Přehled změn od 1. 1. 2011, dopady na občany a postoj ČMKOS:
Oblast nemocenského pojištění
1. Nemocenské má činit 60 % vyměřovacího základu po celou dobu trvání pracovní neschopnosti. Dočasné snížení nemocenského, které mělo platit pouze pro rok 2010, bude tak zavedeno jako trvalé opatření. Od ledna tak nemocní zaměstnanci již nebudou při dlouhodobé pracovní neschopnosti pobírat vyšší nemocenské (do konce roku 2009 zvýšení činilo 66 % a od třetího měsíce 72 % vyměřovacího základu). U zaměstnance s průměrnou mzdou to znamená snížení nemocenského o 1 530 Kč (o 9 %) za druhý měsíc a 2 670 Kč měsíčně (o 17 %) od třetího měsíce nemoci. Vláda tímto opatřením na práce neschopných v příštím roce ušetří 2,3 mld. Kč.
2. Náhrada mzdy (platu) v době pracovní neschopnosti – zaměstnavatelé by měli poskytovat náhradu mzdy po dobu 21 kalendářních dnů (namísto stávajících 14 dnů). Toto opatření má platit po dobu tří let, tj. do roku 2013, poté se má doba poskytování náhrady mzdy vrátit na 14 dní. Od stejného data zaměstnavatelům nebude polovina vyplacené náhrady mzdy refundována, vláda tak ušetří cca 3,7 mld. Kč. V souvislosti s těmito kroky je namístě obava, že zaměstnanci budou ještě více než doposud vystavováni tlaku zaměstnavatelů, aby nemoc přecházeli, řešili svoje zdravotní problémy prostřednictvím čerpání dovolené či jiného volna atd. tak, aby nezvyšovali náklady zaměstnavatele.
Oblast sociálního pojištění
1. Sazba pojistného na nemocenské pojištění pro zaměstnavatele. Zaměstnavatelé mají odvádět pojistné na nemocenské pojištěníve výši 2,3 % objemu mezd, tzn. nesníží se jim sazba od 1.1.2011 na 1,4 %, s čímž dosud platné předpisy počítaly. Tímto opatřením budou příjmy nemocenského pojištění o 9,2 mld. Kč ročně vyšší.
2. Refundace náhrady mzdy malým zaměstnavatelům. Zaměstnavatelé do 25 zaměstnanců mají mít možnost se v rámci veřejného systému nemocenského pojištění „připojistit“. V takovém případě by pak odváděli do systému pojistné ve výši 3,3 % a polovina vyplacené náhrady mzdy by byla těmto organizacím refundována. Z pohledu státního rozpočtu se očekává, že toto dodatečně vybrané pojistné by mělo náklady na refundaci náhrady mzdy plně pokrýt.
3. Nemocenské pojištění OSVČ – mají být nově nastavena pravidla pro stanovení vyměřovacího základu pro pojištění OSVČ. I nadále bude nemocenské pojištění pro OSVČ dobrovolné, odstraní se však stávající bezdůvodné zvýhodnění těchto osob, kdy si mohly účelově platit (popř. doplatit zpětně) pojistné v takové výši, aby v případě sociální události (např. plánovaná operace, mateřství atd.) dosáhly na nejvyšší výměry dávek.Tuto změnu ČMKOS dlouhodobě požadovala.
4. Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného - měly být zachovány hranice pro odvod pojistného na sociální pojištění ve výši 72 násobku průměrné mzdy, tj. neměly by se vracet na úroveň 48 násobku, s čímž počítají dosud platné předpisy. Tím se očekává navýšení příjmů státního rozpočtu o 3,1 mld. Kč.
Oblast dávek státní sociální podpory
1. Sociální příplatek - má se bez náhrady zrušit. Sociální příplatek dnes pobírají rodiny s dětmi s nejnižšími příjmy, ty tak přijdou o značnou část svých příjmů. Zhruba jedna třetina rodin, které dnes pobírají tuto dávku, mají příjem pod úrovní životního minima. V tomto případě mohou požádat o dávky hmotné nouze, což by jim mohlo (ale pouze částečně) ztrátu této dávky kompenzovat. Ovšem v takovém případě se již posuzuje celková sociální situace rodiny, včetně majetku. Obáváme se proto, že dojde k výraznému nárůstu chudoby v ČR.
Sociální příplatek má být dočasné zachován pro osoby zdravotně postižené. Jedná-li se o dítě nebo rodiče zdravotně postiženého náleží mu až do konce roku 2012 sociální příplatek ve stávající výši (tj. včetně zvýhodnění výše příplatku z důvodu zdravotního stavu).
Zrušením sociálního příplatku stát na nejpotřebnějších rodinách s dětmi ušetří cca 2,5 mld. Kč.
2. Rodičovský příspěvek - mají se změnit podmínky pro čerpání rodičovského příspěvku do 4 let věku dítěte, tj. při nejdelší době čerpání této dávky. Dnes je rodičům při čtyřletém čerpání v souhrnu vyplaceno větší objem prostředků (celkem 262 tis.) než v případě výplaty dávky do 2 let věku dítěte (celkově 216 tis. Kč). Pokud si rodič zvolí čerpání rodičovského příspěvku do 4 let věku dítěte, má se nově jeho výše snížit od 9 měsíců dítěte na 3 800 Kč měsíčně (dnes je tento nižší příspěvek vyplácen až od 22. měsíce věku dítěte). Zkrátí se tak doba, po kterou má rodič nárok na rodičovský příspěvek v základní výši, tj. 7 600 Kč měsíčně. Stát tímto opatřením na rodičích s nejmenšími dětmi ušetří 1 mld. Kč.
3. Porodné – má nadále náležet pouze na první narozené dítě, pokud příjem rodiny nepřesáhne 2,4 násobek životního minima rodiny. Většina rodin by tak měla o porodné přijít, neboť tato hranice příjmu znamená, že čisté příjmy rodiny (s jedním dítětem) nesmí být vyšší než 16 990 Kč měsíčně. Pokud by před narozením dítěte pracovali oba rodiče, museli by pracovat za mzdu nižší než 9 500 Kč. Stát má tímto ušetřit 1,3 mld. Kč.
Oblast sociálních služeb
1. Příspěvek na péči – příspěvek na péči při I. stupni závislosti se má snížit z 2 000 Kč na 800 Kč měsíčně. Současně by se mělo zrušit poskytování části příspěvku nepeněžní formou (tj. poukázkou), které mělo být podle dosud platných předpisů zavedeno od ledna 2011. Výrazné snížení příspěvku na péči v I. stupni závislosti může ohrozit dostupnost sociálních služeb pro závislé osoby. Stát očekává úsporu ve výši 1,5 mld. Kč.
Oblast zaměstnanosti
1. Nekolidující zaměstnání –možnost přivýdělku osob vedených úřady práce v seznamu uchazečů o zaměstnání a pobírajících podporu v nezaměstnanosti bude do budoucna odstraněna. Zatímco si za současného právního stavu mohou osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti přilepšit přivýdělkem až do výše poloviny minimální mzdy (dnes
4 000 Kč), aniž by byl dotčen jejich nárok na výplatu podpory, tak dle navržené úpravy se budou muset rozhodnout mezi dvěma přístupy k saturaci svých životních potřeb. Buďto budou pobírat podporu (bez možnosti jakéhokoliv přivýdělku), nebo se budou plně spoléhat na svoje vlastní příjmy (bez pobírání podpory). Stát tím chce ušetřit 820 mil. Kč.
4 000 Kč), aniž by byl dotčen jejich nárok na výplatu podpory, tak dle navržené úpravy se budou muset rozhodnout mezi dvěma přístupy k saturaci svých životních potřeb. Buďto budou pobírat podporu (bez možnosti jakéhokoliv přivýdělku), nebo se budou plně spoléhat na svoje vlastní příjmy (bez pobírání podpory). Stát tím chce ušetřit 820 mil. Kč.
2. Podpora v nezaměstnanosti vs. odstupné – při vzniku nároku na odstupné zaměstnanci nebude náležet podpora v nezaměstnanosti po dobu, která bude odpovídat výši odstupného. Problémem však může nastat v situaci, kdy zaměstnanci bude sice ze zákona vyplývat nárok na vyplacení odstupného, ovšem fakticky (např. při insolvenci zaměstnavatele) mu žádné vyplaceno nebude. Vláda tak postaví zaměstnance do situace, kdy bude zcela bez prostředků.
3. Výše podpory v nezaměstnanosti – změna procentuální výše výměry podpory v nezaměstnanosti u zaměstnanců, kteří ukončí svůj zaměstnanecký vztah bez vážného důvodu na vlastní žádost (výpověď, dohoda). Současná výměra (65 % průměrného měsíčního čistého výdělku první 2 měsíce podpůrčí doby, 50 % další dva měsíce a 45 % po zbytek podpůrčí doby) tak klesne na minimální úroveň hned od prvního měsíce pobírání podpory v nezaměstnanosti.
4. Zpřísnění podmínek agenturám zprostředkujícím zaměstnání – novou podmínkou pro výkon zprostředkovatelské činnosti se stane povinnost sjednání pojištění (ve výši zajišťující výplatu mzdy do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech dočasně přidělených zaměstnanců) pro případ úpadku agentury nebo zadavatele, z kterého budou moci být uhrazeny nároky úpadkem postižených zaměstnanců. Změna je pozitivní a ČMKOS ji požadovala.
5. Překlenovací příspěvek – překlenovací příspěvek je explicitním vyjádřením vlády k podpoře samostatně výdělečné činnosti. Osoba, která ukončí registraci na úřadu práce a stane se OSVČ, může úřad práce požádat o poskytnutí překlenovacího příspěvku (ve výši ¼ průměrné mzdy měsíčně, tj. cca 5 800 Kč), kterým měla být kryta část jeho provozních nákladů (nájemné, náklady na dopravu a opravu objektu), a to po dobu až 5 měsíců.
Zákoník práce
1. Písemná forma dohody o provedení práce – za současného stavu stačí, aby dohoda o provedení práce byla účastníky uzavřena i v ústní podobě. Nová právní úprava však ukládá zaměstnavateli povinnost uzavřít dohodu o provedení práce v písemné formě. Má tak dojít k předcházení zneužívání dohody o provedení práce ve vztahu ke klasickému pracovnímu poměru (zaměstnavatelé tak nebudou nadále moci při inspekční kontrole zastírat faktický pracovní vztah).
2. Odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě - kromě 10 % procentního snížení objemu prostředků na platy bude moci vláda stanovitokruh zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy a okruh zaměstnanců se kterými může zaměstnavatel sjednat smluvní plat. Současně dojde ke zrušení povinnosti dodržovat v nařízení vlády minimální rozdíl mezi první a 16. platovou třídou a mezi prvním a 12. platovým stupněm.
Vedle základních změn v oblastí zaměstnanosti, nemocenského a sociálního zabezpečení, změn v odměňování se zaměstnanců a jejich rodin dotknou i aktuálně přijaté změny v oblasti stavebního spoření a daně z příjmů.
Oblast stavebního spoření a daně z příjmů
1. Snížení státního příspěvku – dojde ke snížení výše státního příspěvku ze současných až 3 000 Kč na max. 2 000 Kč ročně (10 % z max. částky 20 000 Kč), a to i u smluv uzavřených před nabytím účinnosti těchto změn. Za posledních 7 let (od roku 2003) se tak jedná o snížení státního příspěvku o 56 % (z původních 4 500 Kč na 2 000 Kč), což rozhodně nelze chápat jako podporu státu na motivaci občanů pořizovat si vlastní bydlení.
2. Zdanění státního příspěvku –státní příspěvek na stavební spoření, na který vznikl nárok v roce 2010 a který bude vyplacen v roce 2011, bude zdaněn, to 50 % sazbou daně (50 % zdanění státního příspěvku tak platí pouze pro státní příspěvek za rok 2010). Ve výsledku tak spořitelé obdrží státní příspěvek ve výši 2 250 Kč (u smluv uzavřených do konce roku 2003), resp. 1 500 Kč (smlouvy od roku 2004).
3. Zdanění úroků ze stavebního spoření – vedle snížení státního příspěvku dojde i ke zdanění jak úroků z vkladů, tak úroků z příspěvku státní podpory stavebního spoření, a to v klasické výši 15 %.
4. Snížení slevy na poplatníka – s novou právní úpravou dojde ke snížení sazby slevy na poplatníka z 24 840 Kč na 23 640 Kč, tedy o 100 Kč měsíčně. Výsledkem tak bude, že občané budou odvádět vyšší daň z příjmů, což ve spojení s redukcí příspěvků a dávek bude znamenat negativní dopad na jejich kupní sílu.
5. Zdanění výsluhového příspěvku – výsluhový příspěvek a odbytné u vojáků z povolání a příslušníků ozbrojených sil nebude již osvobozen od daně z příjmu, ale bude podléhat konečné srážkové dani ve výši 15%.
ČMKOS s převážnou částí navržených změn nesouhlasila a zásadně je odmítla, neboť znamenají zhoršení sociální situace zaměstnanců a povedou ke snížení úrovně jejich sociální ochrany i k nárůstu chudoby v ČR.
