Migrace může přinést pracovní možnosti, které mohou zlepšit obecné životní podmínky pracovníka, ale může také vést k poklesu odbornosti vykonávané práce a ke snížení společenské úrovně, což může být provázáno s problémy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Migrující pracovníci jsou často zastoupeni ve vysoce rizikových povoláních. Většinou jde o špinavá, nebezpečná a náročná zaměstnání. Jejich práce se mnohdy vyznačuje nejistotou, špatnými pracovními podmínkami a nízkými mzdami. Toto je závažný problém týkající se celé Evropy. Proto se také volný pohyb pracovníku v rámci Evropské unie a migrace z třetích zemí se stává fenoménem dnešní doby. Evropská unie příjímá 1,5 milionu migrantů z nečlenských zemí ročně. Pohyb pracovníků zejména z méně vyspělých zemí do zemí s vysoce vyspělými ekonomikami se zvyšuje každým rokem. Tento pohyb je prospěšný především pro pro přijímací země, neboť jednak řeší strukturální problémy na jejich trhu práce a jednak zrychluje ekonomiku prostřednictvím nárůstu HDP.
Existující důkazy, které poukazují na koncentraci migrujících pracovníků v určitých odvětvích a na určitých pozicích: na jednu stranu pracují ve vysoce odborných profesích, jako je oblast výpočetní techniky, na druhou stranu je mnoho z nich vystaveno špatným pracovním podmínkám v odvětvích jako je zemědělství, zahradnictví, stavebnictví, zdravotnictví, práce v domácnosti, doprava a potravinářství.
Velký počet migrujících pracovníků v těchto odvětvích lze vysvětlit nejenom chybějícími pracovními silami, ale také jazykovými bariérami a omezeními danými zákony spolu s jemnějšími formami diskriminace. A jejich počet bude pravděpodobně vyšší, neboť oficiální statistiky uvádějí pouze trvalou migraci splňující zákonné podmínky a nikoli dočasné nebo nenahlášené pracovníky, což pravděpodobně platí zejména v zemědělství.
Jedním z přímých důsledků rozdělení pracovního trhu je překvalifikovanost mnoha migrujících pracovníků, což je dáno skutečností, že pracují na pozicích, kde dostačují pouze základní dovednosti.
Migrace má tudíž své stinné stránky. Jsou spojeny zejména s ilegálni prací a vykořistováním těch migrantů, kteří nejsou schopni účinně bránit svá práva. Jazykové, kulturní, společenské a jiné bariéry a nepoctiví zaměstnavatelé jsou hlavními překážkami bránícimi slušným pracovním podmínkám a důstojnému životu migrantů. Ne náhodou se často dozvídáme o mafiánských praktikách a otrocké práci v různých částech Evropy. Ne náhodou není zranitelnost migrantů vyvážena jejich zapojením v organizacích bojujících o rovná práva na pracovišti.
Segmentace pracovního trhu může mít negativní důsledky jako jsou nižší mzdy, delší pracovní doba, větší pracovní nestabilita, fyzicky náročnější a monotónnější práce a vyšší nebezpečí nehod v práci.
Migrující pracovníci jsou vystaveni dalším nebezpečím v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, což je dáno relativně krátkou dobou, po kterou pracují v hostitelské zemi a jejich omezenými znalostmi používaných systémů v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. Také uvádějí, že jsou oběťmi harasementu častěji než jejich domácí kolegové. V kombinaci s méně příznivými pracovními podmínkami je vyšší míra stresu a ztráta motivace (syndrom vyhoření) jen jedním z viditelných důsledků.
Odhaduje se, že v devíti největších ekonomikách původních 15 členských států EU pracuje mezi 4,4 a 5,5 miliony imigrantů v „šedé ekonomice“, ačkoli přesné údaje o nenahlášeném zaměstnávání zatím nejsou k dispozici. Panují vážné obavy o zdraví nenahlášených pracovníků, protože často nemají přístup k pracovnělékařské péči a chybějí zákonné ochranné mechanismy pro pracovníky v nebezpečných povoláních.
Evropský odborový institut pro výzkum, vzdělávání a bezpečnost a ochranu při práci se v rámci projektu zabývajícím se pozicí migrujících pracovníků na pracovním trhu rozhodl zpracovat odborovou příručku, která poskytne návody členským organizacím jak se zapojit do práce s migranty a zároveň jak vytvořit vlastní přiručky reagující na specifické situace ve konkrétních zemích. Před publikovaním a distribucí příručky bude ETUI-REHS organizovat seminář, na kterém účastníci z 27 zemí Evropské unie budou diskutovat jak vlastní příručku, tak její budoucí využití ve svých zemích a organizacích. Seminář proběhne ve dnech 18. a 19. března v Praze, v hotelu Amarilis.
Zpracováno pro Revue Sondy
Mgr. Miroslav Kosina
04/02/2008
