Často jsou tyto diskuse velmi emocionální. Někteří jejich účastníci vytvářejí zdání, jakoby odstraněním těchto benefitů byl učiněn velmi zásadní krok ke zlepšení deficitu státního rozpočtu. Přitom existují odborné odhady, která rozsah těchto slev na DPH oceňují na 75 mil Kč ročně.

Možná, že by někdy bylo užitečné zamyslet se nad daleko širším okruhem možných slev na DPH, protože těchto slev je poskytováno více a otázkou, zda některé z nich nejsou ve svých dopadech na rozpočet ještě mnohem větší.
Jedním takovým okruhem, kde jsou poskytovány slevy na dani z přidané hodnoty jsou také automobily, které jsou zařazeny mezi tzv. lehká užitková vozidla. Konkrétně se tato sleva projevuje tak, že podnikatelé si mohou tyto automobily nakupovat bez daně z přidané hodnoty.

Možnost nakupovat tento typ automobilů bez DPH existuje již delší dobu a také se poměrně rozsáhle využívá. Snad nejlépe o tom hovoří i četné články z tisku, kde se doporučuje podnikatelům využívat tohoto způsobu nákupu automobilů. V těchto komentářích se především zdůrazňuje, že právě neplacení DPH je jedním z důvodů, proč prodej těchto automobilů velmi výrazně roste.

Návodů k tomu, jak přeměnit původně osobní automobil na lehký užitkový automobil lze v tisku nalézt velmi mnoho. Tak např. při hodnocení vývoje na trhu s automobily v minulých letech neunikla pozornosti vysoká dynamika právě tohoto segmentu. Proto se uvádí, že „příčinou ale není větší zájem o auta kategorie dodávkových vozů, jejichž prodej se příliš nezměnil, ale reakce prodejců a zákazníků na naše právní normy. Ty umožňují podnikům a podnikatelům odpočet DPH také u upravených, původně osobních automobilů, které splňují určité podmínky.

Právě díky této možnosti odpočtu DPH u specifické skupiny původně osobních vozidel vykazuje v České republice prodej lehkých užitkových automobilů, resp. vozů deklarovaných jako užitkové (N 1) mimořádný nárůst. Dá se říci, že vozy N 1 představují svým způsobem nový fenomén tuzemského trhu motorových vozidel. Přitom tato vozidla sice slouží k podnikání, ale v naprosté většině případů ne pro přepravu nákladů.“

Ustanovení zákona je dokonce širší, neboť stanovuje, že možnost odpočtu DPH se sice nevztahuje na osobní automobily, zatímco u nákladních a lehkých užitkových vozů stejně jako u motocyklů, letadel či lodí lze DPH odečíst.

„V mnoha případech bylo dosaženo více či méně jen formálními úpravami toho, že v posledních dvou třech letech nemalá část původně ryze osobních vozů kategorií kombi, velkoprostorových a terénních, resp. SUV, se poměrně snadno "přestěhovala" mezi lehké užitkové. Zjednodušeně řečeno, stačí v podstatě jen konstrukčně zajistit, aby hmotnost nákladu byla deklarovaně vyšší než hmotnost posádky. Toho se u některých typů dosáhne použitím tužších pružin na podvozku a následným zvýšením užitečné hmotnosti, popř. zmenšením povoleného počtu přepravovaných osob z pěti na čtyři, při zachování původních sedadel atd. Další z podmínek - pevná přepážka, oddělující prostor pro cestující od nákladního, už není velkým problémem.Úspory plátců daně z přidané hodnoty jsou tím, i přes nutnost příplatku za "přestavbu", významné a mohou u vozů kategorie Škoda Octavia Combi dosáhnout i sto tisíc korun a u luxusních typů podstatně víc. U takového Porsche Cayenne Turbo v plné výbavě se DPH blíží až k hranici jednoho milionu Kč.“

V roce 2005 tak bylo při hodnocení trhu s „N – jedničkami“ konstatováno, že „existuje na tuzemském trhu více než 120, ano jedno sto dvacet typů původně osobních automobilů, které se prodávají a jsou registrovány, jako lehké užitkové. To je zhruba třetina ze všech u nás nabízených typů osobních a lehkých užitkových automobilů. Od malého Fiatu Panda, či ještě subtilnějšího Suzuki Wagon R až po majestátné a luxusní modely prémiových značek Audi, Mercedes, BMW, Volvo, Porsche, Lexus či Jaguár.

Z hlediska prodejů se nejedná v žádném případě o zanedbatelné počty typů a kusů, či nějakou výjimku. Z 29 980 lehkých užitkových automobilů, registrovaných za prvních deset měsíců roku 2005, mohlo být na osmnáct tisíc, tedy skoro dvě třetiny jejich celkového počtu a teoreticky jedna šestina registrovaných osobních vozů, původně osobáky homologovanými nyní v kategorii N1.“ (Blíže k tomu viz http://ihned.cz/1-10008760-22788585-007000_d-f0 nebo 
http://aktualne.centrum.cz/finance/podnikani/clanek.phtml?id=647504)
 

Tento vývoj pokračoval i v dalších letech. V roce 2008 bylo registrováno nových bezmála 60 tis. vozů v kategorii N 1 (přesně 59986). V roce 2009 se již projevila krize, neboť počet registrovaných vozů se výrazně snížil – na necelých 19,5 tisíc (19427).

Pokud jde o strukturu, i zde se dá souhlasit s názorem vysloveným již výše – nakupovaly se i nadále luxusní vozy – Jaguár, Lexus, Porsche a další, ale i jejich prodej se snížil – stejně jako v celé kategorii.

To, že prodej vozů v kategorii N 1 je velmi významný z hlediska celkového prodeje automobilů, lze dokumentovat i na tomto porovnání. V roce 2008 bylo registrováno v kategorii nových osobních automobilů a lehkých užitkových automobilů celkem více než 286 tis. a z toho registrace lehkých užitkových vozidel představovala bezmála 30 %. Ovšem o rok později to bylo již jen desetina z tohoto součtu.

Vzhledem k tomu, že kategorie vozidel N 1 je prodávána bez DPH, zřejmě by bylo také dobré uvést, jaký je celkový rozsah slevy na DPH poskytované jejich uživatelům. K tomu zatím neexistují bližší data a proto je možno celkovou hodnotu jednak prodejů a jednak slev na DPH jen odhadnout.Podle našeho odhadu by bylo možné vycházet z toho, že průměrný automobil této kategorie bude vč. DPH stát zhruba 700 tis. Kč. Potom by celkový objem prodeje těchto vozidel v roce 2008 představoval bezmála 42 mld Kč a v roce 2009 zhruba 13,5 mld korun. Analogicky tomu by pak sleva na DPH v roce 2008 dosahovala téměř 8 mld Kč (7,97 mld) a v roce 2009 by sleva na DPH přesáhla 2,5 mld Kč.

V souhrnu za uplynulé dva roky tak byla celková sleva na DPH vyšší než 10 mld Kč. To jistě není malá částka – také s přihlédnutím k celkovému inkasu DPH (v roce 2009 bylo celkové inkaso DPH 195 mld Kč).
Možná, že bychom mohli – také s přihlédnutím k nedávným diskusím o šrotovném – hovořit o této slevě jako o specifické formě „šrotovného“ – přirozeně, že určené jen pro určitou část klientely prodejců automobilů.
Je samozřejmě tématem k diskusi, jak vůbec chápat tuto kategorii vozidel, zda skutečně je to tak, že tato vozidla slouží podnikatelským účelům, anebo – jak to nakonec otevřeně popisují články v tisku – je to jen způsob, jak se vyhnout placení DPH.

Nikdo asi nemá v úmyslu zpochybňovat fakt, že by generální ředitel velké firmy neměl jezdit v odpovídajícím reprezentačním automobilu. Na druhé straně, není – viděno touto optikou - generálních ředitelů příliš mnoho? Položme si i další otázku – skutečně slouží podnikatelským účelům nejrůznější terénní vozy, SUV či tzv. off-roady? Nebo jen to jen výraz prestižní spotřeby? Proč potom ovšem takový vůz není pořizován jako osobní automobil a tedy včetně DPH?

Otázek, které se zde nabízejí je celá řada. Také ve světle diskusí o zaměstnaneckých benefitech. Zaměstnanci nejsou těmi, kdo čerpá z tohoto – podle našeho názoru - ve světě naprosto unikátního systému slev na DPH.

Pro úplnost je nutno dodat, že v minulosti byly učiněny určité pokusy poněkud tuto kategorii slev dostat pod kontrolu. Tak se navrhovalo, aby do této kategorie spadala jen vozidla v hodnotě nižší než 500 tis Kč. Při vyšší ceně by musela být nakupována vždycky s DPH. Bylo příznačné, že se vždy našel jeden poslanec, který se postaral o to, aby Parlamentem nikdy taková změna neprošla.

Přitom připomeňme, že jedno z opatření Topolánkovy vlády, jak ulevit podnikatelům z roku 2009, je také odstranění mřížek v kategorii lehkých užitkových vozidel. Jinak řečeno – už si ani není nutno hrát na to, že tato auta jsou náklaďáky, což svým způsobem je také dobře. Nicméně dopad na státní rozpočet zůstává stejný.

Dnes se diskutuje o tom, že by bylo dobré hledat další příjmy pro rozpočet. V případě slev na DPH pro automobily této kategorie můžeme diskutovat o tom, jaká je velikost této slevy, která vzniká právě tím,že jde vlastně o účelové převedení osobních automobilů do kategorie lehkých užitkových vozidel. Pokud bychom vyšli z odhadů uváděných v tisku tj. že až dvě třetiny registrovaných vozidel mají takový původ, pak budeme za uplynulé dva roky hovořit o slevě v rozsahu až 6 mld Kč.

Podle našeho názoru by bylo možné uvažovat i o menší částce – zhruba 3 – 4 mld Kč za uplynulé dva roky. A právě to bychom mohli považovat za svého druhu „šrotovné“, které využila podnikatelská veřejnost v souladu se zákonem o DPH.
Domníváme se, že ve světle těchto skutečností by také bylo vhodné posuzovat i některé požadavky zaměstnanců při obhajobě svých benefitů. Minimálně by však bylo účelné také o tom veřejně diskutovat.