Sjezd ve Vancouveru završil první roky práce MEOK, která vznikla sjednocením bývalé Mezinárodní konfederace svobodných odborů (MKSO) a Světové konfederace práce (SKP) v r. 2006 ve Vídni. MEOK v současnosti zastupuje na 176 miliónů členů sdružených ve 312 členských organizacích ze 156 zemí. Je největší celosvětovou odborovou konfederací, s regionálními strukturami ve všech světadílech, a úzce spolupracuje s mezinárodními odvětvovými odborovými federacemi (GUF) a Odborovým poradním výborem při OECD (TUAC) v rámci platformy Globálních odborů. Je hlavní silou světového odborového hnutí usilující o odborově koordinovaný postup.

Cílem sjezdu proto bylo demonstrovat rostoucí význam světových odborů aktivně reagujících na důsledky krize zasahující všechny kontinenty a formulovat vlastní vizi globalizované ekonomiky zaměřené na potřeby lidí, na obranu zájmů a práv zaměstnanců a lidí práce kdekoli na planetě. Heslem sjezdu bylo "Nyní jsou na řadě lidé - od krize ke globální spravedlnosti“.

Kromě delegátů a delegátek z členských odborů, přestavitelů mezinárodních odvětvových federací, TUAC a Evropské odborové konfederace (EOK), se sjezdu zúčastnili také zástupci některých nečlenských organizací, nevládních organizací, mezinárodních organizací a další hosté, takže celkem se sjezdu zúčastnilo na 1 400 osob.

V rozpravě, která v plénu probíhala po celou dobu sjezdu, promluvilo přes 100 delegátů a delegátek ze všech částí světa hodnotících světovou krizí z nejrůznějších hledisek – finančních, ekonomických, environmentálních, potravinových, mírových, nejvíce však sociálních. Přinesli širokou škálu zkušeností s konkrétními dopady krize a s formami svých akcí.
Shrnuto - hovořili o rostoucí nejistotě, deprivaci, o kumulaci starých problémů s novými, o růstu nezaměstnanosti, o nátlaku na pracující (více práce za méně peněz), o zavádění větší flexibility a deregulace, a tím výrazné zhoršování pracovních podmínek. Delegáti volali po větší propojenosti ekonomické a sociální situace Severu a Jihu a po zavedení nového sociálně spravedlivějšího světového řádu. Vyjadřovali se k novým hrozivým ekologickým katastrofám a k potřebě reakce na ně z hlediska pracovních podmínek; stejně tak pokud jde o vývoj v oblasti klimatických změn.
Zvlášť důležitým tématem v diskusi byla obhajoba odborových práv, demokracie, rozvoje občanské společnosti a udržení míru. Kritičtí byli všichni – ze zemí rozvojových, rozvíjejících se i z průmyslových zemí. Při hledání řešení dominoval důraz na posílení odborové solidarity, získávání členů, zejména mezi mladými lidmi - pro ně byla uspořádána i samostatná akce sjezdu.

V hlavní rezoluci 2. sjezdu se MEOK ukládá, aby se dále zaměřila na transformaci globalizované ekonomiky s cílem dosáhnout toho, aby byla spravedlivá a trvale udržitelná. Sjezd stanovil sedm priorit pro strategii MEOK k dosažení globální sociální spravedlnosti. Stručně je lze charakterizovat následovně:
- Důstojná práce pro všechny: Prosazovat důsledné uplatňování Globálního paktu o pracovních místech MOP, který představuje ústřední východisko protikrizových strategií založených na intenzivním úsilí o zajištění zaměstnanosti.
- Spravedlnost a rovnost na trhu práce: Aktivně usilovat o univerzální dodržování základních práv pracovníků; prosazovat vyšší úroveň odborového organizování a pokrytí zaměstnanců kolektivním vyjednáváním; potírat nestálou a neformální práci; vést kampaň za odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a za vyloučení všech dalších typů nerovností.
- Kvalitní vzdělávání, zdravotnictví a veřejné služby pro všechny: Úzce spolupracovat s uskupením Globálních odborů v rámci společné kampaně za obhajobu veřejných služeb proti politice „utahování opasků“, která spíše uspokojuje finanční trhy než potřeby lidí v reálné ekonomice.
- Regulované financování: Vést kampaň za dosažení účinné a postačující regulace finančních trhů a jejich aktérů a za mezinárodní daň na finanční transakce.
- Trvale udržitelná budoucnost při nízké úrovni spotřeby uhlíku: V tomto procesu usilovat o „spravedlivý přechod“ k takové trvale udržitelné budoucnosti, která bude chránit zájmy pracovníků a prosazovat důstojnou práci.
- Nový model rozvoje: Usilovat o nastolení takového modelu rozvoje, ve kterém vyspělé i rozvojové země budou plnit své vlastní i sdílené odpovědnosti tak, že všichni budou mít spravedlivý prospěch z dosahovaného sociálního a ekonomického pokroku.
- Vrcholové řízení globalizace: Vyjádřena podpora úsilí MEOK k nasměrování procesu G20 k zaměstnanosti a rozvoji jako součásti všezahrnujícího vrcholového řízení globalizace. Úkolem pro MEOK je prosazovat a podporovat iniciativy k jednání, které nahradí současný fundamentalismus trhu závazkem k vzájemně koordinované politice k prosazení sociálního rozměru globalizace, kde ústředním cílem politiky bude důstojná práce, založená na ratifikaci a plném uplatňování mezinárodních norem práce.
Sjezd MEOK se zavázal dále rozvíjet mezinárodní odborové hnutí a posilovat solidaritu v konkrétních akcích na podporu členských organizací či odborářů, kteří jsou v ohrožení či v nouzi. MEOK bude pokračovat v publikování své veřejné výroční zprávy o porušování odborových práv ve světě. Sjezd rovněž uložil MEOK, aby dále nekompromisně hájila zásady demokratických a nezávislých odborů, zapojovala členské organizace do úzké a stálé spolupráce na její činnosti. Na základě pozitivních zkušeností z uspořádání prvních Světových dnů za důstojnou práci v předchozích letech proběhne potřetí tento celosvětový den akcí 7. října 2010. Sjezd vyzval všechny členské organizace a všechny další demokratické a nezávislé odborové organizace, aby se pod vedením MEOK připojily k boji za lepší a spravedlivější budoucnost pro všechny pracovníky na celém světě.
Sjezd dále schválil třináct rezolucí podrobně se zabývajících jednotlivými oblastmi a tématy, jež jsou rovněž ve středu zájmu MEOK a jejích členských organizací (měnící se globalizace; obrana a podpora základních zaměstnaneckých práv; rovnost mužů a žen; udržitelná a spravedlivá rozvojová platforma pro 21. století; globální odbory a globální byznys, organizování v odborech, důstojný život mladých a žen; Mezinárodní organizace práce; demokracie, mír, bezpečnost a role OSN; udržitelný rozvoj a klimatické změny; problematika migrace; rozšíření sociální ochrany a zajištění dobrých podmínek BOZP; boj proti AIDS).

Sjezd zvolil nové složení generální rady MEOK a nové vedení MEOK. Sharan Burrow, předsedkyně Australské rady odborů (ACTU), se stala generální tajemnicí MEOK a je první ženou v této funkci. Předsedou MEOK je Michael Sommer, předseda německého DGB.

MEOK a její nové vedení bude pokračovat v koordinovaných akcích za plnění cílů, kterými ji sjezd pověřil. Bude v tom nadále spolupracovat i s EOK. Role Evropy, resp. EU, byla na sjezdu mnohokrát zdůrazněna. Podle diskuse je zřejmé, že evropský sociální model je v ohrožení, a tím i sociální situace v dalších částech světa. Proto často zaznělo, že kampaně vedené na národní či evropské úrovni proti snahám rozbít sociální stát musí mít globálnější charakter boje proti chudobě a zbídačování.

MEOK bude usilovat mj. o „nový model růstu, který má být férovější, udržitelnější z hlediska životního prostředí a vyvážený mezi regiony“. MEOK požaduje „nový politický styl a nové ekonomické myšlení“ a je připravena nadále jednat na všech úrovních - především s nejvyššími představiteli světových institucí, jako je Mezinárodní měnový fond, Světová obchodní organizace, jejichž představitelé se sjezdu zúčastnili a diskutovali s delegáty, dále se Světovou bankou, G8, G20 a dalšími.

Sjezd svou širokou mezinárodní, a to nejen odborovou účastí, potvrdil, že MEOK je uznávaným globálním partnerem. Její pozici je však podle sjezdu stále potřeba posilovat tím, že budou pokračovat odborové kampaně a prosazování přijatých požadavků ve spojenectví s Mezinárodní organizací práce, mezinárodními odvětvovými federacemi, TUAC i některými nevládními organizacemi.

ČMKOS a její odborové svazy se do akcí a kampaní MEOK a Globálních odborů podle svých možností dosud tradičně zapojovaly, je to i dále v našem vlastním zájmu.