PETICE - Propusťte barmské politické vězně!
ČMKOS / PETICE - Propusťte barmské politické vězně!
Barma - domácí vězení
Jak dnes vypadá Barma?
Barma je jednou z nejchudších a nejzuboženějších zemí jihovýchodní Asie. Od roku 1962 je pod tvrdou vojenskou diktaturou, která brutálně potlačuje jakékoliv prodemokratické aktivity a nerespektuje ani základní lidská práva svých občanů. Barma je jednou z nejzkorumpovanějších zemí na světě a po Afganistánu je druhou zemí v produkci a pašování opia. Dochází zde k nekontrolovatelnému šíření HIV/AIDS a dalších infekčních chorob. Armáda pronásleduje a systematicky vyhlazuje etnické menšiny, používá nucenou práci, využívá dětské vojáky a znásilňuje ženy jako prostředek boje. V zemi je vysoký počet vnitřně přesídlených osob a v sousedních státech je kolem 1 milionu uprchlíků a více než 2 miliony ekonomických migrantů.
Političtí vězni
V současnosti se v Barmě nalézají více než 2100 politických vězňů, včetně 200 buddhistických mnichů a 186 žen. Tresty se pohybují od několika měsíců po doživotí. Vojenská junta (Státní rada pro mír a rozvoj – SPDC) běžně používá mučení a vězňům často odmítá přístup k základní zdravotní péči. Podle zprávy Asociace pro podporu politických vězňů většina procesů s zadrženými probíhá neveřejně, některé bez přítomnosti obhájce a s vyloučením rodinných příslušníků. Odsouzení jsou pak přesouváni do věznic v odlehlých částech země, často stovky kilometrů od města, kde žijí jejich rodiny. Barmská junta se tak snaží ztížit rodinám návštěvu svých odsouzených příbuzných a zároveň tuto skutečnost využít jako prostředek dalšího psychického týrání.
Su Ťij, nositelka Nobelovy ceny míru a vůdkyně opoziční Ligy pro demokracii, strávila z posledních 19 let více než 13 v domácím vězení. Vojenská junta ji ani navzdory silnému mezinárodnímu odporu nehodlá propustit. Mezinárodní společenství odsoudilo v minulosti porušování mezinárodního práva a protiprávnost držení Su Ťij v domácím vězení, avšak poprvé v historii v březnu 2009 OSN konstatovalo také porušení právního řádu samotného barmského režimu.
Volby 2010
Rychlost, s jakou junta odsuzuje své protivníky, potvrzuje domněnky o snaze režimu procesy s politickými vězni co nejvíce uspíšit před ohlášenými volbami v roce 2010 a zatknout většinu potenciálních protivníků. V listopadu 2008 uspořádala junta procesy, kde padly neuvěřitelně vysoké tresty okolo 60 let vězení pro více než 100 barmských disidentů. Odsoudila je řada států, včetně generálního tajemníka OSN Ban Ki-muna a EU.
Je jasné, že pokud vojenská junta nepropustí všechny politické vězně včetně Aun Schan Su Ťij, budou nadcházející volby v roce 2010 nelegitimní.
Pohled do historie
V roce 1988 armáda násilně potlačila celonárodní prodemokratické povstání. Bylo zabito přes 3000 demonstrantů a řada opozičních aktivistů byla následně uvězněna, vytlačena do pohraničních oblastí pod kontrolou povstaleckých ozbrojených skupin či vyhnána do exilu.
V roce 1990 vojenská junta povolila demokratické volby, v nichž přesvědčivě zvítězila opoziční Národní liga pro demokracii vedená Aun Schan Su Ťij. Junta však odmítla výsledky uznat a řadu zvolených členů parlamentu, včetně Su Ťij uvěznila.
V září 2007 proběhly pod vedením buddhistických mnichů pokojné demonstrace, tzv. Šafránová revoluce. Junta v té době extrémně zdražila pohonné hmoty, v některých případech až o 500 %, což zásadně prohloubilo životní problémy barmánců. K buddhistickým mnichům se přidala široká veřejnost. Protesty byly brutálně potlačeny, účastníci uvězněny a bylo zabito přes 100 osob.
V květnu 2008 zasáhl Barmu cyklon Nargis, který si vyžádal kolem 130.000 životů, statisíce lidí se ocitlo bez přístřeší, v nouzi a bez pitné vody. Nargis byl vyhodnocen jako historicky 7. nejničivější cyklón na světě a největší živelná katastrofa v historii Barmy.
