Pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí, ČMKOS a agentury Omnimedia proběhl dne 24. října 2007 v hotelu Olšanka seminář na toto téma.
Onemocnění pohybového aparátu je stále aktuálním tématem, protože se jedná o jeden z největších problémů v celé Evropě. Obecně je známo pod názvem muskulo-skeletální poruchy (MSDs). Jedná se o skupinu onemocnění týkající se nervů, svalů, šlach a opěrných nosných struktur. Ty mohou vyústit v dlouhotrvající onemocnění se závažným poškozením. Většina z nich se řadí mezi onemocnění vznikající v souvislosti s prací. Dle Eurostatu představují MSDs v EU ztrátu 0,5 až 2% HDP, jsou odpovědná za 40 – 50 % pracovních neschopností. V České republice jsou na druhém místě v příčinách pracovní neschopnosti a nejčastěji se vyskytujících se nemocí z povolání.
Dle nejnovějších výzkumů trpí 24 % pracovníků v EU bolestmi zad, 22 % pracovníků bolestmi svalů, zejména horních a dolních končetin a 23 % pracovníků celkovou psychickou únavou. Tyto skutečnosti ovlivňují produktivitu i kvalitu práce a mohou vést v konkrétních případech až k trvalé invalidizaci pracovníků. Faktory, které se podílejí na vzniku MSDs, lze rozčlenit na faktory fyzikální – sem můžeme zařadit používání velké svalové síly, vysoké počty repetitivních pohybů, nepříznivé pracovní polohy, opakované stlačování pohybových struktur, vibrace a nepříznivé mikroklimatické podmínky. Dalšími významnými faktory jsou psychická náročnost práce, monotonie, vnucené a rychlé tempo, nedostatek možností vlastního rozhodování, dlouhá doba práce a časový tlak. K tomu přistupuje řada dalších vlivů jako je stárnutí pracovní populace, pracovní stres, zvyšování intenzity a produktivity práce, nedostatek pracovníků aj. Varující skutečností v České republice je, že tyto faktory jsou značně podceňovány.
Pokud se na tento problém podíváme z hlediska biologických rozdílů, ženy se zdají být skupinou rizikovější, což ale může být způsobeno tím, že častěji vykonávají repetitivní práci. Co je zajímavé, byl zjištěn korelační vztah mezi MSDs a kouřením (předpokládá se, že souvisí s psychickým stresem a demineralizačními procesy tkání u kuřáků). Dále byla zjištěna negativní korelace mezi fyzickou kondicí a výskytem MSDs (dobrá kondice má obranný efekt). Z antropometrických ukazatelů se zdá být významný výživový stav a vysoká tělesná výška – vyšší výskyt bolestí zad a diskopatií.
Jak eliminovat nárůst MSDs? Za prvé je to technická intervence, tj. ergonomická opatření ve smyslu redesignu pracovního místa, pracoviště a práce. Projektivní opatření – bederní pásy a bandáže zápěstí nepřinášejí požadovaný efekt. To znamená, že zaměření se na jednotlivé faktory nevede k úspěchu, protože úspěšná prevence vyžaduje multifaktoriální a multidisciplinární přístup. Hlavní problémy v České republice při aplikaci metod v boji proti MSDs jsou: nedostatek odborníků pro hodnocení pracovních rizik a v oblasti ergonomie, není dostatečně vypracovaný systém vzdělávání v oblasti ergonomie a pracovního lékařství, nedostatek erudovaných pracovních lékařů a nedostatečné povědomí mezi zaměstnavateli a zaměstnanci o této problematice. Časté jsou i problémy s podniky, které přicházejí ze zemí EU. Ty často nerespektují základní zásady dané naší platnou legislativou.
Ukazuje se, že nejúčinnější pomocí pro eliminaci růstu MSDs je implementace ergonomických přístupů, které mohou redukovat počet onemocnění o 30 – 40 %. Proto také práce a pracovní operace s nejvyšším počtem poškození souvisejících s ergonomií, by měly mít nejvyšší prioritu. To znamená, že na seznamu priorit by měly všeobecně být všechny práce a pracovní operace, u nichž byla zaznamenána poškození spjatá s ergonomickými faktory.
Z uvedených konstatování je zřejmé, že problematika MSDs není záležitostí časově omezenou, ale dlouhodobou. Ke zlepšení situace může přispět popularizace tohoto problému a součinnost všech subjektů, které mohou nepříznivý vývoj ovlivnit. Mezi tyto subjekty samozřejmě musíme počítat i odborové organizace, především však kontrolu, kterou vykonávají v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s platnými právními předpisy. S ohledem na jejich znalost pracovních podmínek, pracovních postupů a prostředí mohou být prvními, kdo indikuje vznik možného onemocnění pohybového aparátu.
Avízo: Dne 6. listopadu 2007 se uskuteční Kulatý stůl zaměřený na problematiku muskulo-skeletálních poruch v souvislosti se zdravým a bezpečným pracovištěm. Diskuze nad tímto tématem se zúčastní odborníci z MZ ČR, SUIP, SZÚ a další. Tento kulatý stůl se uskuteční v prostorách ministerstva zdravotnictví.
Mgr. Miroslav Kosina
Centrum BOZP a ŽP ČMKOS
