I.                  Daň z příjmu fyzických osob

1.1. Ruší se progresivní systém zdanění – nově bude pouze jedna sazba daně z příjmů, a to pro rok 2008 ve výši 15 % a počínaje rokem 2009 ve výši 12,5 % (§ 16 ZDP).

1.2. Mění se základ daně - od 1.1. 2008 jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel (§ 6 odst. 13 ZDP).

1.3. Zvyšují se slevy na dani (§ 35 ba), § 35 c) a § 35 d) ZDP)

Sleva na dani ročně	od 1.1.2008	od 1.1.2009
- u poplatníka (včetně důchodce)	24 840	16 560
- u druhého z manželů bez příjmů	24 840	16 560
- na dítě, popřípadě daňový bonus *)	10 680	10 200
- u poživatele částečného invalidního důchodu	2 520	2 520
- u poživatele plného invalidního důchodu	5 040	5 040
- držitele průkazu ZTP/P	16 140	16 140
- u studujícího	4 020	4 020

*) Počínaje rokem 2008 může daňový bonus dosáhnout maximálně částky 52 200 korun.

1.4. Ruší se společné zdanění manželů - při jednotné sazbě daně z příjmu fyzických osob ztrácí své opodstatnění.

1.5. Srážková daň - u převážné většiny položek, kde se doposud srážková daň uplatňovala v diferencované výši, se od 1.1.2008 zavádí ve výši 15 % a od 1.1.2009 ve výši 12,5 procenta.

1. 6. Mění se podmínky zdaňování zaměstnaneckých výhod

1.6.1. Příspěvek zaměstnavatele zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem a pojistné na soukromé životní pojištění:

Změny od 1. ledna 2008:

U zaměstnance je od daně z příjmů osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a pojistné na soukromé životní pojištění za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele (§ 6 odst. 9 písm.p) ZDP). Příspěvky nad rozsah cit. ustanovení, tj. částka přesahující 24 000 Kč, jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem.

Na straně zaměstnavatele zákon již nestanoví žádný limit, tzn. do daňových výdajů může zaměstnavatel zahrnout veškeré příspěvky poskytované svým zaměstnancům na penzijní připojištěníse státním příspěvkem a na soukromé životní pojištění, na které jim vzniklo právo na základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

1.6.2. Příspěvek na přechodné ubytování

Změny od 1.ledna 2008

U zaměstnance je od daně z příjmů je osvobozena hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně (§ 6 odst. 9 písm. i) ZDP).

Na straně zaměstnavatele zákon již nestanoví žádný limit. Daňovým výdajem zaměstnavatele jsou výdaje na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště (§ 25 odst. 1 písm. k) ZDP).

1.6.3.      Poskytování nealkoholických nápojů

U zaměstnance k žádné změně nedochází.

Na straně zaměstnavatele nově zaměstnavatel nemůže hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo zaměstnance na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy
(§ 25 odst. 1 písm. zn) ZDP).

Tzn. počínaje 1. lednem 2008 může zaměstnavatel nealkoholické nápoje hradit pouze ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů (dále jen na vrub nedaňových výdajů). Hodnota nepeněžního plnění (nealkoholického nápoje) určené výhradně ke spotřebě na pracovišti,  je u zaměstnanců i nadále osvobozena od daně z příjmů.

1.6.4. Nepeněžní plnění určené k uspokojování kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků

Na straně zaměstnavatele jako daňový výdaj nelze uznat nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat rekreační, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení  (§ 25 odst. 1 písm. h) ZDP). Tzn. nově zaměstnavatel nemůže výše uvedená nepeněžní plnění zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo zaměstnance na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní či jiné smlouvy.

Pokud jde onepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě poskytnutí rekreace, včetně zájezdů, nelze jako daňový výdaj uplatnit plnění, které je u zaměstnance osvobozeno od daně podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Tzn. při poskytnutí rekreace (včetně zájezdu) může zaměstnavatel v daném kalendářním roce zahrnout do daňových výdajů pouze plnění přesahující úhrnnou částku 20 000 Kč u jednoho zaměstnance. Podmínkou je, že právo zaměstnanců na takové plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Od 1. 1. 2008 zaměstnavatel může náklady na nepeněžní plnění ve formě možnosti používat rekreační zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení hradit pouze ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů.

1.6.5. Nepeněžní plnění ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení

Na straně zaměstnance jsou od daně z příjmů osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem
(§ 6 odst. 9 písmeno a) ZDP). Dále stejně jako doposud je u zaměstnance osvobozena hodnota nepeněžního plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používatvzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance (§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP).

Na straně zaměstnavatele daňovým výdajem jsounáklady na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty, s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených na zvýšení kvalifikace (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP).

Tzn. od 1. ledna 2008 zaměstnavatel nemůže do daňových výdajů zahrnout:

a) náklady na nepeněžní plnění ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny (§ 25 odst. 1 písm. h) bod. 2 ZDP). S výjimkou výdajů (nákladů) na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty, které mohou být daňovým výdajem v případech, kdy se nejedná o zvyšování kvalifikace;

b) částky vynaložené na zvýšení kvalifikace zaměstnanců  (tj. výdaje vynaložené na dosažení vyššího stupně vzdělání formou studia středoškolského nebo vysokoškolského v tuzemsku anebo obdobného studia v zahraničí, jako např. školné, jízdné (nejedná se o pracovní cesty), výdaje za učebnice, skripta apod.). Tyto náklady nemůže zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo na jejich plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, resp. z pracovní nebo jiné smlouvy.

Náklady na zvýšení kvalifikace zaměstnancům může zaměstnavatel hradit pouze ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů.

1.6.6. Nepeněžní plnění ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce

U zaměstnance - beze změny (viz. § 6 odst. 9 písm d) ZDP).

Na straně zaměstnavatelenáklady na nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve forměpříspěvku na kulturní pořady a sportovní akce nelze zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že práva zaměstnanců na tyto příspěvky vyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy
(§ 25 odst.1 písm h) bod 1) ZDP).

Tzn. od 1. ledna 2008 nepeněžní plnění ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce může zaměstnavatel hradit pouze ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů.

7. Ruší se minimální základ daně pro podnikatele - opatření mělo omezit daňové úniky. Na základě tohoto ustanovení měl podnikatel, který vykázal ztrátu i v třetím a dalším roce podnikání, povinnost vykázat minimální základ daně a zaplatit z něho daň. Přestože daňová správa a ani daňová kázeň poplatníků není na dobré úrovni, ruší se ustanovení o minimálním základu daně pro podnikatele a usnadňují se tím možnosti daňových úniků.

II.               Daň z příjmů právnických osob

Ruší se osvobození od daně z příjmů z pronájmu vlastních nemovitostí a úrokových příjmů z termínovaných vkladů u odborových organizací - v rámci reformy dochází ke zrušení stávajícího znění ustanovení § 19 odst. 1 písm u) ZDP, podle kterého byly od daně z příjmu osvobozeny příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí a úrokové příjmy z termínovaných vkladů odborových organizací, a to jen do výše, v jaké byly ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zákoníkem práce.

Tzn. nově jsou příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí a úrokové příjmy z termínovaných vkladů u odborových organizací zdanitelným příjmem. Jde o zhoršení pozice odborových organizaci, které tyto příjmy využívají k obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců podle zákoníku práce. Z pozice ČMKOS nelze zatím uvést, jaký to bude mít konkrétní dopad.

Zavádí se další snižování daňové sazby u právnických osob, a to až na 19 procent. Sazby daně jsou nově stanoveny následovně(§ 21 ZDP):

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty s účinností od 1.1. 2008 se snížená sazba daně z přidané hodnoty zvyšuje z 5 na 9 %.

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí (změny se použijí pro rok 2009). U daně z nemovitostí se zavádí zmocnění pro obce pro zdanění pozemků stanovit obecní vyhláškou osvobození od této daně u pozemků, které nezatěžují obecní infrastrukturu, a to orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Současně zákon obsahuje možnost částečné kompenzace výpadku příjmů pro obce zvýšením koeficientů v dani z pozemků i v dani ze staveb.

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Dochází k rozšíření daňového osvobození u daně dědické na II. skupinu poplatníků (dědiců) a zavedení plného daňového osvobození u daně darovací u I. a II. skupiny poplatníků (podle vztahu dárce a obdarovaného). Do I. skupiny patří - příbuzní v řadě přímé a manželé;  Do II. skupiny patří - příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety. Dále manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele.

Ekologické daně - zavádí se nové daně, tzn. nově se bude platit:

• daň z pevných paliv
• daň z elektřiny 
• daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů -reforma zrušila povinnost vedení evidence příjmů prostřednictvím registračních pokladen.Smyslem registračních pokladen bylo pokročit v boji proti krácení daňových příjmů a vytvořit rovné podmínky pro podnikání. Dále zvýšit ochranu spotřebitelů, omezit nelegální dovozy zboží a zavést jednoduchá a přehledná pravidla pro působení subjektů na vnitřním trhu s maximálním využitím moderní techniky. Od zavedení registračních pokladen se rovněž očekávalo zvýšení efektivity kontrolní činnosti s minimálním nárůstem zaměstnanců státní správy.