Věc: Vývoj počtu pracovníků vykonávajících rizikové práce
Vážený pane místopředsedo,
k Vašemu požadavku na vysvětlení zvyšujícího se počtu pracovníků vykonávajících rizikové práce od roku 2002, sděluji:
Po roce 1989 docházelo v souvislosti s útlumem některých oblastí průmyslu, zejména hutnictví a hornictví ke snižování počtu pracovníků vykonávajících rizikové práce. Tento sestupný trend trval až do poloviny devadesátých let, kdy se postupně začala obnovovat výroba, ale současně docházelo ke změně struktury našeho průmyslu. Výroba se postupně začala orientovat více do oblasti lehčího průmyslu s převahou montážních prací, a to zejména v souvislosti s rozvojem automobilového průmyslu. Proto největší počet zaměstnanců je v současné době zařazen do kategorie druhé, tedy nerizikové (1 367 019 z celkového počtu 1 787 08 evidovaných zaměstnanců v informačním systému kategorizace prací, ve kterém jsou zaměstnanci evidováni v kategorii 2 až 4).
Dalším aspektem je to, že v té době začala podnikat řada fyzických osob a malých a středních podnikatelských subjektů, které neměly často o problematice BOZP žádné povědomí a často o jejich provozování nebyly ani informovány orgány státní správy. A u těchto subjektů nebylo tedy provedeno ani žádné hodnocení rizik a zařazení do kategorie.
V roce 2000 byly přijaty dva zásadní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Byla to novela zákoníku práce, která v souladu s požadavky rámcové směrnice 89/391/ ES, ukládá zaměstnavateli „pravidelně kontrolovat úroveň ochrany zdraví při práci – vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění“. Druhým předpisem byl zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který přinesl zásadní změnu v přístupu v hodnocení rizik. Zákonem č. 258/2000 Sb., byla zaměstnavatelům uložena povinnost hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, tedy provádění kategorizace prací.
Tato činnost nebyla ničím novým. Kategorizaci, která ale byla zaměřena na celá pracoviště, prováděli pracovníci hygienické služby zhruba od začátku osmdesátých let minulého století. Uvedený zákon přenesl však tuto činnost na zaměstnavatele a místo hodnocení pracovišť se nově provádí hodnocení rizikovosti konkrétních prací.
Pro sběr údajů o expozici zaměstnanců faktory pracovního prostředí, byl pro hygienickou službu vytvořen celostátní elektronický informační systém kategorizace prací, do kterého se vkládají na jednotlivých krajských hygienických stanicích od začátku roku 2002 údaje o kategorizaci prací u subjektů podnikajících na jejich území.
Od roku 2001 bylo provedeno posouzení zdravotních rizik u všech prací vykonávaných ve všech resortech v České republice. V případě výskytu faktorů pracovních podmínek v míře odpovídající alespoň kategorii druhé, byla rizika vyhodnocena a navrženo zařazení prací do kategorií. Posuzování probíhalo v etapách, od prací zařazených do kategorie 4, přes kategorii 3 a nakonec práce kategorie 2.
Na přiloženém grafu je vidět na 4 typických faktorech pracovního prostředí – prach, chemické látky, hluk a vibrace - jak postupovalo zadávání údajů do informačního systému IS KaPr od roku 2002 do konce roku 2006. Z grafu je patrný strmý nárůst počtu evidovaných exponovaných zaměstnanců v jednotlivých kategoriích v průběhu roku 2002 a 2003. Zhruba od poloviny roku 2004, po dokončení 1. etapy kategorizace, se počty evidovaných osob mění jen minimálně. Tyto změny probíhají v důsledku zániku některých subjektů, provozů nebo jen některých prací a naopak vzniku nových organizací a nových prací nebo zvyšováním či snižováním počtu pracovníků vykonávajících určitou práci.
Pracovníci OOVZ rovněž od roku 2004 při své kontrolní činnosti aktivně vyhledávají zaměstnavatele kteří nesplnili zákonnou povinnost a kategorizaci prací neprovedli a na základě výsledků kontrol provádějí pravidelně revizi údajů v informačním systému.
Je třeba zdůraznit, že evidence expozic pracovníků rizikovým faktorům cestou kategorizace prací je proces kontinuální a je tedy nutné počítat s posuny v datech o počtu zaměstnanců exponovaných rizikovým faktorům, tak jak budou vznikat a zanikat organizace, výrobní programy a probíhat technologické změny.
MUDr. Lucia Bauerová
pověřená řízením odboru ochrany veřejného zdraví
