Zaměstnanci škol a školských zařízení

1) Důrazně protestují proti nařízení vlády č. 564/2006 o platových poměrech zaměstnanců v rozpočtové sféře, proti konstrukci navržené tabulky pro pedagogické pracovníky, u které není tak, jak ministr sliboval, výrazné zvýšení platu ve 12. platové třídě (vysokoškolsky vzdělaných) s praxí!

2) Upozorňují na zásadní rozpor ve slibovaném navýšení do tarifních složek platu, jelikož pan ministr ve svém prohlášení oznámil, že kvalifikovaní pedagogové budou v 11. platové třídě a nekvalifikovaní v 9. platové třídě – tudíž by pak jejich tarifní platy poklesly a pan ministr se tím veřejně a úmyslně dopouští lží. Jeho vyjádření je v rozporu s platnou právní úpravou poskytování platu.

3) Nesouhlasí se zrušením platového postupu podle započitatelné praxe a předáním této kompetence do rukou ředitelů škol a školských zařízení. Tímto krokem ministr vyvolá sociální nejistotu v řadách pedagogických pracovníků s celkovým dopadem na kvalitu výuky.

4) Rozporují a nesouhlasí s návrhem reformy financování RgŠ, zejména se zavedením směrného čísla průměrného počtu žáků ve škole , což nepovede ke kvalitnější výuce, ba naopak, dojde k popření Listiny základních práv a svobod. Dle článku 33 má každý občan právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. Spolu s tímto návrhem zanikne velká část škol a školských zařízení, především v oblastech s menším počtem obyvatel. Dále dojde k (ne)dobrovolnému přesunu žáků mezi jednotlivými školami s cílem dosáhnout „optimálního“ počtu žáků ve třídách a tím k rozporu se zákonem č. 561/2004 Sb. (školský zákon).

5) Žádají stabilizaci a ne destrukci financování regionálního školství na léta 2012 – 2014. Zvýšení mzdových prostředků bylo přislíbeno ministerstvem pouze na rok 2012, ale podle předpokladů ministra financí by v letech 2013 – 2014 mělo dojít k propadu zdrojů na financování školství o cca 13 mld. Kč, čímž by došlo k radikálnímu poklesu mzdových prostředků ve školství.

6) Žádají dorovnání objemu mzdových prostředků na platy nepedagogických pracovníků na úroveň roku 2010 a znovu obnovit závazné platové stupně podle délky praxe.

7) Odmítají popření smyslu celého základního vzdělávání. Ministr navrhuje výstupní testování žáků 5. a 9. ročníků, které mají být předpokladem k přijetí ke vzdělávání ve středních školách. Je zcela nepřípustné, aby byl takto popřen základní princip školství, kdy na základě 2 testů je o žákově možnosti vzdělávání rozhodnuto na celý život, a nejsou posuzovány výsledky za období celého vzdělávacího procesu na základních školách.

8) Cítí se uraženi tím, že se ministr školství obklopuje pseudo-odborníky jak na ministerstvu, tak z řad ředitelů soukromých spřízněných škol, kteří ke vzdělávání přistupují jako k podnikatelské aktivitě a nikoli jako ke službě pro všechny občany České republiky, včetně zdravotně a sociálně znevýhodněných žáků.

9) Odmítají návrh „Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015“, ve které chce ministerstvo žáky s lehkým mentálním postižením začlenit do běžných škol (dle oddílu č. 4), dále pak záměr na znemožnění zřizování a provozování ZŠ praktických. Tím by došlo ke zhoršení sociálního prostředí tříd běžných základních škol, jelikož pro tyto žáky není zajištěna adekvátní péče v těchto školách a zároveň tím budou poškozeni i žáci ostatní, především ti nadaní. 

10) Požadují opětovné navázání regulérního sociálního dialogu se sociálním partnerem ČMOS PŠ, kterého neprávem ministr označil za nečinného v oblasti personální a rozpočtové. Napadání sociálního partnera může vést k sociální destabilizaci celého resortu.

11) Žádají o kontinuitu v ověřování a naplňování školních vzdělávacích programů, které byly pracně vytvořeny pedagogickými pracovníky všech škol. Nyní, na základě rozhodnutí ministerstva, by měly být zcela zrušeny a nahrazeny doporučenými standarty MŠMT.

Nechceme připustit, aby ministr školství Mgr. Josef Dobeš hazardoval s českým školstvím svými nezodpovědnými vizemi a reformami, které neuznává drtivá většina společnosti, včetně odborníků z oblasti školství. Návrhy ministra nejsou přínosem k růstu a dostupnosti vzdělání v naší zemi, ba naopak.

Vzdělání je největším bohatstvím národa, a proto nemůžeme připustit jeho devastaci.

Vyzýváme proto ministra Dobeše, aby se vzdal své funkce!

V Karviné dne 14. 11. 2011