PRAHA - Rada hospodářské a sociální dohody ČR (tripartita) schválila v úterý 38 krátkodobých protikrizových opatření.

Po jejím zasedání vláda, zaměstnavatelé a odbory ocenili shodu na jejich přijetí. Ale k této shodě sociální partneři nedospěli ihned a jednoduše. O vysvětlení jsme požádali Jaroslava Zavadila, místopředsedu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

V prosinci loňského roku se uskutečnilo jednání předsednictva tripartity, na němž zaměstnavatelé a odbory společně předložili vládě celkem 21 bodů krátkodobých protikrizových opatření. Vláda dostala za úkol tyto body rozpracovat a předložit je na plenárním zasedání tripartity 21. ledna. Vládní materiál, tzv. exit strategie, který jsme v lednu obdrželi, odbory, ale i zaměstnavatelé odmítli, a to proto, že byl jednostranně zaměřen na restriktivní opatření a neměl orientaci především na prorůstová opatření, která by pomohla nastartovat ekonomiku, vysvětlil Zavadil.

Základem původních 21 bodů

Podle Zavadila se nakonec účastníci tripartity dohodli, že základem dalších jednání bude původních 21 bodů krátkodobých opatření. Před úterním jednáním následovala řada konzultací, a to i za účasti ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky a představitelů odborů a zaměstnavatelských svazů. Vláda přišla na poslední chvíli ještě s některými návrhy, které v podobě, jak je předložila, nebyly pro odbory a zaměstnavatele akceptovatelné, např. šlo o záležitost Temelína, otázku bytové výstavby atd. Proto se tyto body znovu přeformulovaly a zpřesňovaly, konstatoval Zavadil. Před samotným jednáním tripartity byl o těchto konzultacích informován i premiér Jan Fischer, který změny akceptoval. Výsledkem byl návrh 38 krátkodobých protikrizových opatření. Dali jsme tak politickým stranám najevo, že když jde o věc, tak se, tj. vláda, zaměstnavatelé a odbory, dokážeme dohodnout, a že je to i příklad pro ně samotné, aby i ony dokázaly v klíčových věcech hledat vzájemnou dohodu, i když vím, že je to obtížné, doplnil Zavadil.

Vláda o nich bude jednat v pondělí

Vláda by na svém pondělním zasedání měla všech 38 bodů krátkodobých protikrizových opatření projednat a na jejich základě by měla učinit všechny potřebné kroky k jejich uvedení do života. Předpokládám, že vláda je schválí, dodal Zavadil. Podle něj odbory zároveň požádaly premiéra Fischera, aby tato prorůstová opatření byla zahrnuta i do Konvergenčního programu, který má schválit vláda kvůli přijetí eura. Jde nám o to, aby v tomto materiálu nebyly zahrnuty jen návrhy opatření, které se objevily v lednovém vládním materiálu Exit strategie, a které neakceptujeme. Chceme, aby se v něm objevily i body, které byly konsenzuálně schváleny vládou, odbory a zaměstnavateli, prorůstová opatření, důležitá pro nastartování ekonomiky, uvedl Zavadil.

Návrhy legislativních opatření

Podle Zavadila odbory kladly důraz i na další aspekty, jako je účinná legislativa, která napomůže ke zlepšení rovnosti podnikatelského prostředí. Prvním bodem tohoto materiálu je požadavek na vytvoření systému integrované kontroly . Jeho cílem je prohloubení součinnosti příslušných kontrolních orgánů, tj. finančních a živnostenských úřadů, České správy sociálního zabezpečení, České obchodní inspekce, České potravinářské inspekce, České inspekce životního prostředí, Státního úřadu inspekce práce, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, krajských hygienických stranic, zdravotních pojišťoven, úřadů práce a případně dalších subjektů, a to včetně přípravy propojení příslušných informačních systémů a databází. Jde o to, že si budou navzájem vyměňovat informace, a že vznikne jakási propojená databáze a budou účinněji kontrolovat věci, které nejsou podle našeho názoru zatím příliš kontrolovány, doplnil Zavadil.

Dvě roviny

Když si uvedený materiál podrobně prostudujete, tak zjistíte, že má v podstatě dvě roviny. První se týká legislativní a kontrolní činnosti, aby nedocházelo k velkým únikům ve výběru daní a pojistného. A druhou rovinou jsou prorůstová opatření, jako je dostavba Temelína, rekonstrukce elektrárny Prunéřov, výstavba jezů na Labi či nastartování výstavby sociálních bytů. Vždyť tato všechna opatření mají tzv. multiplikační efekt, uvedl Zavadil.

Hovořím-li o výběru daní a sociálního a zdravotního pojištění, odbory prosadily, aby materiál obsahoval rovněž analýzu a přípravu východisek pro postupné snižování rozdílu ve zdanění mezi OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) a zaměstnanci. Protože celková daňová zátěž OSVČ je zhruba třetinová proti tomu, jakou mají zaměstnanci. Jednoznačně se domníváme, že toto je třeba narovnat, zdůraznil dále Zavadil.

Podle něj již uplynulo přibližně 15 let od doby, kdy byla zavedena tato kategorie (OSVČ). A dnes řada z nich odchází, či již odešla do důchodu. Jejich důchod, kvůli jejich nízkým odvodům sociálního pojištění, je přitom velmi nízký. Kdyby se měl vypočítat z jejich odvodů, byl by i o několik tisíc korun nižší, než jsou dnes průměrné důchody. Výsledkem je, že jejich důchody jsou o něco vyšší, než je částka, na kterou by měli nárok. Znamená to ovšem, že v rámci principu solidarity na to doplácejí další skupiny občanů, které jim jejich důchod v podstatě dotují. Tato nerovnost zde existuje, je jednoznačná a nikdo ji nemůže zpochybnit, dodal Zavadil.

Odpovědnost jednotlivých resortů

Odbory podle Zavadila rovněž požadovaly, aby u jednotlivých bodů byla stanovena konkrétní zodpovědnost příslušného resortu, ministerstva. V dubnu by se měla uskutečnit první kontrola plnění jednotlivých úkolů, které jsou v návrhu protikrizových opatření stanoveny. Nechceme, aby to dopadlo tak, že se popíše kus papíru, a že z tohoto papíru nic nevzejde. Domníváme se, že čas, který jsme nad přípravou tohoto dokumentu strávili, má posloužit k tomu, aby se východiska z krize skutečně hledala, zdůraznil Zavadil.

6. února 2010, Miroslav SVOBODA