS ve spolupráci se společností TREXIMA připravuje na podzim 2026 sérii vzdělávacích seminářů věnovaných odměňování. Odborové organizace na nich získají informace o nové legislativě, principech transparentního a rovného odměňování, existujících analytických nástrojích i praktických postupech při nastavování a posuzování systémů odměňování.
Smyslem vzdělávání je nabídnout zástupcům odborových organizací nejen teoretické znalosti, ale také praktický pohled na problematiku odměňování včetně perspektivy zaměstnavatelů. Cílem je připravit odboráře tak, aby dokázali posuzovat nastavená pravidla, kvalifikovaně jednat se zaměstnavateli a účinně hájit zaměstnance v případech neodůvodněných rozdílů.
ČMKOS bude dál prosazovat posílení české právní úpravy transparentního a rovného odměňování. Současně chce odborovým organizacím poskytnout znalosti a nástroje, díky kterým budou připraveny na nové podmínky a dokážou o systémech odměňování se zaměstnavateli vést odborný a věcný sociální dialog.