Podstatné jsou především údaje o vývoji průmyslové výroby. Z nich vyplývá, že pokles průmyslové výroby trvá. Zatím nelze hovořit o zastavení poklesu, spíše jde o změnu trendu od prudkého poklesu výroby na pozvolný, ale pokračující pokles. Je to zřetelné na údajích za první tři měsíce letošního roku, kdy byla produkce na úrovni 78,2, za čtyři měsíce letošního roku ještě nižší – na úrovni 77, 7 oproti stejnému období minulého roku. I když jde o zpomalení málo zřetelné, je nutné vidět, že pokles

výroby v některých odvětvích dosáhl mimořádně nízké úrovně. V prvé řadě jde o odvětví výroby kovů, kde dubnový index produkce je zhruba na polovině minulého roku, o více než 30 % poklesla i výroba ve zpracování kovů a ve strojírenství, o více než 20 % klesla výroba v 10 odvětvích zpracovatelského průmyslu ze 23 odvětví, které sleduje statistika. V březnu byl pokles o více než 20 % zaznamenán jen ve třech odvětvích.

Obdobně je tomu i pokud jde o vývoj indexu nových zakázek. Po přechodném zlepšení ukazatele v březnu se jeho úroveň znovu vrátila na hodnotu kolem 75 % úrovně minulého roku. Za posledních šest měsíců dosahuje hodnoty 78 %, přitom zakázky ze zahraničí jsou ještě níže – 76 %.
Nejnižších hodnot dosahuje index nových zakázek pro zpracování kovů – za duben je to 47 %. Obdobně klesá hodnota nových zakázek zejména ve strojírenství – více než o jednu třetinu při poklesu zahraničních zakázek o více než 40 %. Ani data o vývoji výroby motorových vozidel zatím neopravňují k optimismu a naznačují jen velmi malé oživení výroby, které bude přechodné.

Konečně nepřímým důkazem poklesu výroby zpracovatelského průmyslu je i index výroby energie, která je o desetinu nižší než v minulém roce a na zatím nejnižší úrovni v letošním roce (vývoz energie však tento ukazatel může zkreslovat).
Nelze také zapomínat – hovoříme-li o nejbližším vývoji indexu zakázek – že nejbližší prázdninové období je zpravidla charakteristické poklesem výroby a tudíž další měsíce nesporně přinesou ještě další pokles zakázek a také výroby. Již nyní existují náznaky, kdy firmy vyhlašují prodloužené letní dovolené apod.

Ke zlepšení došlo ve vývoji stavební výroby, kde došlo k vzestupu produkce o 3 % oproti minulému roku. Jak vyplývá z její struktury, je tento vzestup dán výrazným vzestupem produkce v inženýrských stavbách (podle statistiky došlo k dodatečné fakturaci některých staveb). Je zřejmé, že oživení výroby zde má také přechodný charakter, neboť lze očekávat postupné omezení financování těchto staveb z rozpočtu, ať už měst, regionů nebo státu.

Také publikovaná data o vývoji služeb v letošním prvním čtvrtletí – pokles o 8 %, přitom v dopravě byl o více než desetinu větší, v ubytovacích službách pak ještě více – dokládají, že krize se dále prohlubuje.

Za důležité pro další vývoje české ekonomiky je nutno také pokládat vývoj vnějšího okolí české ekonomiky. Podle aktualizovaných prognóz očekává letos Slovensko pokles HDP o 4,2 % a možná až o 6,2 %. Také německá ekonomika očekává pokles o více než 6 %. Jde o největší obchodní partnery české ekonomiky, kam směřuje bezmála polovina českého vývozu.

Je skutečně reálné, aby v těchto podmínkách mohla česká ekonomika počítat s tím, že se jí krize dotkne jen v menší míře a že si oproti těmto zemím zachová jen menší pokles HDP, jako tom zatím hovoří některé vládní materiály?
Domníváme se, že k takovému vývoji nedojde, protože zatím nejsou přesvědčivé signály dokazující, že by vývoj v české ekonomice probíhal lépe než jinde. Očekáváme proto, že v nejbližších měsících bude muset dojít k adaptaci výrobních kapacit českého průmyslu na změněné podmínky.

Jestliže až dosud bylo zřetelné v těchto otázkách spíše vyčkávání a snaha přečkat krizi bez větších změn resp. jen s nezbytnými změnami, zejména v zaměstnanosti (propouštění agenturních, zpravidla zahraničních, zaměstnanců), pak přetrvávající nízká a dále mírně klesající poptávka si vynutí hlubší zásahy do výrobních kapacit. Očekáváme, že dojde k přehodnocení jak investičních plánů – což je patrné již v současnosti, kdy investice do fixních aktiv v prvním čtvrtletí klesly o 4 % - tak dojde k redukci výrobních kapacit. Nelze počítat s tím, že je delší dobu možné udržovat tyto kapacity za situace, kdy chybí čtvrtina zakázek.

Předpokládáme, že tato další vlna adaptace – spojená s redukcí zaměstnanosti (kdy už nebude dostačovat přechod na částečnou práci) začne v průběhu léta a bude pokračovat v podzimních měsících.
Tyto uvedené skutečnosti proto podporují naše závěry (z února letošního roku), že letos dojde k poklesu HDP o 5 %. Přitom zatím nelze vyloučit, že tento pokles nebude vyšší.

Domníváme se proto, že by těmto skutečnostem – výrazně hlubšímu poklesu HDP - než se dosud uvažuje v oficiálních materiálech, měla být přizpůsobena i politika současné přechodné vlády a zejména pak příprava státního rozpočtu na rok 2010. Vytvářet nerealistická očekávání a nepřizpůsobit některé části rozpočtu rozvíjející se krizové situaci v české ekonomice by bylo vážnou chybou.