
„Budoucí vláda České republiky ve svém programovém prohlášení jasně deklaruje zakotvení v NATO a zaujímá realistický přístup k Evropské unii. Věříme, že bude také vládou sociálního dialogu. Sociální smír není samozřejmost, ale výsledek poctivého a férového jednání a respektu. Za ČMKOS nabízíme partnerství v sociálním dialogu s jasnými prioritami pro zaměstnance i ekonomiku,“ říká předseda ČMKOS Josef Středula.
Sněm ČMKOS zaslal své stanovisko k návrhu Programového prohlášení budoucí vlády, všem třem politickým subjektům, které ji sestavují. Klíčovým požadavkem je návrat k řádnému sociálnímu dialogu a respektu k tripartitě. K dalším prioritám patří růst mezd a platů, regulace cen a energií, eliminování dopadů ETS2, daňová reforma, zastropování věku odchodu do důchodu, potírání nelegální práce nebo odpovědná digitalizace včetně jasných pravidel pro zavádění umělé inteligence na pracovištích.
Kolektivní smlouvy zvyšují reálné příjmy zaměstnanců
Zaměstnanci s kolektivní smlouvou si v mediánu vydělají ročně přibližně o 100 tisíc korun více než zaměstnanci, kteří pod kolektivní smlouvou nejsou (data za rok 2024). Měsíčně to v mediánu znamená 8 555 korun navíc. Průměrná mzda, která má oproti mediánu nižší vypovídací hodnotu, je tam, kde byla uzavřena kolektivní smlouva, vyšší o 7 220 korun měsíčně. V ročním souhrnu je to o 86 640 korun více.
„Směr, který dlouhodobě a konzistentně prosazujeme, je vyvést Česko z pasti levné práce a posílit růst mezd díky sociálnímu dialogu a silnému kolektivnímu vyjednávání,“ vysvětluje Jiří Vaňásek, místopředseda ČMKOS. „Právě kolektivní vyjednávání prokazatelně zlepšuje životní úroveň zaměstnanců – v mediánu o více než 100 tisíc korun ročně,“ upřesňuje, proč je dobré být v odborech, Jiří Vaňásek. „Budeme proto nadále pracovat na rozšiřování pokrytí kolektivními smlouvami, posílení role odborů na pracovištích a prosazovat bezpečné pracovní podmínky, rovné odměňování a férové zacházení se zaměstnanci,“ doplňuje Jiří Vaňásek.
Přes 10 tisíc nových členů
Ve sledovaném období od 1. července 2024 do 30. června 2025 přijaly členské svazy ČMKOS 10 834 nových členů. Zároveň vzniklo 93 nových základních organizací.
„Přes deset tisíc nových členů a téměř stovka nových základních organizací jsou jasným signálem, že se lidé chtějí opřít o zastoupení odbory ve svém zaměstnání. Navazujeme na naši dlouhodobou strategii – posilovat přítomnost odborů na pracovištích. Snažíme se rozšiřovat poradenské a vzdělávací služby a prokazovat, že odbory přinášejí lidem reálné hodnoty a jistoty,“ říká místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová.
Sněm ČMKOS dále projednal aktuální ekonomickou situaci včetně výhledu inflace pro roky 2026–2027, stav trhu práce a priority v legislativě.
„Trh práce naráží na strukturální nerovnováhy. Prosazujeme účinná pravidla pro agenturní a zahraniční zaměstnávání, posílení aktivní politiky zaměstnanosti a fungující systém celoživotního vzdělávání. Tím přispíváme k ochraně zaměstnanců i férové soutěži mezi zaměstnavateli,“ popisuje Jiří Vaňásek.
Sněm ČMKSO také zdůraznil nutnost solidarity a jednoty odborů. Vyzval k aktivnímu prosazování kolektivního vyjednávání a k dialogu s vládou i zaměstnavateli nad konkrétními opatřeními pro rok 2026.
„Očekáváme, že nová vláda bude partnerem, který chápe význam práce, její důstojnosti, spravedlivého odměňování a férového přístupu. Naše požadavky vycházejí z naší každodenní praxe, jsou realistické, sociálně odpovědné a v zájmu celé společnosti,“ uzavírá Josef Středula.
O Sněmu ČMKOS
V období mezi sjezdy je Sněm nejvyšším orgánem ČMKOS, který zasedá minimálně jednou ročně. Tvoří ho Rada ČMKOS a delegovaní zástupci a zástupkyně odborových svazů (členů konfederace). Počet zástupců odborových svazů závisí na velikosti členské základny daného svazu. Sněm má právo mimo jiné svolat sjezd, vyhlásit generální stávku, přijímat nové členy ČMKOS, případně rozhodovat o zrušení členství. Dále může přijímat změny a doplňky Statutu ČMKOS ve vymezených článcích, konkretizuje Program ČMKOS na příslušný kalendářní rok a určuje základní postupy a stanoviska ČMKOS pro jednání s Vládou ČR a Parlamentem ČR, s dalšími orgány státní moci a správy, s organizacemi zaměstnavatelů, politickými stranami a hnutími, s jinými odborovými centrálami a organizacemi i občanskými sdruženími.