Minulý týden bylo zveřejněno v novinách vyjádření pana Miroslava Kalouska, místopředsedy TOP 09 k aktuálnímu problému souvisejícímu se změnami v oblasti daně z přidané hodnoty od 1. ledna 2010 pod titulkem „Nezdanění zaměstnaneckých benefitů je diskriminační a nespravedlivé“. Miroslav Kalousek v něm, napadá požadavek ČMKOS, aby byla přijata novela zákona, která odstraní znevýhodnění zdanění zaměstnaneckých benefitů. ČMKOS požaduje, aby se touto novelou, pokud jde o stanovení daně z přidané hodnoty u plnění poskytovaných v pracovněprávním poměru zaměstnancům přijala právní úprava, která platila do konce roku 2009.
Minulý týden bylo zveřejněno v novinách vyjádření pana Miroslava Kalouska, místopředsedy TOP 09 k aktuálnímu problému souvisejícímu se změnami v oblasti daně z přidané hodnoty od 1. ledna 2010 pod titulkem „Nezdanění zaměstnaneckých benefitů je diskriminační a nespravedlivé“. Miroslav Kalousek v něm, napadá požadavek ČMKOS, aby byla přijata novela zákona, která odstraní znevýhodnění zdanění zaměstnaneckých benefitů. ČMKOS požaduje, aby se touto novelou, pokud jde o stanovení daně z přidané hodnoty u plnění poskytovaných v pracovněprávním poměru zaměstnancům přijala právní úprava, která platila do konce roku 2009.
Dlouhodobým postojům pana Kalouska by spíše slušel titulek „Nezdanění výhod, kromě těch, které jsem si nezdanil já, bývalý ministr financí a poslanec Miroslav Kalousek, je hluboce nespravedlivé a diskriminační.“ Je zajímavé, že velmi nadstandardní „zaměstnanecké“ výhody a výjimky, které pobírají poslanci nikdy M. Kalousek z hlediska daňové čistoty, o kterou mu prý jde nejvíce , nekritizoval.
Pro ČMKOS je naprosto nepřijatelné, že tak důležité právo, jaké představuje možnost zaměstnavatelů poskytovat daňově zvýhodněná plnění svým zaměstnanců, zneužívá Miroslav Kalousek rámci předvolebního boje bez férového informování o přínosu těchto daňových úlev.
Celospolečenský efekt z odstranění, resp. nahrazení tohoto nástroje plošným paušálem, které Kalousek jako kompenzaci navrhuje, je stejně negativní jako efekt zavedení rovné daně. Stejně jako rovná daň i zdanění benefitů (či jejich nahrazení plošným paušálem) finančně podpoří a dále vylepší podmínky pouze bohatým občanům, zatímco pro zaměstnavatele a pro zaměstnance s průměrnými a nižšími příjmy, kterých je dnes naprostá většina (více než 75 %), bude přínos Miroslavem Kalouskem navrhovaného zrušení daňového zvýhodnění benefitů negativní nebo v nejlepším případě nulový. Zaměstnanci musí počítat s tím, že Kalouskovým návrhem se jejich reálná mzda opět o několik procent sníží.
Miroslav Kalousek však sleduje jiné cíle: „Zastávám totiž názor, že náročnost práce se má promítat ve výši mzdy, nikoli v daňových úlevách. Pod tlakem odborů je nyní do Sněmovny předkládán návrh na zrušení odvodu DPH z ceny obvyklé, což by snížilo příjmy veřejných rozpočtů minimálně o stamiliony korun.“ ... a cudně přitom přiznává slabinu svého návrhu: „Netvrdím, že tato částka veřejné rozpočty zachrání. Pokládám to však za klíčové rozhodnutí o tom, zda se vydáme směrem k průhlednému a spravedlivému daňovému systému“.
ČMKOS v žádném případě neusiluje o plošné odstranění „ceny obvyklé“ pro účely odvodu DPH, zejména tam, kde směřuje v souladu s evropskou směrnicí proti daňovým únikům. O ty se však v případě zaměstnaneckých benefitů, které mají svůj hluboký ekonomický a sociální smysl ve vztazích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, nejedná.
Zdůrazňuje přitom, že ani úředníci Ministerstva financí nedokázali jednoznačně odpovědět na otázku, zda uplatnění ceny obvyklé pro určení výše daně z přidané hodnoty v případě zaměstnaneckých benefitů bude pro státní rozpočet přínosem (pokud je budou např. poskytovat bezplatně, výnos daně z přidané hodnoty se sníží).
Mylné je i tvrzení, že náročnost práce se má promítat do mzdy a ne do daňových úlev. Bohužel, a bývalý ministr financí by to měl vědět, v reálném světě mezi náročností práce a výší mzdy bezprostřední souvislost neexistuje. Výše mzdy (platu) v členských státech EU a v dalších vyspělých zemích světa spíše odráží bohatství společnosti, poptávku a nabídku na trhu práce a manažerskou schopnost si přisvojit mnohem více peněz než ponechají ostatním zaměstnancům. Naprostá většina vyspělých zemí proto uplatňuje progresivní zdanění příjmů (ne jen typu milionářské daně), které do určité míry působí jako „vestavěný stabilizátor“, který alespoň částečně eliminuje příjmové rozdíly nemající souvislost s náročností práce.
Trvající skandál kolem nehorázných odměn vrcholového managementu v peněžním sektoru, který má lví podíl na pokračující finanční, ekonomické a sociální krizi, je jasným důkazem nezbytnosti takového opatření. Demokraticky fungující sociální stát by měl ctít zásadu, že “není důstojné státu obohacovati se na úkor vrstev nejchudších“. U křesťansky založeného politika bychom takové vnímání role státu očekávali.
Miroslav Kalousek nás místo toho poučuje: „Sebevědomý daňový poplatník by se neměl nechat vydírat ani státem, ani zaměstnancem jiné profese“.
Jde o velmi laciný záměr rozeštvávat a vzbudit závist mezi zaměstnanci, když je obecně známo, že některé benefity jsou historicky vázány na konkrétní odvětví a zbytek je poskytován na principu solidarity.
ČMKOS je hluboce přesvědčena, že sebevědomí českého daňového poplatníka, zaměstnance ani podnikatele není ohroženo existencí určité míry solidarity v českých daňových zákonech. Právě naopak sebevědomí českého daňového poplatníka mnohem více trpí tím, že daně z jeho těžce vydělaných peněz rozhazují politici nezdaněnými náhradami, poslaneckou turistikou, předraženými státními zakázkami aj. obdobnými benefity, o nichž se může zaměstnancům jen zdát. Pan Miroslav Kalousek prostě káže zaměstnancům pít vodu a sám pije plnými doušky víno.
Proti zvýšení daně z přidané hodnoty u stravování ve vlastním zařízení zaměstnavatele, přechodného ubytování a dopravy zaměstnanců do a ze zaměstnání, jízdného pro zaměstnance veřejné dopravy atd. neprotestuje pouze sama ČMKOS, ale že se proti němu ohradila i RHSD – tripartita.
Vyzvala poslance, aby ustanovení /§ 36 odst. 3 písm. d) zákona o dani z přidané hodnoty/ bylo zrušeno. Vstřícnost tomuto společnému požadavku sociálních partnerů vyjádřil i předseda české vlády Jan Fischer.
Nyní je na Poslanecké sněmovně, aby si uvědomila svoji společenskou odpovědnost a urychleně odstranila svoji chybu.
Text článku:
Kalousek: Nezdanění zaměstnaneckých benefitů je diskriminační a nespravedlivé
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek se ve středu vyjádřil ke stanovisku odborových svazů, které chtějí u zaměstnaneckých benefitů z daně z přidané hodnoty. Takové řešení by podle Kalouska bylo diskriminační a nespravedlivé ke všem ostatním daňovým poplatníkům.
"Nemáme vůbec nic proti zaměstnaneckým benefitům, naopak nám to připadá sympatické. Co však nechápeme a pokládáme za nesystémové a nespravedlivé, proč na tyto benefity mají ze svých peněz přispívat i všichni ostatní daňoví poplatníci bez rozdílu, aniž by rozhodnutí o výši benefitů mohli jakkoliv ovlivnit," vysvětlil Kalousek.
"Ta diskuze mi velmi připomíná loňskou diskuzi o stravenkách, režijních jízdenkách a jejich zdaňování. Neexistuje žádný racionální důvod, aby jedno odvětví mělo různé daňové výhody, na které všichni ostatní musí připlácet," pokračoval místopředseda TOP 09.
Protože je podle Kalouska například u stravenek osvobozena daň z příjmů jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele, vyplácí se firmám nezvýšit plat, ale navýšit tyto benefity: "Je to výhodné pro zaměstnance i zaměstnavatele, ale škodné jsou na tom daňové rozpočty, tedy všichni ostatní daňoví pracovníci. To považujeme za diskriminační a nespravedlivé vůči všem, kteří tyto výhody mít nemohou."
"Nejvíce těchto výhod mají ta odvětví, jejichž argumenty bývají v případě stávkové pohotovosti nejpádnější, jde například o veřejnou dopravu. Takovéto výhody nenalezneme například u pracovníků muzeí. Bohužel, kdyby kunsthistorici vyhrožovali stávkou, tak by to pravděpodobně nikoho nevyděsilo," prohlásil Kalousek s tím, že náročnost práce má být ohodnocena výší mzdy, nikoliv mírou daňových úlev, na kterých se musí podílet všichni občané.
"Za TOP 09 proto prosazujeme jeden uznatelný daňový paušál pro všechny zaměstnance bez rozdílu a odstranění všech parciálních výjimek. Já jsem nikdy nechápal, proč odborové svazy v případě daňových úlev u zaměstnaneckých benefitů odmítají rovné podmínky pro všechny. Logicky bych si myslel, že je to jejich zájem, ale asi není," vyjádřil se Miroslav Kalousek.
Místopředseda TOP 09 uvedl, že strana poslaneckou iniciativu, která chce u zaměstnaneckých benefitů odpustit odvod daně z přidané hodnoty, nemůže podpořit. Kalousek se naopak domnívá, že by měla být doplněna ještě systémovým krokem u daně z příjmu. Tím má být zmiňovaný jednotný výdajový paušál.
"Sebevědomý daňový poplatník by se neměl nechat vydírat ani státem, ani zaměstnancem jiné profese," dodal Kalousek.
Autor: Filip Nachtmann
