Spor o vládní návrh platformového zákona a redefinici závislé práce přerostl v ostrou veřejnou přestřelku mezi Českomoravskou konfederací odborových svazů a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.
Prouza ve svém facebookovém statusu označil odpor odborů proti návrhu redefinice závislé práce v zákoníku práce za „odborářský džihád“. Odboráře obvinil, že jim „ujel vlak“, nerozumějí modernímu pracovnímu trhu a chtějí zvyšovat počet zaměstnanců pouze kvůli členským příspěvkům. Současně vyzval předsedu ČMKOS Josefa Středulu, aby nechal lidi „pracovat tak, jak chtějí“.
„Pan Prouza označuje obranu zaměstnaneckých práv za džihád a vytváří obraz odborů jako nepřítele svobody, moderního pracovního trhu a podnikání. Takový slovník staví zaměstnance a podnikatele do dvou nepřátelských táborů a rozdmýchává třídní válku. Přitom švarcsystém poškozuje obě skupiny. Zaměstnance připravuje o práva a poctivé podnikatele vystavuje konkurenci firem, které snižují náklady obcházením zákona,“ reagoval na facebookové stránce centrály předseda ČMKOS Josef Středula.
Prouzova historická paralela se obrátila proti němu
Největší pozornost vyvolal Prouzův odkaz na 19. století. Podle předsedy SOCR odbory hájí pracovní trh, který patří právě do této doby. Středula upozornil, že si Prouza zvolil historickou paralelu, která ale mnohem přesněji vystihuje důsledky jím podporované změny. Středula Prouzův pokus o historický exkurs označil za blamáž.
„Právě 19. století bylo obdobím nejtvrdšího vykořisťování a často doslova otrockých pracovních podmínek. Lidé pracovali bez placené dovolené, nemocenské, omezení pracovní doby, ochrany zdraví a života, výpovědní doby i zabezpečení ve stáří. Moderní pracovní právo vzniklo proto, aby takové poměry překonalo. Pan Prouza teď podporuje návrh, který může zaměstnavatelům usnadnit přesouvání nákladů a rizik na pracovníky s živnostenským listem. Jeho představa modernizace se tak nápadně podobá právě století, kterým se pokusil zesměšnit odbory,“ vzkázal Prouzovi na Facebooku Josef Středula.
Placená dovolená, nemocenská, omezená pracovní doba, minimální mzda, bezpečnost práce, ochrana při výpovědi nebo odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy představují podle ČMKOS moderní výdobytky práva a boje za ekonomickou svobodu pracujících. Jejich získání bylo výsledkem stopadesátiletého úsilí zaměstnanců a odborového hnutí.
„Samotná reakce pana Prouzy ukazuje, ve kterém století se myšlenkově nachází. Za přežitek považuje ochranu zaměstnanců – tedy jeden z výdobytků moderní demokratické společnosti –, zatímco přenesení nákladů, odvodů a rizik na člověka s živnostenským listem vydává za pokrok. Odbory hájí práva, která přinesla demokracie. Platformový zákon je může pod falešnou vlajkou flexibility znovu oslabit. Pan Prouza se zaklíná 19. stoletím, ale právně chce Česko vrátit do doby nevolnictví,“ uvedl dále Středula.
Konkrétní argumenty v Prouzově statusu chybějí
Prouzův status neobsahuje odpověď na žádnou z konkrétních právních námitek proti návrhu, které ČMKOS přednesla. Předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu pouze prohlásil, že změna dveře ke švarcsystému neotevře. Nevysvětlil však, proč se kvůli regulaci platformové práce mění obecná definice závislé práce platná pro celý pracovní trh. Neuvedl ani konkrétní pojistku, která by zabránila nahrazování zaměstnanců falešnými živnostníky.
„Pokud pan Prouza zná ustanovení, které zabrání zaměstnavateli propustit člověka a nabídnout mu stejnou práci na IČO, rádi se s ním seznámíme. Ve svém statusu ho ovšem neuvedl. Napsal pouze, že se to nestane. Takové ujištění právní ani praktická rizika návrhu neodstraňuje,“ uvedl Josef Středula.
Obdobné výhrady přitom nevznášejí pouze odbory. Veřejný ochránce práv ve svých připomínkách uvedl, že návrh zužuje dosavadní definici závislé práce a tvrdě zasáhne celý pracovní trh, přestože evropská směrnice tak širokou změnu nepožaduje.
Flexibilita může fungovat i se zachováním práv
ČMKOS dlouhodobě podporuje větší dostupnost částečných úvazků, práci na dálku, pružnou pracovní dobu a další nástroje umožňující sladit práci s rodinným a osobním životem.
Vládní návrh ovšem zaměstnancům nepřináší nové právo zvolit si začátek směny, místo výkonu práce ani rozsah pracovního úvazku. Změna definice závislé práce může firmám usnadnit vydávat faktické zaměstnance za podnikatele a přenášet na ně náklady, odvody a podnikatelská rizika.
„Odbory nikomu nebrání skutečně podnikat. Hájíme také poctivé živnostníky a podnikatele, které švarcsystém poškozuje. Firma využívající falešná IČO získá nekalou nákladovou výhodu proti zaměstnavateli, který řádně zaměstnává lidi a platí za ně odvody. Volba mezi falešným IČO a ztrátou obživy neposkytuje člověku skutečnou svobodu,“ zdůraznil Středula.
Středula: Prouza dosahuje úrovně Červeného Hrádku
Předseda ČMKOS označil za politováníhodné, že Prouza zvolil osobní útok na sociálních sítích, aniž by své výhrady předložil odborům při přímém jednání nebo na oficiálních fórech sociálního dialogu.
„Mrzí mě, že se pan Prouza neúčastní debaty na fórech, která jsou k tomu určena, a že nás před zveřejněním svého statusu ani nekontaktoval s výzvou k diskusi. Mohl se zeptat na naše argumenty a mohl předložit vlastní. Místo toho napsal cosi o odborářském džihádu, 19. století a členských příspěvcích. Tohle je bohužel ukázka toho nejhoršího, co můžeme od představitele zaměstnavatelů slyšet,“ uvedl Středula.
Se svým vzkazem se obrátil také na firmy sdružené ve Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
„Členové SOCR, tedy podniky, které pana Prouzu a celý aparát svazu platí, by si měli položit jednoduchou otázku: Opravdu je tento slovník reprezentuje? Chtějí, aby jejich jménem předseda svazu označoval obranu dovolené, nemocenské a bezpečnosti práce za džihád? Řada členů SOCR jsou seriózní zaměstnavatelé, kteří své lidi řádně zaměstnávají a sociální dialog respektují. Prouzovo vystoupení poškozuje i je,“ řekl předseda ČMKOS.
Podle Středuly patří Prouzův slovník i způsob uvažování do zcela jiné historické éry.
„Vystoupení, které o svém autorovi bezděčně prozradí mnohem více, než měl původně v úmyslu, jsme v podobně koncentrované podobě slyšeli třeba z Červeného Hrádku. I tehdy se řečník pokoušel vysvětlit veřejnosti, že problém mají všichni ostatní. Výsledkem byl především historický dokument o myšlenkovém světě samotného autora,“ dodal Středula s odkazem na legendární projev Miloše Jakeše z roku 1989.
Prouza dostal pozvánku na odborové školení
Pro předsedu Svazu obchodu a cestovního ruchu má ČMKOS také konkrétní nabídku.
„Pro naše odboráře pravidelně pořádáme školení o historii práce a vývoji pracovního práva. Panu Prouzovi ze známosti rádi podržíme místo v první řadě. Dozví se, proč pracovní právo vzniklo, jaká práva si lidé museli vybojovat a jak skutečně vypadala práce v 19. století. A protože má takovou starost o naše financování, můžeme ho uklidnit: členský příspěvek po něm tentokrát chtít nebudeme,“ uzavřel Josef Středula.
ČMKOS zůstává připravena o návrhu jednat na tripartitě, v parlamentních výborech i v přímé veřejné debatě. Od Tomáše Prouzy očekává konkrétní odpověď na otázku, jaké ustanovení návrhu zabrání nahrazování zaměstnanců falešnými živnostníky.